Plány postCOVIDového oživení ekonomiky "vyprodukují rekordní emise"

21. 7. 2021

čas čtení 2 minuty
  • Plány na postpandemické ekonomické oživení počítají jen s minimálními investicemi do udržitelné energetiky. 
  • Dojde tak k rekordnímu nárůstu uhlíkových emisí v roce 2023, ačkoliv k omezení změn klimatu je třeba, aby emise naopak klesaly tempem přinejmenším 7 % ročně. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že pouze 2 % financí určených celosvětově na postpandemické oživení ekonomiky má být utraceno za čistou výrobu energie, napsal John Silk.

Ekonomické plány tak proběhnou na výrazný úkor životního prostředí, když emise uhlíku v roce 2023 dosáhnou absolutního historického rekordu.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol varuje, že vlády neplní, co slíbily.

"Od propuknutí krize COVIDu-19 řada vlád hovořila o důležitosti lepšího znovuvybudování čistší budoucnosti, ale mnohé z nich v praxi ještě nevložily peníze tam, kam je umisťují jejich ústa," řekl Birol. "Navzdory navýšeným klimatickým ambicím podíl fondů na ekonomické oživení utracených za čistou energii je jen malým zlomkem."

Země celého světa utratily během pandemie na ekonomickou pomoc více než 16 bilionů dolarů, většinou ve formě nouzové pomoci zaměstnancům a firmám.

Avšak nástroj IEA Sustainable Recovery Tracker zjistil, že jen 380 miliard bylo věnováno na projekty výroby čisté energie.

Podle současných plánů by tak v roce 2023 objem emisí oxidu uhličitého dosáhl rekordní úrovně a dále rostl. Tím by se svět velmi vzdálil cíli dosáhnout do roku 2050 nulových uhlíkových emisí.

Celkové uhlíkové znečištění by dosáhlo úrovně o 3,5 miliardu tun vyšší než ve scénáři, v němž se podaří omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou úrovní.

Podle OSN je k dosažení cílů Pařížské klimatické dohody třeba, aby emise klesaly tempem 7 % ročně.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3342

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2021