Lex Babiš a civilizovaný svět

12. 8. 2019 / Boris Cvek

Už od chvíle, kdy se řešil tzv. lex Babiš, který měl být odpovědí na Babišův střet zájmů, bylo jasné, že se Babiš může opravdu zbavit střetu zájmů jen jednou ze tří možností: 1. zbaví se svého byznysu, tedy Agrofertu, 2. Agrofert přestane brát dotace, 3. odejde z politiky. Lex Babiš je pokus, jak tohle všechno obejít a zároveň vyvolat iluzi, že střet zájmů zmizel. Na takové právní prostředí ovšem EU nemůže přistoupit.

Podle iRozhlasu má do 20. září být jasno (připomeňme, že podle vrchní státní zástupkyně Bradáčové by mělo být do konce srpna rozhodnuto o obžalobě v kauze Čapí hnízdo), zda Evropská komise zveřejní aspoň částečně dopis, který Babiš dostal loni na konci listopadu od komisaře Oettingera. Obsah dopisu již pravděpodobně neoficiálně unikl a obsahuje údajně tyto body (cituji iRozhlas): „Podle týdeníku Respekt v něm ale Oettinger předsedovi vlády navrhl tři řešení střetu – buď se odstřihne od Agrofertu, nebo Agrofert přestane brát dotace, anebo premiér přestane jako politik zasahovat do všech rozhodnutí spojených s dotacemi a k tomu se majetkově svlékne.“ Tyto návrhy opravdu nemohou být překvapivé, popisují jen dávno známou realitu, kterou nelze mimo český kocourkov obejít.

Na zveřejnění korespondence mezi Komisí a Babišem tlačí pirátský senátor Wageknecht. Částečného úspěchu dosáhl u evropské ombudsmanky, která doporučila Komisi částečné zveřejnění dopisu. Na věci samé to ale nic nemění. Babiš se zřejmě bude nadále ohánět českým právem, které zpatlali místní politici proto, aby vytvořili iluzi boje proti jeho střetu zájmů (pro zákon hlasovalo 135 poslanců z ČSSD, KDU-ČSL, TOP09, ODS a KSČM). Jakmile ovšem místní právní džungle narazí na civilizovaná pravidla EU, může mít náš pan premiér skutečný problém. A vlastně nejen on, nýbrž celý systém, jakým se u nás rozdělují evropské peníze.

Podstatné je, že v právu by mělo jít o realitu, nikoli o iluzi. Smyslem českého práva je velmi často vyvolat iluzi, a když se to někomu nezdá, tak se odvolat na splnění pravidel, tedy na zcela formální rovinu. Když například někdo – a teď nejde o Babiše – vlastní nějakou firmu přes anonymní akcie a zároveň rozhoduje o tom, zda ta firma dostane dotace, správná otázka zní: je reálně ten člověk obohacen svým rozhodnutím přiřknout dotace dané firmě nebo vytvořit pravidla, která systematicky ty dotace do té firmy směřují? Právo má takové realitě účinně zabránit. A tak je i správná otázka tato: je Andrej Babiš reálně tím, kdo má zisk z dotací, udělených Agrofertu? Není podstatné, že nějaký zákon chce vytvořit iluzi, že tak tomu není, ani není podstatné, že Andrej Babiš ten zákon dodržuje.

Zveřejněte aspoň část dopisu Babišovi k možnému střetu zájmů, radí Bruselu evropská ombudsmanka

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/stret-zajmu-andrej-babis-audit-eu-evropska-ombudsmanka_1908110600_tec

K tzv. lex Babiš

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hlasovani-snemovny-o-zakonu-o-stretu-zajmu.A160913_212323_domaci_kop