Trumpovy Spojené státy v roce 2019 aneb Soumrak nad paradigmatem války proti teroru

3. 1. 2019

čas čtení 3 minuty

Zahraniční politickou linii Spojených států na Blízkém východě symbolizuje válka proti teroru, kterou realizuje Pentagon, CIA a ministerstvo zahraničí. Zdá se však, že dochází k útlumu této politické doktríny, píše blízkovýchodní analytik Juan Cole. Donald Trump, jak víme, chce stáhnout americké vojáky ze Sýrie. Ačkoli se washingtonský establishment snaží toto úsilí do jisté míry mařit, americký prezident pravděpodobně uspěje ještě na jaře. 

Donald Trump chce stáhnout tisíce vojáků také z Afghánistánu, nicméně prozatím není jisté, zda i v tomto případě uspěje. Trumpova administrativa naštvala irácké šíity tím, že podporuje tvrdý kurz proti Íránu. Ti budou patrně trvat na tom, aby se Pentagon stáhl také z Iráku, kde je nyní 6000 amerických vojáků.

Dochází tak k pozoruhodné názorové shodě mezi neoizolacionisty, libertariánskou frakcí obchodních kruhů a antiimperialistickou novou levicí vedenou senátorem Bernie Sandersem.

Zatímco realizace války proti teroru byla z části ospravedlnitelná teroristickými útoky z 11. září 2001, ve skutečnosti tato doktrína hraje do karet washingtonským jestřábům, kteří mají enormní zájem na prodeji nebezpečných zbraní do zahraničí a kteří tajně lobbují za více amerických válek.

Skutečná válka proti teroru v duchu hrozby, jíž představuje Al-Káida, by měla být vedena proti salafistickým extrémistům, proti nimž by měla bojovat americko-íránská koalice (Írán má velkou zásluhu na porážce Daeše v Iráku). Toto globální tažení v žádném případě nemělo zahrnovat nákladnou invazi a okupaci Iráku, jehož režim neměl s Al-Káidou nic společného. Spojené státy se měly stáhnout z Afghánistánu poté, co byl svržen Tálibán. Nicméně tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld chtěl z Afghánistánu vytvořit hráz proti Kremlu v rámci strategie spočívající v obkličování Ruské federace. Výsledkem této strategie byla reaktivace Tálibánu a destabilizace západní části Pákistánu.

Nicméně hrozba Al-Káidy byla uměle zveličována, aby vojensko-průmyslový komplex mohl obhájit masivní výdaje na zbrojení. Pokud širší Blízký východ představuje takové ohrožení pro národní bezpečnost Spojených států, proč jsou státy jako Maroko, Tunisko, Egypt, Saúdská Arábie a další země sdružené v Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu tak silnými spojenci Bílého domu?

Blízký východ sužuje řada svárů, nicméně konflikt v Demokratické republice Kongo si vyžádal miliony lidských životů a přitom ho prakticky všichni ignorují. Faktem zůstává, že zde nejsou tak rozsáhlá naleziště ropy.

Útlum války proti teroru také souvisí se skutečností, že ropa bude hrát ve světové ekonomice čím dál menší roli. Podle některých expertů bude okolo roku 2022 výhodnější koupě elektromobilu než koupě standardního vozidla poháněného fosilními palivy. Až k tomu dojde, žádný americký generál se už nebude o Blízký východ zajímat.

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7527

Diskuse

Obsah vydání | 8. 1. 2019