Dva nové klinické testy v NEJM a JAMA
5. 6. 2020 / Boris Cvek
V JAMA se objevila první data z testování krevní plazmy lidí uzdravených z nemoci covid. Myšlenka je jednoduchá: pacienti, kteří se uzdravili, mají v plazmě protilátky proti covid, tedy když dáme tuto krevní plazmu lidem s těžkým průběhem nemoci, pomůže jim to. Proti tomu jsem měl vždycky tuto skepsi: lidé se smrtelným průběhem této nemoci trpí velmi často, ba typicky, několika vážnými nemocemi naráz, mají celkově špatný stav organismu, takže jim protilátky v pokročilé fázi nemoci těžko pomohou. Výsledky klinického testu, publikovaného v JAMA, jsou takovéto:
103 pacientů s covidem bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. Celý test dokončilo 101 pacientů. Zlepšení zdravotního stavu po 28 dnech léčby dopadlo takto (plazma vs. kontrola): 51,9 vs. 43,1%. Autoři pak sledovali tzv. „primary outcome“, tedy dohromady šlo o propuštění z nemocnice nebo zlepšení zdravotního stavu. Ve skupině všech těžce nemocných pacientů byl rozdíl mezi oběma skupinami velký (plazma vs. kontrola): 91,3% vs. 68,2%. Jenže u pacientů s život ohrožujícím průběhem nemoci to bylo úplně jinak: 20,7% vs. 24,1%. Rozdíl v mortalitě mezi oběma skupinami nebyl statisticky významný: 15,7% vs. 24%. Dokonce ani rozdíl mezi propuštěnými z nemocnice nebyl statisticky významný (problém je to, že test obsahoval málo pacientů, proto statisticky významné rozdíly by musely být větší): 51% vs. 36%.
To, že rozdíl mezi dvěma výsledky není statisticky významný, neznamená, že ta čísla nejsou na první pohled velmi rozdílná (51% a 36% jistě jsou velmi rozdílná čísla), ale znamená to, že ten rozdíl může být jen náhodný a nemusí odpovídat reálnému efektu. Jinými slovy řečeno: z dat této studie neplyne, že při zopakování celého testu bychom opět dostali stejný nebo podobný rozdíl.
Závěr, který autoři studie vyvodili, se týká obecně všech pacientů s těžkým i život ohrožujícím onemocněním v jejich studii: aplikace plazmy z již vyléčených pacientů nevede k statisticky významnému rozdílu při léčbě pacientů s těžkým nebo život ohrožujícím průběhem nemoci covid během 28 dní terapie. (Cituji originál: „Among patients with severe or life-threatening COVID-19, convalescent plasma therapy added to standard treatment, compared with standard treatment alone, did not result in a statistically significant improvement in time to clinical improvement within 28 days.“)
V diskuzní části studie ovšem autoři připouštějí, že ve skupině těžce nemocných pacientů má smysl pokračovat s delšími a rozsáhlejšími klinickými testy této terapie, které by mohly vést k pozitivním a hlavně statisticky významným výsledkům.
Také v NEJMu se objevil zajímavý klinický test. Kanadští vědci náhodně rozdělili 821 bezpříznakových lidí, kteří měli rizikový kontakt (719 dokonce vysoce rizikový kontakt) s nakaženými nemocí covid.
Jedna skupina dostávala placebo, druhá dostávala hydroxychlorochinon. Rozdíly mezi oběma skupinami nebyly po 14 dnech testu statisticky významné. V obou skupinách (414 a 407 lidí) nikdo nezemřel, v obou skupinách musel být jeden člověk hospitalizován, v obou skupinách mělo asi 10 lidí laboratorně potvrzené onemocnění covid a v obou skupinách mělo asi 50 lidí příznaky covidu. Je zajímavé, že příznaky nemoci měli lidé, kteří ji neměli potvrzenou laboratorně.
Odkaz na článek v JAMA:
Odkaz na článek v NEJM:
Diskuse