Má Úřad vlády ČR svou pobočku na Pražském hradě?
11. 3. 2021 / Miloš Dokulil
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
(Ta dvě úřední místa se vzájemně občas kompetencemi doplňují?)
Prezident České republiky Miloš Zeman je zkušený a obratný politik. Do té posléze teď jmenované funkce se již ve svém prvním funkčním období dostal na základě závažnějšího mandátu, než bylo předtím běžné. K volbě nedošlo v nějakém úzkém sboru k tomu určených politických představitelů občanů státu, ale přímou volbou politicky oprávněnými voliči celého státu. Před rokem 2012 byl prezident ČR volen Parlamentem ČR (ústavně Poslaneckou sněmovnou a Senátem); roku 2013 a 2017 ta celostátně na všechny k tomu oprávněné občany rozšířená volba byla takto nově uskutečněna jako volba přímá, hlasováním občanů nad 18 let věku. Ačkoliv takto došlo k nemalému zvýšení prestiže a síly prezidentského mandátu, v zákonných úpravách jeho pravomocí to žádným způsobem zohledněno nebylo. Prezidentu republiky měly nadále zůstat víceméně jen reprezentativní a formálně stvrzující funkce. Vládu státu (ČR) nadále (i po úpravách z roku 2012) uskutečňuje a je za ni zodpověděn sbor ministrů, jemuž stojí v čele předseda vlády.
Díky specifickým situacím (či jejich „vinou“) mohou nastat rozmanité názorové tlaky při řešení některých citlivých nebo takto zrovna vnímaných otázek. Zároveň se může stát, že v té „politické hře“ ne všichni její „hráči“ mají dost politické moci (či odvahy?) k prosazení zrovna vyvstalých vlastních požadavků nebo k zamítnutí návrhů opozice. Pak může hodně záležet na tom, jak jsou rozestavěny jednotlivé „figury vládní moci“ na té metaforické politické šachovnici.
Pokud nynější předseda české vlády Andrej Babiš byl schopen ustavit vládu jen menšinovou (s potřebnou a pouze případ od případu podmíněnou podporou odlišně programově orientovanými komunisty), nejednou již byl, je a ještě bude ohrožována stabilita jeho vlády možným jejím pádem, že nějakou situaci ať již sám, nebo jeho vláda, anebo jen nějaký z ministrů „neustojí“. Jiné politické strany a hnutí pak v předčasných volbách mají příležitost k prosazení jiných lidí do mocenských struktur, ať již bychom tu ještě měli svá svízelná potýkání s pandemií, anebo ne. (Nepapouškuje se stále, že „politika je boj o moc“?)
Když třeba zatím vakcína „Sputnik V“ nemá ještě – nejen podle českého ministra zdravotnictví MUDr. Jana Blatného – pro ČR všechna žádoucí, ne-li i „potřebná“, schválení k jejímu uplatnění, lze přesto (ačkoliv „Hrad“ k tomu nemá zjednanou věcnou či funkční působnost) dokonce ústy prezidenta republiky kritizovat, že si naše české Ministerstvo zdravotnictví nepočíná za daného stavu pandemie koronaviru dost prozíravě; že třeba nemá účinně zajištěna potřebná farmaka. Dokonce se takto můžeme z hygienické oblasti dostat na jinak citlivé zahraničně-politické pole a třeba vztahy ČR s Ruskem. Vizme též: Sputnik V – Wikipedie nebo Sputnik V a schválení EU .)
Ne že by tentokrát šlo o první případ kompetenčně si konkurujících úřadů. Je to zároveň předem neohlášená informace o tom, jaké taky možná chystat střelivo do příštích parlamentních voleb, především pro stávající opozici vládnoucímu Hnutí ANO. A měly by tu být i prezidentské volby s prezentací nového vzoru v tom obrazu vůdčího státníka, který citlivě respektuje svá funkční omezení, aniž mlčí, kde se k tomu cítí oprávněn.
Diskuse