Pozdrav ze Skotska. Boris Johnson je katastrofa

18. 11. 2020


Mnozí, především konzervativní komentátoři spekulovali, že po minulém pátku, kdy Boris Johnson konečně vyrazil ze svého úřadu dva agresivní brexitérské psychopatické maniaky, které si tam udržoval ve vlivných funkcích, dojde k radikálnější změně v britské vládě a Johnson se začne chovat rozumně. (Poté, co Cummingse Johnson vyhodil z úřadu, skončila dvousetdenní blokáda některých čelných britských televizních stanic, jako Channel 4 News a pořadu Good Morning Britain v komerční televizi, který uvádí Piers Morgan. Do pořadu po těch dvou stech dnech poprvé přišel naprosto nekompetentní Johnsonův ministr zdravotnictví, jemuž pak dvacet minut ! Morgan a kolegyně moderátorka důrazně nadávali. Ptali se ho, proč po více než 50 000 mrtvých v Británii neodstoupil.) Tak v tomto ohledu snad došlo k změně.

Avšak ne u Borise Johnsona. Mnozí komentátoři varovali, že v britské vládě k žádné změně nedojde, prostě proto, že Johnson je neuvěřitelně neschopný. A tak tomu také bylo, ukázalo se to okamžitě.

Poté, co musel Boris Johnson odejít do karantény, protože se - bez roušek a bez řádného sociálního distancování - setkal s nakaženým poslancem, uspořádal projev na Zoomu k asi sedmdesáti severoanglickým konzervativním poslancům. V tomto projevu jim řekl, že decentralizace Skotska - tedy vytvoření nezávislého skotského parlamentu v Edinburku v devadesátých letech - byla katastrofa a že to byla největší chyba, jakou kdy udělal Tony Blair (Johnson zjevně pozapomněl na jakousi Blairovu invazi do Iráku).

Tím Johnson výrazně napomohl věci skotské nezávislosti. Skotští nacionalisté mají ve Skotsku obrovskou důvěru obyvatelstva a zjevně vyhrají skotské všeobecné volby, které se budou konat v květnu 2021. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska a vstup Skotska do Evropské unie. Zřejmě se to prosadí. Johnsonův výrok, že "decentralizace Skotska byla katastrofa"  Nicole Sturgeonové výrazně napomohl.

Podívejte se, co k věci píše v brilantním článku Allan Massie, skotský editor konzervativního (!!) londýnského časopisu The Spectator. (JČ)

Těžce chybující, klopýtající Boris bude litovat toho, že urazil Skotsko


Tu a tam udělám chybu, že si myslím, že Boris Johnson už musel vyčerpat svou kapacitu indolentní lehkovážnosti a pokaždé, když to udělám, se Johnson objeví a upozorní mě, že ještě neskončil. Jsou ještě daleko větší hlubiny, do nichž dokáže poklesnout. Neboť Johnson je premiér, který nezná nic a je mu úplně jedno, že nezná nic. Ve šťastných dobách spokojené prosperity by to bylo zřejmě nepohodlné, ale snesitelné. Nežijeme v takové době.

Když promluvil Johnson v pondělí k svým severoanglickým poslancům, vyhlásil, že decentralizace byla "ve Skotsku katastrofou" a byla to největší chyba, jakou   kdy učinil Tony Blair. Znamená to, zcela zjevně, že v lépe uspořádaném světě by měl být skotský parlament zrušen. Je obtížné si pomyslet, jak užitečněji mohl Johnson udělat práci Nicoly Sturgeonové za ni. Protože takto bude jeho projevu rozuměno: Drž hubu, Skotsko.

V úterý ráno různé vysoké figury ve vládě tento nesmysl ještě prohloubily. Prý není problémem decentralizace Skotska, problémem je, že skotští nacionalisté ji "zneužívají". Volby ve Skotsku holt pořád vyhrávají ti nesprávní lidé. (...)

Podle nejnovějšího vydání Scottish Social Attitudes Survey - Analýzy skotských politických postojů - výzkumné práce dodržující zlatý akademický standard - věří 61 procent občanů, že skotská vláda pracuje v národním zájmu. Jen 15 procent Skotů si myslí, že v národním zájmu pracuje i londýnská vláda.

Avšak tohle není jen odrazem dominantního postavení Skotské nacionální strany na skotské politické scéně. Téměř dvě třetiny stoupenců Labouristické strany ve Skotsku důvěřuje skotské vládě, že pracuje v zájmu Skotska, a,  možná pozoruhodně, si to myslí i celá třetina konzervativních voličů ve Skotsku.

Pokud to stojí za pozdvižené obočí, totéž platí i o výzkumu, z něhož vyplývá, že zatímco v roce 2015 důvěřoval každý třetí skotský občan, který hlasoval proti skotské nezávislosti, že londýnská vláda pracuje v zájmu Skotska, v roce 2019 je to už sotva každý čtvrtý unionista. A zároveň polovina voličů Konzervativní strany ve Skotsku zastává názor, že skotský parlament v Edinburku dává Skotsku v rámci Británie silnější hlas.

Takže by bylo opravdu dobré, kdyby někdo panu premiéru nabídl kurz dosud velmi nedávné britské politické historie. Tony Blair nebyl žádný obrovský nadšenec pro decentralizaci Skotska, ale uznal, že nemá jinou možnost než ji zavést. Blairovo rozhodnutí podrobit decentralizaci referendu mnozí její stoupenci odsoudili, avšak mělo to tu výhodu, že ta otázka byla jednou pro vždy vyřešena nade vší pochybnost. 74 procent skotských občanů podpořilo vytvoření skotského parlamentu a 63 procent souhlasilo, že skotský parlament musí mít právo uvalovat na občany daně. Blair Skotsku decentralizaci nevnutil - byla vnucena jemu.

(...) Snažit se způsobit, aby decentralizace Skotska "fungovala lépe", je zcela racionálním cílem skotských unionistů. Toho však nemůže být dosaženo, pokud premiér - muž, který si komicky říká "ministr pro Unii" - klopýtá pitomě a tvrdí, že decentralizace Skotska je katastrofa. Charakteristicky, decentralizace se Johnsonovi hodila v Londýně, když tam byl primátorem - jinde je prý politováníhodná. Můžete dodat obvinění, že je Johnson bezostyšný pokrytec, pokud si myslíte, že tento už tak dlouhý článek by měl být ještě rozšířen.

My prostě ten parlament v Edinburku máme rádi. A je obtížné si nepovšimnout, že po mnoha desetiletích, kdy se více Skotů stěhovalo do Anglie, než kolik lidí se z ostatních částí Británie stěhovalo do Skotska, se od založení skotského parlamentu v Edinburku tento trend obrátil. Nyní se z ostatních částí Británie stěhuje do Skotska více lidí, než kolik odtamtud odchází. To naznačuje, že se děje něco užitečného.

Z čehož vyplývá, že když Johnson argumentuje, že decentralizace Skotska byla "katastrofa", tvrdí tím, že Skoti jsou idioti. I kdyby to bylo pravda, bylo by lépe to neříkat. Sofistikovanější politik než Boris Johnson by se snažil odlišit svou kritiku edinburského parlamentu od širšího, avšak všeobecně vnímaného pocitu, že Johnson prostě uráží Skotsko jako celek. A Boris Johnson není sofistikovaný politik.

On vlastně není vůbec politik. Namísto toho je něco, co se velmi blíží katastrofě, která už ani není moc legrační. Mezi popularitou Nicoly Sturgeonové ve Skotsku a hodnocením Borise Johnsona je rozdíl 100 procentních bodů. A to je vlastně pro Johnsona dobrá zpráva, protože si myslím, že ještě úplně nedosáhl dna.

Je možné, že strana skotských nacionalistů je sbírkou nekompetentních blbů, avšak všichni uznávají, že,  i když to dělají svým vlastním zvláštním způsobem, usilují o to, o čemž jsou přesvědčeni, že je to pro Skotsko to nejlepší. Není tak lehké říci, že Boris Johnson usiluje o něco podobného.

Nezávislost Skotska není v žádném případě nevyhnutelná a je možné, že se Spojené království zotaví až natolik, že bude mít dlouhodobou a udržitelnou budoucnost. To ovšem nebude možné, dokud bude Boris Johnson premiérem. Johnson je jasným a aktuálním nebezpečím pro zemi, o níž předstírá, že ji vede: Johnson je jed, jehož tupost, bezohlednost a nezájem slibuje soumrak bohů a zničení samotného Spojeného království. Možná že se to může zdát jako vhodné dědictví po tomto zoufalém premiéru, avšak je to výsledek nežádoucí.

Jednoho dne možná i angličtí toryové ocení, že Skotsko je pro Spojené království nepostradatelný národ, ale to už možná bude příliš pozdě. Za poslední čtyři roky dává mnoho anglických konzervativců najevo, že dávají přednost brexitu před přežitím Spojeného království. To je jejich právo, ale neměli by být překvapeni, jestliže snaha toto realizovat bude mít své následky. Je v pořádku být v posteli se slonem - to je situace, v níž se nachází Skotsko, Wales i Severní Irsko - jenže to vyžaduje, aby se slon choval slušně. Někdy se dovíte, o co jste přišli, až už je pozdě, a pokud je to pravda pro Skotsko v jeho dnešní náladě, jednoho dne to může být pravda i pro Anglii.

Skotští nacionalisté nemají mnoho dobrých odpovědí na mnoho podrobných, praktických otázek týkajících se nezávislosti, ale oni je teď nepotřebují. Protože politika není jen o podrobnostech - je také o postojích a o emocích. I v tomto ohledu Johnson ve Skotsku zoufale selhává. Johnson je katastrofa. Možná to byla předpověditelná katastrofa, ale je to větší kalamita než dokonce i ti z nás, kteří podezřívali, že Johnson nebude k ničemu, mohli vůbec očekávat. Kdyby byl Johnson dvakrát tak schopnější, než jak je, stále by byl jen sotva z poloviny tak schopný, jak schopný musí být premiér. Tohle je ta základní realita, která, jakmile ji pochopíme, vysvětlí všechno ostatní: Tento premiér je ve svůj dobrý den naprostým selháním a on moc dobrých dní nemá.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 







0
Vytisknout
3781

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020