Německo potřebuje větší a silnější armádu

5. 2. 2020

Německé osádky cvičí s minibusy Volkswagen, protože až tři ze čtyř bojových vozidel pěchoty Puma stojí v opravně - nebo přesněji řečeno kvůli kafkovské byrokracii donekonečna čekají na opravu. Objednání batohů, balistických vest, přileb, noktovizorů a všemožného jiného vybavení může v německých ozbrojených silách trvat léta. Zhruba 20 000 nabízených pracovních míst nelze zaplnit, protože zájem o ně má příliš málo mladých lidí. Důstojníci si stěžují, že standardy se snižují a noví rekruti jsou "tlustší, slabší a hloupější".

Podle ombudsmana jmenovaného Bundestagem Hanse-Petera Bartelse, který má za úkol provést audit ozbrojených sil, Německo potřebuje silnější a větší armádu. Mezi jeho devastujícími závěry bylo i toto prosté pozorování: Německá armáda nyní nedokáže adekvátně přispět ke kolektivní obraně NATO, pokud by některý z členů byl napaden.

Němečtí spojenci od Polska na východě až po Spojené státy na západě to vědí a dlouho tuto skutečnost kritizují.

Vláda kancléřky Angely Merkelové vždy zdvořile naslouchala a přikyvovala. V roce 2014, když Rusko anektovalo Krym, několik vysoce postavených německých představitelů předneslo projevy vyzývající k převzetí větší mezinárodní odpovědnosti. Později na summitu NATO ve Walesu se Merkelová přidala ke kolegům slibujícím navýšit vojenské výdaje během dekády na přinejmenším 2 % HDP.

Zdá se, že Německo nemá v úmyslu tento slib splnit. "Nikdo v Berlíně vážně neplánuje 2 % armádu," říká Bartels. Je pravda, že po drastických škrtech ve vojenských výdajích po skončení studené války je Německo začalo opět zvyšovat. V absolutních číslech obranný rozpočet za rok 2018 činí 43,2 miliard eur a za rok 2019 45,1 miliard eur. Má docházet k dalším nárůstům. Ale Bartels uznává, to do roku 2024 zemi neposune ani k deklarovanému cíli v podobě 1,5 % HDP.

Nejhlubší příčiny tohoto stavu lze nalézt v německé poválečné kultuře. Po dekády vojáci na veřejnosti čelili pohrdání. Němci traumatizovaní vinou za rozpoutání dvou světových válek hledali novou identitu v tom, že se postaví proti válce a armádě.

V průběhu času se z pochopitelné reakce na minulost stalo něco méně příjemného. Moderní Němci nestřílejí, ale obchodují, stalo se implicitním heslem. Navíc Německo svou obranu a břemeno monitorování mezinárodního řádu outsourcovalo na USA a v menší míře na Francii a Británii. Souběžně s tím řada Němců moralizuje své spojence coby válečné štváče. Mezitím Německo využívalo mezinárodního řádu a stalo se obchodní supervelmocí.

Někteří představitelé německé politické elity věděli, že je to neudržitelné. V roce 2010 spolkový prezident Horst Koehler prohlásil, že Německo by se mělo podílet na více zahraničních misích chránících jeho národní zájmy, včetně misí s cílem udržet otevřené obchodní trasy. Reakce byla okamžitá, generalizovaná a hysterická. Koehler musel rezignovat. Většina politiků dospěla k závěru, že výzvy k posílení armády vedou do odstavného pruhu německé politiky.

Nemělo by tomu tak být. Svět je nebezpečným místem a NATO čelí mnohým nebezpečím, zatímco evropská armáda zůstává nemožným snem. Největší hrozbou Evropě zůstává Rusko. Jak detailně doložili výzkumníci ze švédského ministerstva obrany, Rusko v poslední dekádě vojensky zesílilo a může Evropu porazit kombinací hybridního válčení, konvenční vojenské převahy a hrozby jadernými zbraněmi s použitím nových typů raket.

Pokaždé, když ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová navrhne větší zahraniční angažmá, propadne se v průzkumech ještě níž.

Takže zbývá sama Merkelová. Zůstává populární a důvěryhodná, i když ohlásila odchod. Zbývají jí méně než dva roky v úřadu. Měla by jich využít k otevření historické debaty a vyzvat Němce, aby o své armádě uvažovali jinak.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4350

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2020