6. 1. 2019
Děsivé Renatiny zážitky jsou příznakem rostoucí osobní krize zadluženosti v České republice, která ochromuje jednu z nejúspěšnějších evropských ekonomik tím, že zahání pracovníky do stínové ekonomiky ve snaze vyhnout se agresivním exekutorům.
Čeští poslanci jsou nyní pod tlakem, aby schválili nouzový zákon, který by vytvořil cestu k úniku pro obrovskou armádu dlužníků v České republice. Budou koncem tohoto měsíce hlasovat o radikálním novém zákonu o oddlužení, poté, co český senát odmítl předchozí návrh jako příliš slabý. Jde o krizi, která, jak na to poukazují kritikové, za sebou zanechala množství zničených životů a rozbitých manželství.
Renata, 54, je typický případ. Nezveřejňujeme její příjmení, abychom uchránili její rodinu a její pětiletou dceru. Hovoří o tom, jak přišla o dům a o svůj majetek a rozpadlo se jí manželství poté, co po globálním finančním krachu r. 2008 zbankrotovala její malá stavební firma, kterou provozovala se svým manželem ve vesnici nedaleko Prahy. Měla účty, které nemohla uhradit, a to umožnilo exekutorům zmocnit se jejího majetku.
"Naprosto mi to zničilo život," řekla v kavárně v průmyslovém městě Kladno, 18 mil severozápadně od Prahy. "Je to beznadějné. Žádné světlo na konci tunelu. Ráda bych nějaké ty dluhy splatila, ale nemám žádné peníze ani žádný majetek. A potřebuju se starat o svou dceru."
Renata dluží asi 7 milionů Kč (£245,000) podle 34 samostatných exekutorských rozhodnutí, vydaných nejrůznějšími exekutorskými firmami, některé z nichž opakovaně obtěžují její rodiče a snaží se z nich dostat peníze. Její problém vážně zhoršuje ještě skutečnost, že ČR má podle expertů jeden z nejpřísnějších zákonů v Evropě o oddlužení. Oddlužení a možnost bankrotu poskytuje ČR jen těm občanům, kteří mohou dokázat, že mohou splatit 30 procent svých dluhů - což je pro Renatu nemožné - má jen minimální příjem jako účetní pracující na část úvazku. Na české poslance nyní mnozí naléhají, aby změnili právě tento zákon.
Renata je jen jednou osobou z 863 000 Čechů - z 10,6 milionů občanů České republiky - kteří čelí ničivým požadavkům o peníze, poté, co exekutoři zmrazili jejich bankovní účty a jejich příjem byl omezen na minimum ve prospěch věřitelů, kteří požadují své peníze bez ohledu na schopnost dlužníků platit. Asi 150 000 lidí má 10 nebo více exekucí za dluhy, které nikdy nemohou uhradit. Mnoho lidí čelí přehnaným finančním trestům za to, že si nekoupili jízdenku ve veřejné dopravě, často, když byli ještě děti. Asi 6000 Čechů čelí dluhům na základě pokut, udělených, když byli nezletilí, většinou proto, že je revizoři chytili v tramvaji nebo v metru bez jízdenky.
Kritikové poukazují na to, že životy jsou v ČR ničeny brutálním systémem exekucí, který nemá v západní Evropě obdoby - místní dopravní podniky a podniky veřejných služeb prodávají malé nezaplacené dluhy soukromým exekutorským firmám s obrovskou marží. To často znamená, že minimální dluh se zmnohonásobí na tisíce liber, jakmile jsou k němu přidány pokuty za nesplacení a honoráře pro právníky a exekutory. Někteří dlužníci si půjčují peníze, aby mohli exekutorům platit, a dostávají se tak do sekundární zadluženosti.
"Moje dívka a já jsme oba dostali pokutu 800 Kč (28 liber), když nás v Praze chytili v roce 2006 v tramvaji bez jízdenky," svědčí Sam Kahakzad, 32, televizní produkční pracovník z Prahy. "Neměli jsme tehdy žádné peníze, tak jsme tu pokutu nemohli zaplatit na místě. Nedostali jsme žádné informace až do roku 2011, kdy jsme obdrželi dopisy vyžadující 28 000 Kč (977 liber) a varování, že pokud nezaplatíme do měsíce, dostaneme pokutu 10 000 Kč (349 liber). Musel jsem ze svého platu provést dvě nouzové platby."
V jednom případě dluh oficiálně citovaný elektrárenskou firmou Bohemia Energy ve výši 3,5 pence (1 Kč) vzrostl po dodání poplatků na více než 733 liber (21 000 Kč).
Horentní zvyšování nezaplacených účtů prostřednictvím honorářů a dalších pokut se rozšířilo jako normální zvyklost po celé zemi po roce 2001, kdy byl v ČR zaveden systém soukromých exekutorů, kteří vybírali dluhy vzniklé ve velkém množství během obrovské nabídky úvěrů po pádu komunismu v bývalém Československu po roce 1989.
Došlo k obrovskému zvýšení počtu exekucí. Aktivisté proti zadluženosti poukazují na hrubé zneužívání systému v důsledku konkurence mezi 150 soukromými exekutory - někteří z nichž jsou nechvalně známí tím, že vstupují do domácností a konfliskují majetek, včetně hraček dětí, a svými těsnými styky s politiky, kteří toto zneužívání moci tolerují.
Aktivisté varují, že rostoucí zadluženost v České republice prohlubuje nerovnost a sociální vyloučenost, která ohrožuje demokratické hodnoty, které země získala po pádu komunismu a po vstupu do EU. "Zkušenosti se zadlužeností a s exekutory je spojována s nižší důvěrou v instituce, s nižší důvěrou v demokracii," konstatuje Daniel Prokop, sociolog z pražské Karlovy univerzity. "Tito lidé možná nejsou autoritářští ve smyslu podpory pro Vladimíra Putina, ale poukazují na to, že pro lidi, jako jsou oni, je jedno, zda existuje demokracie. Jsou to právě lidé kolem nich, kteří jsou zaháněni k podpoře pro extremistické strany."
Jan Čulík, specialista v oboru českých studií na Glasgow University, charakterizuje tuto otázku jako "jeden z hlavních faktorů destabilizujících Českou republiku". Zdůraznil: "Není divu, že lidé nedůvěřují demokratickému režimu a hlasují pro populisty a nové oligarchy. Hlasovali byste vy pro politiky z 'demokratického establishmentu', kteří vás odsoudili k věčnému dluhovému otroctví? Za komunismu se nic takového nedělo."
Mezitím se dlužníci stali v rostoucí populistické atmosféře užitečnými obětními beránky. Český prezident Miloš Zeman, který zastával funkci premiéra, když byl dnes platný exekutorský zákon schválen, dlužníky opakovaně obviňuje, že si svou situaci zavinili sami.
Radek Hábl, aktivista za oddlužení občanů, vytvořil interaktivní mapu, která ukazuje, že regiony s největším množství exekucí také projevují největší množství podpory pro populistické strany, a pro Zemana, který byl v prezidentských volbách loni v lednu znovu zvolen. "Je to zajímavé, protože Zeman dlužníky nenávidí," řekl Hábl.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Diskuse