Rozhovor Britských listů 403. Češi: Nemáme identitu, nemáme společný příběh

30. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta



STEM, agentura pro průzkum veřejného mínění, vypracovala studii o tom, jaká témata a jaké postoje hýbou českou společností. S ředitelem agentury STEM Martinem Buchtíkem o tomto průzkumu hovoří Bohumil Kartous. Tento Rozhovor Britských listů se bude vysílat na Regionální televizi příští týden. 



 16518

Koronavirus: Šéf indonéské asociace pediatrů varuje před nárůstem úmrtí nemluvňat na covid

30. 6. 2021

čas čtení 2 minuty

 V úterý 29.6. zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví ČR 160 denních nákaz.  V ČR do 22.6. zemřelo  30 303 lidí. V nemocnicích je 57 osob.  Počet registrovaných nakažených v ČR  dosáhl počtu 1 667 287 osob. MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Očkováno první dávkou bylo v ČR 4 934 017 osob, druhou dávkou 3 095 838 osob, před nebezpečnou indickou variantou je tedy v ČR dosud chráněno jen cca 30  procent obyvatelstva.

- Indonésie je postižena tento měsíc nárůstem nákaz, za posledních 24 hodin je tam registrováno 21 807 infekcí. Za poslední týden došlo k nárůstu počtu úmrtí od 1783 na 2476. Dr Aman Pulungan, ředitel indonéské asociace pediatrů, upozornil, že počet nemluvňat, která zemřela na covid, stoupl minulý týden na 24. V předchozím týdnu na covid zemřelo 13 nemluvňat.

- Vladimír Putin byl před časem očkován vakcínou Sputnik, oznámil Kreml. První dávkou byl očkován v březnu, druhou dávkou v dubnu. Putin se vyjádřil, že nepodporuje povinné očkování proti koronaviru.

- Rusko registrovalo 669 denních úmrtí na covid. Je to nejvyšší denní počet od začátku pandemie.

 16637

Úmrtí na koronavirus mají šokující, přímou vazbu na chudobu ve společnosti

30. 6. 2021

čas čtení 3 minuty



Není asi divu, že v ČR na koronavirus zemřelo více než 30 000 lidí, což je na počet obyvatel jeden z nejhorších důsledků pandemie na světě. Není také divu, že tuto skutečnost mainstreamová média v ČR pomíjejí a odsunují z ohniska zájmu společnosti. Je ohromující, do jak obrovské míry se česká společnost nechá manipulovat médii. Všechna mainstreamová česká média nadšeně a bulvárně informovala do nejmenších podrobností o poškozených a zničených budovách tornádem na jižní Moravě, a vyvolala tak - docela mechanicky - obrovskou vlnu finanční podpory a solidarity od občanské společenosti. Lidi prostě dělají, co jim média nařídí.

Tornádo však usmrtilo jen 5 osob. Během pandemie v ČR zemřelo 30 303 lidí, ovšem česká média umírání vytlačují z ohniska své pozornosti. Neuvěřitelně, tomuto problému se média nevěnují a celá řada pošuků v médiích koronavirovou pandemii dokonce bagatelizuje. Když pandemii ignorují média, totéž otrocky dělá i česká společnost. (JČ)

Analýza Sira Michaela Marmota, čelného britského odborníka na veřejné zdraví, odhalila šokující údaje o dopadu koronavirové pandemie na oblast Manchesteru, která je sociálně deprivovaná. (Podobné výsledky přicházejí i ze Spojených států, kde největší počet mrtvých na covid je mezi černochy a hispánci.) Marmot zjistil, že úmrtnost na koronavirus v oblasti Manchesteru a okolí byla za poslední rok do března 2021 o 25 procent vyšší, než je anglický průměr. Vedlo to k "ohromujícímu" poklesu průměrné délky života a k prohloubení sociální a zdravotní nerovnosti v tomto regionu.

Statisíce neočkovaných Čechů nad šedesát let jsou ohroženy smrtí

29. 6. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty


"Myslím si, že se to dříve nebo později musí rozjet. Otázka je, jak moc a s jakými následky. Jakmile to vletí mezi ty stovky tisíc neočkovaných ve věku 60+, bude to asi znamenat mnoho mrtvých a mnoho těžce nemocných. Stačí dva tisíce lidí na JIP a nemocnice se hroutí," varuje oprávněně na Facebooku Boris Cvek.

Velmi vážné je, že se v ČR rozjíždí znovu exponenciální šíření nákazy. Matematika je blbec: exponenciální šíření vede ve velmi krátké době k astronomickým číslům.

Varovná je situace v Británii, kam hlupák Boris Johnson nechal zavléci indickou variantu už před řadou týdnů a od té doby se nezvladatelně v zemi šíří. Jenže Británie je daleko proočkovanější než ČR, první vakcínou je tam proočkováno 66,6 procent Britů, a tedy 84,4 procent veškerých dospělých, druhou vakcínou je tam proočkováno 48,8 procent Britů, a tedy 61,9 procent veškerých britských dospělých.  V podstatě jsou oběma vakcínami proočkováni už skoro všichni Britové nad 50 let. Přesto se nákaza variantou delta obrovsky šíří především mezi mladými lidmi, ti také nejčastěji nyní  končí v nemocnicích. Je to nebezpečný vývoj, který můžeme očekávat ve střední Evropě tak do dvou měsíců, zintenzivnění očkování je životně důležitá věc.

Potíž je, že indická varianta delta je daleko nakažlivější než varianty předchozí a také vražednější. Na životě ohrožuje starší lidi a skutečnost, že v ČR zůstávají statisíce lidí starších šedesáti let neočkováni, je absolutní katastrofa.

První vakcína chrání před variantou delta jen asi z 30 procent, druhá vakcína asi  z 95 procent. To znamená, že jsou stále vážně ohroženy statisíce lidí.

Jediným řešením je proočkovat rychle celé obyvatelstvo, a to včetně mladých lidí a teenagerů,  aby se nákaza nemohla společností šířit.

Zároveň je nutno omezit cestování do zahraničí, jinak Češi přitáhnou do Česka nové smrtící varianty koronaviru z neproočkovaných zemí.

A absolutně nejdůležitější je mezinárodní úsilí co nejrychleji proočkovat i země v třetím světě. Dokud nebudou proočkovány, jsme novými variantami, které se vyhnou vakcínám, ohroženi všichni.

K tomu dodává Jakub Žytek:

ČR by měla, pokud to závoz vakcín umožňuje, s okamžitou platností zkrátit interval u Pfizeru mezi 1. a 2. dávkou opět na tři týdny, aby bylo co nejvíce lidí chráněno už před koncem prázdnin.

Četl jsem teď na twitteru, že R delty je 8. To podle dotyčného znamená, že reálně potřebujeme imunizovat aspoň cca 87,5 % populace, resp. to, co do tohoto procenta chybí, pak musíme, zjednodušeně řečeno, dorovnat jinými protiepidemickými opatřeními: 8 x (1-0,875) = 1 (nové R).

Navíc tohle číslo předpokládá 100 % účinnost vakcíny, ale víme, že po 2. dávce je to u pfizeru cca 95 % (před hospitalizací), takže v reálu je to ještě víc...

Pozn. JČ: K dispozici jsou dva protikladné údaje. Epidemiologové zjistili, že čím je větší interval mezi první a druhou dávkou očkování, tím je vzniklá imunita silnější. Doporučují odklad druhé dávky až o 44 týdnů! Potíž je, že vzhledem k nezastavitelnému šíření varianty delta a nutnosti vyhrát závod mezi vakcínou a deltou je takový odklad nerealistický a skutečně je nesmírně důležité zejména lidi nad 50, ale nakonec všechny očkovat oběma vakcínami co nejrychleji a co nejdříve.

 17355

Chlapci s vagínami a prezidenti bez srdce - nebo když Quasimodo pomlouvá Frankensteina

30. 6. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 16 minut

 Foto: Evan

Zní to hrozně, ale ta dívka se mi prostě nelíbila. Její matka se rozhodla, že si mě zvolí za kmotra svého dítěte, a přestože se mi tento nápad nelíbil, zdvořilost a sociální normy mě vedly k přijetí této nabídky. Ve skutečnosti to nikdy nebylo oficiální, nebyl žádný obřad křtu, protože jsem své kamarádce řekl, že  kdykoliv jsem se kdy přiblížil k nějakému  katolickému knězi, bylo to jen na gay párty. Ale ta holčička mi říkala kmotříčku. To postavení je v latinských kulturách velmi důležité. Zvolená osoba má převzít odpovědnost za dítě v případě nepřítomnosti rodičů.

Když mi moje kamarádka, která žila v Atlantě s mou kmotřenkou Lylou, zavolala s tím, že potřebuje moji pomoc - požádala mě, abych se postarala o pětileté dítě, zatímco ona bude procházet chemoterapií proti rakovině prsu, co jsem mohl udělat než souhlasit?

 17282

Bláhové výzvy k dialogu s autoritáři

30. 6. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovové je český požadavek kompenzací za bombový útok ve Vrběticích "vydíráním". A Bidenova administrativa, která tolik toužila po dialogu s Teheránem, byla po ostřelování amerických pozic íránskými proxies v Sýrii nucena odpovědět leteckými údery. - Co mají tyto dvě události společného? Prostý fakt, že s autoritářskými režimy sledujícími výhradně silovou politiku expanze se "normální" dialog o podstatných záležitostech prakticky nedá uskutečnit, pokud ovšem nejsou zrovna zahnány do kouta či vnitřně nalomeny.

Média ve střední a jihovýchodní Evropě čelí politickému tlaku, polarizaci veřejného mínění a snahám oligarchických vlastníků zasahovat do obsahu

30. 6. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty

V Česku je věnována mimořádná pozornost Andreji Babišovi také na úkor dalších oligarchů-mediálních magnátů

Předposlední červnový den byla živě odvysílána online prezentace výsledků projektu o stavu médií v regionu, na kterém se podílely organizace monitorující stav médií z Česka, Maďarska, Rumunska a Slovenska.

Projekt kombinoval různé metodologické postupy zahrnující sběr dat, veřejných mínění, rozhovorů s novináři, analýzy různých segmentů trhu či právních případů. V rámci českého příspěvku MediaForum byly prezentovány poznatky z anonymizovaných rozhovorů s českými novináři.

 16518

Koronavirus: Vědci objevili potenciální univerzální antivirotikum

30. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

Vědci pracující pro farmaceutickou společnost GlaxoSmithKline se sídlem v Británii identifikovali novou molekulu schopnou stimulovat lidský imunitní systém proti viru SARS-CoV-2. Spuštění stimulátoru interferonových genů (STING), látka diamidobenzimidazol (diABZI-4), chrání lidské buňky v laboratoři proti infekci koronavirem, uvádí článek v časopise Science Imunology.

Rozhovor Britských listů 402. Sport jako nástroj nacionalismu a rasismu

28. 6. 2021

čas čtení 3 minuty



Chceme být na Východě?

Fotbal se stal v posledních měsících několikrát jablkem sváru v otázce identity. Jak odmítání maďarských hráčů a fanoušků symbolického poklekání před zápasem jako vyjádření odporu vůči rasismu, tak přímý verbální rasistický útok hráče Slávie Praha vůči hráči tmavé pleti z týmu Glasgow Rangers znovu poukazují na to, že sport, zejména sport historicky zdůrazňující určitou kmenovou příslušnost (nacionální nebo třídní), zůstává silným pojítkem a vyjádřením hodnotové identity určité kultury. Jako takový pak může sloužit podpoře hodnot prosociálních, v rámci spektra základních lidských práv a svobod, tak úplně opačnému zájmu. A nejen to, sport se může stát přímým nástrojem k vyvolávání "identitárního" konfliktu, jako v případě podezření na skupiny ruských fanoušků, které se snažily systematicky provokovat násilné konflikty během mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016. Tehdy byl ruský tým za chování fanoušků z mistrovství vyloučen. Je zřejmé a ukazuje se to na obranné reakci řady českých médií vůči rasistickém u chování hráče Slávie, že podobné incidenty mohou významně upevnit určité hodnotové postoje, spojené s populistickou, iliberální rétorikou odmítající lidská práva a jejich ochranu, u širší veřejnosti, která jinak do takto orientované společenské diskuse nevstupuje a nevnímá ji jako zásadní. Loajalita vůči příslušnosti (ke klubu, k národnímu týmu) může sehrát významnou roli při hledání vlastního postoje k podobnému konfliktu. Jednoduše řečeno, český fanoušek Slavie nebo maďarský fanoušek reprezentace může generalizovat svůj postoj jako obranu "normality" proti údajně vyšinuté, multikulturní, politicky hyperkorektní Evropě. Fakt, že se právě západní Evropa snaží z fotbalu vykořenit rasismus a xenofobii, a že úspěch tohoto snažení ukazuje na vyspělost kultury, mu uniká...

Pozoruhodné je, jak se prostřednictvím investic do fotbalových klubů vytváří pozitivní obraz postav, jako je Jaroslav Tvrdík, případně i Miloš Zeman, který se dnes netěší velké oblibě a na působení Jaroslav Tvrdika v politice je dodnes nahlíženo jako na kontroverzní.

Nicméně angažovanost Jaroslava Tvrdíka a Miloše Zemana ve věci rasistických urážek fotbalisty Kúdely jim pomocí sportovní kmenovosti pomáhá získat pozitivní odezvu mezi podporovateli fotbalového klubu Slavie Praha, případně širší skupině českých fotbalových fanoušků podporujících Slavii v mezinárodních soutěžích.

V tomto ohledu se investice čínských státních investorů do fotbalového klubu vyplácí zejména politicky. S emocemi vyvolanými Kúdelovým trestem za jeho zavrženíhodný rasismus se dá dále manipulovat a konstruovat kritiku západních zemí v Evropě jako údajně přehnaně korektní a vrážet tak falešný hodnotový klín mezi postsocialistické země EU a země zejména ze severu a západu EU. Znovu tak vzniká Východ a Západ...

Chceme být na Východě?

Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 30. června 2021.


Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

30049

Putin hledá Ribbentropy

30. 6. 2021

čas čtení 2 minuty

Článek Vladimira Putina v listu Die Zeit, zdánlivě věnovaný 80. výročí nacistické invaze do SSSR, cílí na zrušení sankcí EU proti Rusku. Kdyby to ale unie udělala, znamenalo by to uznání postsovětského prostoru jako de facto ruské vlivové sféry, upozorňuje Boris Sokolov.

30728

"Všechny špehuje americká NSA"

30. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta

Milý Tuckere Carlsone, dovol mi říci něco, co znám z vlastní zkušenosti: Pokud NSA četla tvoje texty nebo emaily (což je nepravděpodobné), existují JEN dvě možnosti: 
1) Člověk, s nímž si emailuješ/textuješ, je agentem cizí mocnosti
nebo
2) Soud FISA rozhodl, že jím jsi TY, napsal bývalý pracovník FBI James Harris v reakci na snowdenistický blábol protrumpovského paleokonzervativního moderátora Fox News Tuckera Carlsona. 
(Bývalý kancelářský zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden s pomocí zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho rozšířil tvrzení, že americká služba NSA údajně všechny neustále sleduje prostřednictvím všudypřítomného monitoringu elektronické komunikace. Avšak v případě NSA se jedná v zásadě o vnější kontrarozvědnou službu, takže představa, že "si jen tak bez soudního příkazu sleduje" stamiliony Američanů, byla od počátku naprosto vylhaná a nesmyslná - pozn. KD.)

 16936

Putinův Afrikakorps zasahuje ve prospěch autoritářů

30. 6. 2021

čas čtení 4 minuty

Koncem května deset tisíc diváků dorazilo na stadion Barthélemyho Bogandy v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky, na mimořádnou filmovou premiéru. Rudý koberec tu byl natažen pro VIP hosty představení filmu "Turista" - oslavy ruských žoldnéřů, kteří ve fiktivním africkém konfliktu heroicky brání místní obyvatelstvo před vraždícími povstalci, napsal Christian Putsch.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Irák: Válka proti PKK hrozí vnitrokurdským konfliktem

30. 6. 2021

čas čtení 3 minuty

Po dvě dekády rivalizující kurdské formace - "progresívní" PKK a konzervativní, v kmenové politice ukotvené strany tvořící iráckou Kurdskou regionální vládu (KRG) - dodržovaly neformální příměří, aby se vyhnuly občanské válce. Avšak eskalující turecké operace proti PKK hrozí vyvolat další kolo vnitrokurdského konfliktu, upozorňují Mohammed Hussein, Rawaz Tahir, Lizzie Porterová a Ben van Heuvelen.

Lékař vám nemůže uříznout ruku prostě jen proto, že to chcete

29. 6. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Ještě jednou k transsexualitě

Je hezké, že se pan Tunkl dívá na transsexualitu jako na odbornou otázku. V jeho textu se mezi různými prohlášeními na úrovni domněnek a odborně nezdokumentovaných příběhů ovšem ztrácí jeden základní fakt. V případě změny pohlaví nejde o to, že někdo si dělá něco se svým tělem. Hormonální léčbu i chirurgický zákrok dělá lékař. A lékař nesmí dělat takové zákroky, o kterých ví, že pacienta poškodí víc, než by tomu bylo odmítnutím zákroku, i kdyby si to pacient sám přál. Nemůžete přijít do nemocnice a říci, že chcete, aby vám někdo uřezal ruku s argumentem, že to prostě chcete.

O problému transsexuality

29. 6. 2021

čas čtení 13 minut

Nechci ani tolik reagovat na Zemanův hulvátský výrok - v podstatě by asi podle něho měl chtít také nechat stíhat osoby, které se pokusí o sebevraždu, posmrtně sebevrahy a osoby, které se sebepoškozuji kvůli psychickým problémům.... K čemž si nemůžu odpustit, říci, že ponižování a napadání takových lidí, které se zdá se objevuje čím dál častěji, považuji za naprosto odporné a nelidské... ale zpět k tématu, píše Jiří Tunkl.

Mám nějaké omezené neformální vzdělání v sexuologii (poznal jsem důvěrně oběť sexuálního predátora a skrz ní profesionální sexuoložku -  při té příležitosti jsem využil, podobně jako u psychiatra a psychologů, možnosti si půjčit a pročíst knihy, které má k dispozici ve své ordinaci. A jak je asi mé povaze vlastní, stihl jsem přečíst už asi tak 2/3 její knihovny...)

Jde o majetek, ne o lidi

29. 6. 2021 / Jiří Podhorecký

čas čtení 7 minut

 

Když se stane nějaká vážnější živelná katastrofa, vzedme se v blogosféře vlna bzučení, které komentuje, co jsme právě spatřili v jiných médiích. Kdyby alespoň před svým ublognutím měli nějakou osobní zkušenost, tak budiž... U mnohých autorů je jedinou kvalifikací k tématu jen instantní tvoření názoru a virtuálně nasliněná inkoustová tužka.

Pokusím se nebýt podobným generátorem slov na aktuální události. Doložím to konkrétním příkladem ze světa, který je k tématu blízký.

Rozhovor Britských listů 401. Smrt Stanislava Tomáše: Policie donutila Tepličany mlčet

23. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta


V souvislosti se sobotním úmrtím Stanislava Tomáše, pracovníka ochranky v jednom teplickém supermarketu, po jeho "znehybnění" místními policisty, hovoří o okolnostech tohoto případu Jan Čulík s romským aktivistou Jozefem Mikerem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 23. června 2021.

Rozhovor Britských listů 400. Je rozumné jet na dovolenou do Chorvatska?

23. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta



Počet nákaz koronavirem v Praze znovu stoupá. Paní Martina Hvozdenská je zdravotní sestra v nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Zažila tam přímou zkušenost s koronavirovou pandemií. Jak se dívá na to, co se ohledně covidu bude v České republice dít teď? O tom s ní hovoří Jan Čulík.  Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 25. června 2021.

Průběžné zpravodajství:

Koronavirus: Procento nákaz variantou delta se v Německu za týden zdvojnásobilo

29. 6. 2021

čas čtení 3 minuty

 

- Podíl infekcí nakažlivější variantou delta se během týden v Německu v týdnu od 14. do 20. června zdvojnásobil na 36 procent, v týdnu předtím jich bylo 15 procent, konstatoval Lothar Wieler, ředitel Ústavu Roberta Kocha, a varoval, že delta získává náskok před ostatními variantami. Odhadl, že v současnosti je už 50 procent nákaz v Německu varianta delta. Soeder naléhal na občany, aby se nechali co nejrychleji očkovat. V Německu dostalo 54 procent obyvatelstva první vakcínu a 35 procent je očkováno oběma vakcínami. Zdravotníci upozorňují, že šíření koronaviru lze zpomalit, pokud se nechá velké procento obyvatelstva očkovat.

- Británie zaznamenala rekordní počet denních nákaz, 22 868, je to nárůst o 12 235 od téhož dne minulý týden. V nemocnicích je 1505 osob, je to nárůst o 187 od minulého týdne. Zemřely však jen  3 osoby, je to pokles o 2 úmrtí od minulého týdne. 66,6 procent Britů je očkováno nejméně jednou dávkou, oběma vakcínami je očkováno 48,8 procent obyvatelstva.

- Irsko vpustí do restaurací jen plně očkované osoby.

- Evropská unie schválila čtyři léky pro léčbu covidu v jeho rané fázi. Jsou založeny na vytváření protilátek.

Nová zemědělská politika EU podporuje další destrukci přírody

29. 6. 2021

čas čtení 5 minut

Společná tisková zpráva České společnosti ornitologické a Hnutí DUHA 


Zástupci evropských vlád, Evropského parlamentu a Evropské komise v pátek 25. 6.  uzavřeli dohodu o podobě Společné zemědělské politiky (SZP) EU na příštích sedm let. Každoročně až do roku 2027 bude na zemědělské dotace z peněz daňových poplatníků EU vynaloženo přibližně 54 miliard eur, tedy 1,3 bilionu korun. Očekávaný výrazný krok vpřed se bohužel nekoná. SZP bude i nadále podporovat model intenzivního zemědělství, který  přímo vede ke ztrátě biologické rozmanitosti, znečištění vody a ovzduší, nadměrným odběrům vody a prohlubuje klimatickou krizi. 

Přestože se dohoda představuje jako „zelená“, ve skutečnosti má od podpory opravdu udržitelného hospodaření velmi daleko. Pokud se tak členské státy rozhodnou, většina rozpočtu může nadále podporovat současný neudržitelný model hospodaření. Kriticky jsou hodnoceny zejména následující podmínky:

Rozhovor Britských listů 399. Jak je to s evropskými dotacemi pro Andreje Babiše

18. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta



Evropský parlament v minulých dnech schválil rezoluci, upozorňující na střet zájmů Andreje Babiše, českého premiéra a majitele Agrofertu. Evropští poslanci požadují, aby Babiš peníze vrátil. Chtějí také zkoumat stav českých médií, která jsou rukojmím oligarchů, a stav českého právního řádu. Jak je to s evropskými dotacemi pro Andreje Babiše? O tom mluví Jan Čulík s Petrem Leyerem, ředitelem české pobočky organizace Transparency International. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. června 2021.


Společnost je opravdu divná

29. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta


Společnost je opravdu divná, napsal Radek Mounajjed. Hlavní tragédie tornáda je 6 zmařených lidských životů. Zdemolované baráky, auta a další, není tragédie. Jsou to jen peníze.

COVID zabil více než 30 000 lidí a nikdo netruchlil, naopak vše se bagatelizovalo a zlehčovalo.

Neviděl jsem politiky se převlékat a pomáhat v nemocnicích nebo jinde.

Umíte si představit že teď půjde skupina idiotů demonstrovat na Staromák a bude křičet, že  tornádo bylo jen přeháňka?

30391

Tisková zpráva Extinction Rebellion: Klimatičtí aktivisté obsadili vnitřní prostory České národní banky

Kde se ignoruje klima, tam se tvoří krize

28. 6. 2021

čas čtení 6 minut

Klimatičtí aktivisté hnutí Extinction Rebellion dnes vnikli do prostor České národní banky.

Po představitelích ČNB požadují, aby v rámci svých kompetencí začali vyvíjet větší aktivitu ve věci řešení klimatické krize v souladu se strategií Evropské centrální banky.

Dle svých slov se snaží upozornit na podcenění klimatické krize ze strany ČNB, která tím zaostává za centrálními bankami vyspělých zemí.

Proč na studiu literatury záleží

28. 6. 2021

čas čtení 4 minuty

Studium literatury nám poskytuje způsob jak přemýšlet o našich vzájemných vztazích a o našich vztazích k přírodě, o našich právech a morální odpovědnosti, o schopnostech a hranicích vědy, literatura požaduje, abychom se alespoň pokusili vnímat svět z hlediska jiných.

Gramotnost neznamená jen to, že jsme schopni vytvořit větu - jde i o emocionální gramotnost, o historickou gramotnost a gramotnost ohledně struktur moci a rétoriky: Kdo vám tohle říká? Jak? Proč? Funguje to? Co si o tom myslíte?

Jazyk je jedním z nejmocnějších nástrojů, jaký lidé mají: všichni potřebujeme rozmyslné vyučování o tom, jak ho zvládat a jak se chránit před těmi, kteří jazyka zneužívají. Pomáhat dětem, aby byly na internetu v bezpečí, například, znamená je naučit číst, aby se dokázaly uchránit před manipulaci a úmyslem.

Studie anglické literatury na britských univerzitách je v krizi. Letos se přihlásilo je studiu anglické literatury na univerzitě o třetinu méně studentů než v roce 2012. Angličtí univerzitní specialisté na literaturu začínají být vyhazováni z práce. Jedna univerzita výuku anglické literatury zrušila úplně.

Ti, kdo literaturu učí, vědí proč: Johnsonova vláda podporuje univerzitní studium technických oborů a kritizuje univerzitní obory, jejichž studium "nevede nikam". Pochybný Johnsonův ministr školství Gavin Williamson zdůrazňuje, že univerzitní studium musí vést k zaměstnatelnosti absolventů. Školství se v Británii rychle proměňuje v nástroj ekonomiky, dochází k odcizujícím reformám školských osnov. Základním školám bylo vnuceno nesmyslné memorování gramatických termínů a neintuitivní přístup k tvorbě vět. Z maturitního hodnocení bylo odstraněno hodnocení průběžné studentovy práce a prvků mluveného vyjadřování, odstraněny byly i populární možnosti studia americké literatury a dramatu z dvacátého století. Důraz v anglických školách je nyní na memorování a školy už nestimulují zájem žáků o velkou literaturu.

Proč věnují dezinformační média neštěstí na Moravě minimální pozornost

28. 6. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta

Pokud si projedete hlavní domácí dezinformační/proruská média těchto dní, zjistíte, že neštěstí na Jižní Moravě věnují minimální pozornost. Mají ji někde na úrovni osmé až desáté zprávy daného dne, z povinnosti. Daleko významnější události těchto dní podle nich například je, že "Majitelka obchodu v Olomouci zakázala vstup očkovaným", nebo že "Uvnitř Rady ČT se děje něco nečekaného, říká Petr Žantovský".

Miloš Zeman mezinárodně poškozuje pověst České republiky

28. 6. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

ČR se zrovna často nedostává do mezinárodních zpráv. I informace o tornádu na jižní Moravě proběhly anglosaskými médii jen velmi zběžně, daleko více se soustřeďují na kolaps činžáku na Floridě, což je zřejmě ospravedlnitelné, vzhledem k tomu, že tam velmi pravděpodobně zahynulo až 150 osob.

Jenže zprávy o záměrně urážlivých výrocích, které pronáší česká hlava státu, se do médií dostávají. Česká republika potřebuje mít v zahraničí dobrou pověst, ne špatnou, protože její existence a poměry v ní už přes čtyři sta let - bohužel - závisejí na rozhodování ze zahraničí. Není pozitivní, že se po údajném rasistickém incidentu spojeném s fotbalistou Kúdelou v Glasgow rozšířilo soudě podle poměrů ve školách mezi skotskými teenagery přesvědčení, že Česko je typickým příkladem rasismu, a to pak bylo potvrzeno a posíleno informacemi o úmrtí Stanislava Tomáše "znehybňovaného" policií v Teplicích, kterýžto případ stejně jako i předchozí úmrtí Romů v rukou policie české úřady zametají pod koberec.

No a teď k tomu přistupují, naprosto bezdůvodně, senilně nenávistné výroky MIloše Zemana. Samozřejmě, mnoho lidí v České republice není jak Zeman a nevystupuje tak. Bohužel, Zeman je zvolený představitel českého národa a ze zahraničního pohledu vrhá to, co Zeman říká na Česko velmi problematický stín. Není dobré, když se zpravodajství o Zemanových výrocích objevuje v tiskových kancelářích, jako je Reuters. Vytváří to dojem o královstvíčku, o němž v důsledku jeho nesrozumitelného jazyka skoro nikdo nic neví, ale zjevně se zbláznilo....  Dojem je to možná nesprávný, ale šíří se...

Na tom, jak Zeman poškozuje mezinárodně dobré jméno České republiky, opravdu záleží... (JČ)

Andrew Stroehlein, Human Rights Watch: Český prezident Zeman má dlouhou historii idiotských a urážlivých výroků, které naprosto ochromují jak vážnost jeho úřadu, tak mezinárodní postavení jeho země. Tentokráte se opravdu překonal...



Český prezident Zeman tvrdí, že ho také iritují sufražetky, MeToo a pochod homosexuálů Prague Pride... V minulosti se rasisticky vyjadřoval o Romech, činil extremistické výroky o muslimech a "vtipkoval" o vraždění novinářů. Ten člověk je prostě zosobněná nenávist.




Zeman, který často vyjadřuje nemainstreamové názory, reagoval na otázku ohledně zákona, který tento měsíc schválilo Maďarsko a který zakazuje šíření materiálu ve školách, o němž se usuzuje, že podporuje homosexualitu a změnu pohlaví. Tento maďarský zákon je terčem silné kritiky maďarských opozičních stran, lidskoprávních organizací a mnoha členských zemí EU. Na summitu EU minulý týden řekl nizozemský premiér Mark Rutte maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, aby respektoval práva menšiny LGBT, anebo z EU odešel.

Více než polovina ze 27 členských zemí EU se proti novému maďarskému zákonu postavila, Česká republika však nikoliv. Zeman se vyjádřil, že odsouzení tohoto zákona se rovná zasahování do vnitřních záležitostí dané země. Čeští prezidenti mají omezenou výkonou moc,avšak Zeman a jeho předchůdci měli a mají silný vliv na veřejnou debatu.


Kterak Miloš dohnal a předehnal

28. 6. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

I za starého režimu byly v ČSSR formálně povoleny celkem čtyři politické strany: komunistická, socialistická, lidová a na Slovensku Strana slobody. (Původní poválečný počet povolených stran činil pět, ale sociální demokracie byla posléze "přivtělena" KSČ.) - V současném putinském Rusku je registrováno přes 40 politických stran, přičemž 5 jich má zastoupení ve Státní dumě. Čína vedle komunistické formálně povoluje ještě dalších osm stran. - Tyto veskrze nudné detaily je třeba uvést na okraj tvrzení Miloše Zemana, že "volební koalice jsou podvod" a že by "stačily dvě strany, pravicová a levicová".

 17338

Vzkaz prezidentovi

28. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta

Nejsa právník, tak nějak tuším, že sebepoškozování není v trestním zákoníku zakotveno. Ale něco jiného ano. Si to tu odložím, napsal k Zemanovu štvaní proti transsexuálům Kamil Švec.

Během Eura 2020 zahrnula anglické fotbalisty obrovská vlna rasistických nadávek na Twitteru

28. 6. 2021

čas čtení < 1 minuta

 

Na Twitteru bylo zveřejněno více než 2000 nadávek na anglické fotbalisty a desítky rasistických urážek

Během tří fotbalových utkání Anglie proti Chorvatsku, Skotsku a České republice identifikoval deník Guardian 2114 nadávek na Twitteru. Z nich byly 44 nadávky otevřeně rasistické, obsahovaly urážky se slovem začínajícím písmenem n- a obrázky opic, posílané černošským hráčům. 58 verbálních útoků napadalo fotbalisty za jejich protirasistické postoje včetně toho, že před zápasem poklekají. Vyskytly se i antisemitské urážky, nacionalistické urážky a výsměch invalidům. Některé verbální útoky byly záludné a úskočné.

Toto zjištění vyvolává tlak na firmu Twitteru a na další firmy provozující sociální sítě. Na ně veřejnost a úřady nyní silně naléhají, aby rasistické a jiné útoky ze sociálních sítí odstraňovali.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Rozhovor Britských listů 398. Zeman udělil Řád Bílého lva muži s vazbami na kriminální podsvětí

15. 6. 2021

čas čtení 1 minuta



Britské listy Interview 398. Czech President Zeman gave The Order of the White Lion to a man with criminal connections

This interview is in English with Czech subtitles. For English, scroll below.

Albín Sybera hovoří s Marko Milosavljevićem, profesorem žurnalistiky na fakultě sociálních věd na univerzitě v Lublani a místopředsedou výboru expertů pro mediální prostředí a reformy při Radě Evropy o tom, jak česká firma PPF přispívá k ohrožení svobody médií v Srbsku a jak se ve středovýchodní Evropě formuje koalice autoritářů a populistů mezi Srbskem, Slovinskem, Polskem, Maďarskem a Českou republikou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 16. června 2021.

Albín Sybera talks to Marko Milosavljević, Professor of Journalism in the Social Science Faculty of Ljubljana University and Vice-Chair of the Committee of Experts on the Media Environment and Reform in the Council of Europe about how the Czech firm PPF contributes to the clampdown on media freedom in Serbia and how a coalition of authoritarians and populists is forming between Serbia, Slovenia, Poland, Hungary and the Czech Republic. This Britské listy Interview is broacast on the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 16th June 2021.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
22719