Selský rozum

28. 10. 2017 / Sam Graeme Beaton

Původně byl film Selský rozum zamýšlen jako studie českého zemědělství. Avšak tak jako v mnoha věcech za posledních několik týdnů, ústřední místo zaujal problém Andreje Babiše. Předpokládám, že všichni čtenáři Britských listů jsou nyní dobře seznámeni s mužem, který se nejpravděpodobněji stane příštím českým premiérem, s jeho nadcházejícími soudními problémy a s vazbami mezi jeho politickou stranou a jeho podnikatelskými projekty.

Osobně si myslím, že jsem o tom, co se děje v české politice dobře informován, avšak míra korupce a agresivních/neetických/protizákonných (vyberte si) podnikatelských praktik, o nichž  tento dokumentární film argumentuje, že existují, mě překvapila. Účast Patočky a Piussiové při interviewování špatně placených zahraničních dělníků ve firmě Vodňanské kuře, Babišově kuřecím podniku, nebo odhalení dovozu mechanicky odděleného masa, které se používá v salámech Kosteleckých uzenin, to jsou sekvence, v nichž je film Selský rozum nejpřesvědčivější.

I když je zajímavé vyslechnout svědectví farmářů, kteří byli zastrašeni Agrofertem, aby mu prodali své pozemky a své budovy (a dovídat se o tom, jak se dosahuje nepřátelského převzetí firem jiných vlastníků), je obtížné sympatizovat s člověkem, který přiznává, že stále ještě vlastní podnik na bioplyn v hodnotě mnoha milionů. Na druhé straně, slyšet svědectví pracovníků, kteří v továrnách tráví třicetihodinové směny za 80 Kč na hodinu, oslovuje daleko více divákův smysl pro nespravedlnost, a tak divák vznáší otázky, jak je možné, že tyto praktiky jsou povoleny. Vysvětlením je, sděluje nám tento film, že musíte mít známé na vysokých místech, kteří vaše nezákonné praktiky budou ignorovat, zfalšují dokumentaci, a, což je nejdůležitější - musíte kandidovat ve volbách.

Hlavním argumentem Piussiho a Janečka je, že odhalují, že je nebezpečné, aby získala strana ANO klíčová postavení ve vládě, což by umožnilo Babišovi a Agrofertu dál vydělávat obscénně vysoké finanční částky. Celkem vzato je tento argument sdělován dobře, i když občas mám pochybnosti o estetice tohoto filmu: úvodní záběry, které uvádějí téma filmu, jako by to byla nějaká pohádka, to je atraktivní a zajímavý nápad, avšak to zmizí téměř okamžitě, jak se to objeví. Záběry prázdných budov, v nichž kdysi byl dobytek, nepotřebují, aby do nich byly dodatečně včleňovány animované kresby prasat, aby se to jaksi pořádně dokázalo.

Daleko lepší by bylo dát přednost a zdůraznit investigativní novinářskou práci tohoto filmu - právě ty investigativní sekvence byly pro mě nejpřesvědčivější. "Hlavní akce" filmu, malá demonstrace před ministerstvem financí, to bylo uděláno lépe jinde a jindy, ale pořád byla ta demonstrace ještě přijatelnější než dlouhý dialog o tunelování. Navzdory této kritice má film Selský rozum potenciál být explozivní, pokud se bude široce promítat jako součást širší diskuse o Agrofertu a o Babišovi.

Problém se tu soustřeďuje kolem slov pokud a potenciál. Všeobecné volby v ČR se minulý týden už odehrály a dlouhý proces sestavování vlády pokračuje. Andrej Babiš je také předmětem trestního stíhání, což je fakt, který jsme všichni znali, ještě než byl do volební urny vhozen jediný hlas. To nezabránilo hnutí ANO, aby získalo největší podíl na volební podpoře ve všech regionech České republiky.

Pokud je hodně takovýchto pochybných dohod běžně známo, vzniká otázka, proč tedy lidé pro Babiše hlasovali. Je tu v této zemi nyní politická kultura skutečně tak slabá? Vznikla proti hnutí ANO za posledních několik měsíců smysluplnější opozice? Bylo hlasování pro hnutí ANO skutečně hlasováním z protestu? Zajímaly by mě názory čtenářů o této věci.

Stojí za to přistupovat k filmu Selský rozum s otevřenou myslí - přiznat, že tento dokumentární film trpí celou řadou stylistických a formálních nedostatků, ale že je celkově úspěšný při prezentování přesvědčivého argumentu.