Tragédie Notre Dame a iluze "vyšší pravdy"

17. 4. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
1. listopadu 1755 v ranních hodinách zasáhlo portugalské hlavní město Lisabon silné zemětřesení. V důsledku následných požárů a tsunami zahynulo zhruba 60 000 lidí. Katastrofa šokovala tehdejší evropskou inteligenci: Voltaire jí použil jako argument v polemice s Leibnizem, zatímco Rousseau jako příklad zhoubného dopadu života ve městech. Ještě v roce 1844 prezentoval Schopenhauer neštěstí jako "důkaz", že žijeme v nejhorším z možných světů.
   

Událost ovšem byla "obyčejnou" přírodní pohromou s epicentrem v Atlantiku, ležícím 200 km západojihozápadně od Mysu Sv. Vincenta.

Podobně jako v případě lisabonského zemětřesení, také kolem pondělního požáru pařížské katedrály Notre Dame můžete sledovat četné pokusy událost "vysvětlit" a připsat jí tak jakýsi přesný, definitivní význam. Zatímco xeno- a islamofobové spekulují o záměrném podpálení památky agresivními džihádisty ZDE (ačkoliv nejpravděpodobnějším objasněním požáru bude nedbalost dělníků při rekonstrukci), fanatičtí křesťané událost interpretují jako "omen" ZDE a sebenenávidějící občané západních zemí v neštěstí zase vidí jakýsi symbolický "trest" pro arogantní křesťanskou kulturu ZDE ZDE ZDE ZDE.

Snahám podsunout požáru "vyšší smysl" zřejmě nahrává populární představa, že "velké" události sebou automaticky nesou také "velkou" zásobu významu; a za druhé také pochybné přesvědčení ve filozofii označované jako necessitarianismus - tedy názor, že věci "musely být, tak jak jsou" a jiná varianta (podobně pravděpodobná, ve stejném smyslu náhodná) ani nemohla nastat.

Ve skutečnosti však došlo k požáru katedrály s největší pravděpodobností v důsledku banální nehody - nehody, která v sobě nenese žádný "vyšší" význam - ani takový, ani makový. Podrobnosti budou ovšem ozřejmeny teprve po skončení vyšetřování - už v tuto chvíli nicméně neexistuje důvod divoce spekulovat a preferovat "alternativní" vysvětlení sloužící k potvrzování ideologie té či oné sociální bubliny. Vyšetřování může ještě potenciálně překvapit konkrétními fakty. Nepodloženě spekulovat lze však donekonečna, v tuto chvíli stejně jako za sto let, bez ohledu na fakta. Vzpomeňme na tucty ruských "vysvětlení" katastrofy MH17...

Jako v mnoha případech lidských tragédií, i v kauze požáru katedrály Notre Dame máme co dělat se smutnou událostí, která život žádným zásadním způsobem nenasvětluje ani neobjasňuje.

S výjimkou snad jediného poučení: Že velká neštěstí bohužel patří ke conditio humana, dochází k nim neustále - a přes sebevětší technologický "pokrok" se nikdy nedožijeme časů, kdy by se jim podařilo zcela zabránit.

0
Vytisknout
12032

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2019