Směřují USA i nadále k (proto)fašismu?

24. 6. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Pokud sledujete dění ve Spojených státech prostřednictvím českých mainstreamových médií, můžete snadno nabýt dojmu, že s Bidenovým prezidentstvím se naše oblíbená velmoc, která se ještě na začátku roku potácela na hraně převratu, vrátila do blazeovaných vod předtrumpovského statu quo. Skutečnost je ale – jak se zdá – poněkud chmurnější, přičemž někteří zahraniční komentátoři se nezdráhají varovat před „směřováním USA k protofašismu“.

Současná Republikánská strana už ani nepředstírá, že je demokratickou politickou formací, zatímco neautentická opozice, tedy Demokratická strana, naivně sází na nadstranickou politiku a přichází s jedním ústupkem za druhým. Z republikánů se mezitím stal trumpovský kult, jehož primárním cílem v Kongresu je shodit ze stolu veškeré návrhy, které by mohly ohrozit bělošskou podobu Ameriky a dominanci nadnárodních koncernů. 


Donald Trump brilantně dokázal zachytit veškerou nespokojenost u „zoufalců“, jak je nazvala Hillary Clinton, a jako první americký politik alespoň předstíral, že je na jejich straně. Přitom však dělal vše proto, aby je ještě více poškodil: prosadil přepis daňového kodexu ve prospěch korporátní Ameriky, vystupoval proti zvýšení minimální mzdy a omezil zaměstnanecká práva. Leč v době postfaktické, kdy je pravda to poslední, co hraje nějakou roli, se mu podařilo svůj elektorát přesvědčit o opaku a předhodit mu mexické „násilníky“, muslimy a další bytosti „druhého řádu“ jako obětní beránky.

Nicméně hubatý populista by se svými triky stěží uspěl, kdyby jeho předchůdci – ať v dresu republikánů nebo demokratů – nevystupovali jako volení zástupci nejbohatších, jimž ochotně mastili kapsy na úkor většinové společnosti. Rand Corporation ve své zásadní analýze uvádí, že v letech 1975 až 2018 se uskutečnil masivní transfer bohatství, kdy od 90 procent „nejchudších“ Američanů do kapes nejmajetnějším 10 procentům Američanů směřovalo 47 bilionů dolarů. V této obří sumě však nejsou zahrnuty další dva biliony dolarů, které si americké korporace a miliardářská třída ulily do daňových rájů. Přesněji řečeno, movití své jmění vesele množili, zatímco příjem drtivé většiny obyvatel stagnoval, ba dokonce klesal. Nepochybně velice plodná půda pro demagogy všeho ražení.

Američtí republikáni si jsou dobře vědomi faktu, že demografické trendy hovoří v jejich neprospěch, takže jim nezbývá nic jiného než omezit volební práva tradičního elektorátu Demokratické strany. Republikánští zákonodárci v post-trumpovské éře protlačili v desítkách států stovky návrhů zákonů ve snaze omezit přístup k volebnímu procesu (restrikce týkající se hlasování poštou, předčasného hlasování, omezení počtu schránek na odevzdání voličských hlasů, či rovnou úsilí o vyřazení některých osob ze seznamu voličů). Dosud byla uzákoněna více než dvacítka návrhů. Nicméně podle odborníků může mít tato nedemokratická strategie opačný efekt, neboť v některých případech mohou propadnout i hlasy jejich voličů. Návrh zákona „For the People Act“, který by redukoval nedemokratické excesy amerického volebního procesu, patrně nebude schválen kvůli obstrukcím republikánských senátorů (filibuster).

Ostatně filibuster, který podporují i někteří demokratičtí zákonodárci, je účinnou republikánskou zbraní v Senátu, jak neutralizovat demokratickou agendu, neboť ukončení debaty o předkládaných zákonech vyžaduje souhlas tří pětin senátorů. Republikánská strana využije nespokojenost a deziluzi voličů ve volbách do Kongresu v roce 2022 a v prezidentských volbách o dva roky později, přičemž v předvolební kampani s chutí poukáže na neschopnost demokratů.

Republikány podporovaná legislativa taktéž usiluje o zachování mýtu bílé Ameriky, kdy je třeba eliminovat vyučování o systémovém rasismu v USA na amerických školách v rámci „kritické rasové teorie“. Vlna protestů, jež loni zachvátila Spojené státy po vraždě George Floyda, přiměla republikánské zákonodárce k protlačení návrhů zákonů, jejímž cílem je kriminalizace občanské neposlušnosti. Floridský guvernér a trumpovský klon v jedné osobě Ron DeSantis podepsal zákon, který mimo jiné policii umožňuje určit, co je výtržnost, a co nikoliv – přičemž výtržnost zákon definuje jako „násilné veřejné rušení pořádku, jehož se účastní tři a více osob“. Účastníci protestů, jež mají někdy i násilnou povahu, budou na Floridě čelit vyšším pokutám. Obdobné návrhy zákonů čekají na schválení v desítkách republikány ovládaných státech, příkladně v Ohiu nebo Arizoně. Tolik obdivovaná svoboda slova a projevu ve Spojených státech – jak se zdá – neplatí pro všechny. 

Republikánští předáci mohou svým voličům nabídnout pouze kulturní války, neexistující hrozby a slib zachování bělošské Ameriky; vědí, že ve spravedlivých volbách nemohou uspět, protože jejich skutečným elektorátem je korporátní Amerika (totéž však do značné míry platí i pro demokraty). V Arizoně republikánští zákonodárci představili návrh zákona, který by tomuto státu umožnil anulovat výsledek příštích prezidentských voleb v tamním sboru volitelů. Mezitím se Demokraté – ač ovládají Bílý dům a Kongres – snaží vycházet republikánům vstříc naředěnými návrhy zákonů, zatímco jim ustupují na všech frontách.

Odpověď na otázku v titulku sice není jednoznačná, nicméně dynamika politického vývoje ve Spojených státech nevěští nic nového. Za rok mohou republikáni s přehledem ovládnout Kongres a za tři roky Bílý dům a začít uskutečňovat svůj vlhký sen o bělošské Americe v čele s Donaldem Trumpem nebo s jiným charismatickým „ducem“.




 

 

0
Vytisknout
3573

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2021