Jak se internetový a mobilní průmysl učí od tabákového a ropného

Těžká průmyslová lobby dokáže porazit jakoukoliv vědu

17. 7. 2018

čas čtení 5 minut
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

"Po čtvrt století vede průmysl postavený na mobilním a internetovém připojení aktivní PR kampaň, jejímž cílem je zmást nejen žurnalisty, ale také konzumenty a tvůrce politik o tom, jaké znepokojující poznatky získala věda o záření mobilních telefonů. Mobilní a internetová lobby prostě převzala taktiku vyzkoušenou tabákovým a ropným průmyslem, která totéž dělá ve snaze klamat veřejnost v souvislosti s dopady kouření na lidské zdraví nebo vlivu využívání fosilních paliv na klimatické změny. A stejně jako v případě tabákových a ropných společností, i šéfové "bezdrátu" lhali veřejnosti dokonce i poté, kdy je jejich vlastní vědci soukromě varovali, že jejich produkty mohou být nebezpečné, zejména dětem." Citace z článku Marka Hertsgaarda a Marka Dowieho pro The Guardian o způsobu, jakým lobby firem podnikajících v oblasti mobilního a internetového připojení aktivně ovlivňuje veřejnou diskusi o vlivu radiomagnetického záření, jemuž jsou lidé vystaveni při používání mobilů a bezdrátového internetu.

Článek velmi zevrubně popisuje dlouhodobý boj převratně se rozvíjejícího průmyslu založeného na bezdrátové konektivitě. Autoři poukazují na to, že mezinárodní Asociace mobilních telekomunikací a internetu, která sdružuje velké firmy v této oblasti businessu, už v roce 1993 najala George Carla, který už v před tím úspěšně působil v oblasti whitewashingu, tedy veřejného očišťování kontroverzních aktivit s dopadem na veřejné dění. George Carlo byl vybrán osobně předsedou asociace Tomem Wheelerem na základě předchozí praxe. Carlo, epidemiolog s právním vzděláním, před tím vypracovával studie např. o tom, že prsní implantáty způsobují pouze minimální zdravotní problémy, nebo o tom, že dioxin, chemikálie v pozadí skandálu a Agent Orange, není nebezpečná. 


V roce 1995 se tento expert na whitewashing stal šéfem projektu Výzkum bezdrátových technologií s rozpočtem 28, 5 milionu dolarů, do té doby největším v dané oblasti.

Jenže v roce 1999 došlo k zásadnímu konfliktu. Carlo šéfům 32 velkých společností, mimo jiné AT&T, Apple či Motoroly, prezentoval výsledky jím řízeného výzkumu. Po provedení 50 vlastních studií a prostudování mnoha dalších totiž Carlo doporučil šéfům bezdrátových společností, aby upozornily své klienty na možná zdravotní rizika spojená s využíváním jejich produktů. Carlo upozornil šéfy společností na následující zjištění: riziko výskytu vzácného neuropiteliálního tumoru se u uživatelů mobilních telefonů zvyšuje více než dvakrát; existuje zjevná korelace mezi používáním mobilního telefonu na pravé straně hlavy a výskytem tumoru mozku tamtéž; je definitivně prokázána možnost funkčního genetického poškození důsledkem záření antén mobilních telefonů.

Předseda asociace Wheeler zareagoval okamžitě. Obeslal šéfy společností, kteří jím vedenou asociaci tvořily, že Carlo neposkytl k dispozici studie, na nichž svá tvrzení zakládá, v evidentní snaze ochránit bezdrátový business před žalobami pro možné poškození zdraví. Právě k tomu byl Carlo původně najat. Wheeler nadále pokračoval ve zpochybňování studií tím, že nejsou validní, protože nebyly publikovány recenzovaných vědeckých časopisech, ačkoliv studie už v té době recenzním řízením prošly. A vedení velkých společností nadále tvrdilo svým zákazníkům, že jejich produkty jsou zdravotně nezávadné...

Autoři Hertsgaard a Dowie dále poukazují na výsledky posledního výzkumu vlivu radiomagnetického záření produkovaného při bezdrátovém přenosu na myši a krysy. Tato klíčová studie, objednaná vládou USA, potvrzuje souvislosti mezi zářením a vznikem jinak vzácné rakoviny srdeční tkáně. Upozorňují také na již dříve publikovaná varování Mezinárodní zdravotnické organizace, která klasifikuje mobilní záření od roku 2011 jako potenciální karcinogen. Vlády Francie, Velké Británie a Izraele vydaly v minulých letech oficiální varování před používáním mobilů dětmi. To vše se stalo předmětem bagatelizace mobilního a internetového průmyslu, který se snaží taktikou vlastního "výzkumu" rozředit vědecké poznatky a vytvořit tak dojem, že neexistují jednotné závěry.

Jak však autoři poukazují, Henry Lai, profesor bioinženýrství na University of Washington, provedl komparativní analýzu 326 studií na dané téma vypracovaných mezi lety 1990 a 2006. Závěry jsou následující: 44 % z nich nezjistilo biologický vliv radiomagnetického záření mobilních telefonů, 56 % ano. Když ale autor analýzy oddělil studie nezávislé od těch, které byly financovány bezdrátovým businessem, zjistil, že pozitivní souvislost prokazuje 67 % nezávislých studií a 28 % těch, které jsou financovány businessem.

Kompletní text v The Guardian


0
Vytisknout
8206

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2018