Spojené státy: Jak nás bezprecedentní nerovnost zabíjí

6. 2. 2020

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

„500 nejbohatších lidí na světě .. v roce 2019 získali bohatství v hodnotě 1,2 bilionu dolarů, aby se tak dále prohloubila nerovnost, která tu nebyla od 20. let minulého století….Osm z deseti nejbohatších lidí pochází ze Spojených států.“  Bloomberg, 27. 12. 2019

Proč v nebohatší zemi na světě – ve Spojených státech – 40 milionů lidí na potravinových lístcích. Téměř 25 procent bezdomovců pracuje. Proč musejí pracující lidé žít u svých aut, žít pod mostem nebo v parku? Proč existuje něco jako „smrt ze zoufalství“ způsobená sebevraždami, alkoholem a drogami. USA mají nejnižší průměrnou délku života ve vyspělém světě, o 4 roky nižší než v Kanadě, a dokonce nižší než na Kubě. Průměrná délka dožití ve Spojených státech od roku 2014 klesá, píše H. Patricia Hynesová na webu juancole.com.

Paralelně s tímto tragickým trendem je rostoucí příjmová nerovnost a majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a zbytkem společnosti. Proč – navzdory údajné ekonomické expanzi pod Trumpem, nemá 40 procent Američanů po ruce 400 dolarů na nenadálé výdaje?

Jedním z příčin je Trumpova daňová reforma z roku 2017. Navzdory tvrzení, že daňové škrty zvýší počet pracovních příležitostí, zvednou se mzdy a každá pracující domácnost si polepší, se vítězem stalo jedno procento nejbohatších. Ti letos získají v průměru 50 000 dolarů, zatímco 80 procent ostatních ušetří v průměru 645 dolarů. Přestože Trumpova vláda slibovala, že daňové škrty zvýší mzdy pracujících rodin o 4000 až 9000 dolarů, mediánový roční příjem amerických rodin se v předloňském roce zvýšil pouze o 514 dolarů. Zároveň se zvýšil národní dluh dosahující nyní téměř jeden bilion dolarů.

Naopak kvůli daňovým škrtům pro korporace v roce 2018 91 ziskových korporacích, včetně Amazonu a General Motors, neplatilo žádnou korporátní daň. Není divu, že USA mají největší příjmovou nerovnost v rozvinutém světě a vedou si hůř i v sociální oblasti a ve zdravotnictví.

A co s tím dělat? Zde je několik návrhů. Zvýšit počet družstevních podniků a podniků vlastněných samotnými zaměstnanci, nominovat běžné zaměstnance do představenstev podniků, obnovit odborové hnutí; snížit poměr mezi platy výkonných ředitelů a průměrnými zaměstnaneckými mzdami a podpořit boj za minimální hodinou mzdu ve výši 15 dolarů. Všechny tyto navrhované iniciativy jsou podpořeny různými studiemi, které ukazují, že zvyšují zaměstnaneckou produktivitu a spokojenost.

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3227

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2020