Britští vědci požadují třetí očkování, ukazuje se, že po několika týdnech protilátky slábnou

23. 7. 2021

čas čtení 4 minuty
- Vědci z londýnské UCL zjistili, že deset týdnů po druhém očkování klesá množství protilátek v krvi očkovaných osob o cca 50 procent

- Neznamená to ale, že vakcíny přestávají fungovat, imunitní systém dál funguje prostřednictvím buněk typu B a typu T

- Nicméně se uvažuje o třetím očkování letos na podzim pro zranitelné skupiny obyvatelstva

 
Virus Watch (Virová hlídka)  z University College London zjistila, že protilátky získané dvěma dávkami vakcín Oxford/AstraZeneca a Pfizer/BioNTech začínají slábnout už šest týdnů po druhé dávce. V některých případech poklesly po 10 týdnech více než o 50 procent.

Vědci zdůrazňují, že obě vakcíny jsou proti covidu nesmírně efektivní, ale konstatují, že jejich zjištění podporují plány pro třetí, posilovací očkování letos na podzim, zejména pro ty osoby, které byly očkovány už začátkem letošního roku a vakcínou AstraZeneca.

Tým z UCL analyzoval krev 605 očkovaných osob ve věku kolem padesáti a šedesáti let. Zjistil, že množství protilátek v krvi očkovaných osob se velmi lišilo, ale dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech vyvolalo daleko větší množství protilátek proti koronaviru než dvě vakcíny AstraZeneca.

Od tří do šesti týdnů po druhé dávce vakcíny Pfizer měl typický očkovaný asi 7500 protilátek v mililitru krve, po deseti týdnech toto množství pokleslo na 3320 protilátek. U vakcín AstraZeneca bylo zpočátku množství protilátek 1200 na mililitr krve a po 10 týdnech pokleslo na 190.  Od té doby, co tyto informace vyšly formou dopisu v časopise Lancet, to vědci potvrdili u dalších 4500 účastníků studie.

I když jsou protilátky pro ochranu před koronavirem důležité, imunitní systém má další obranné mechanismy, které jsou posíleny očkováním nebo infekcí. Je normálně, že míra protilátek během času slábne a imunitní systém si "pamatuje" infekci prostřednictvím paměťových buněk typu B. Pokud by virus zaútočil, tyto buňky začnou rychle vyrábět protilátky zaměřené proti viru. Další ochrana pochází od buněk typu T, které ničí nakažené buňky a omezují vážnost choroby.

"Protilátky nejsou dokonalým měřítkem rizika, nevíme, jestli existuje konkrétní hranice, za kterou by riziko infekce či hospitalizace začalo být důležité," konstatuje Rob Aldridge, epdiemiolog z   University College London. Jsme znepokojeni, že pokud by dál protilátky klesaly rychlostí, jakou jsme zaznamenali, začnou klesat i ochranné vlastnosti vakcín, a otázkou je, co se stane pak? Myslíme si, že naše data podporují argument pro třetí, posilovací očkování pro klinicky zranitelné osoby, lidi nad sedmdesát a všechny osoby žijící v pečovatelských domovech pro starší dospělé osoby."

Očekává se, že britské úřady schválí program třetí vlny očkování, až by začali být hospitalizováni lidé, kteří dostali očkování jako první, v zimě 2020-21.

Profesor Matthew Snape, vakcinolog na Oxford University, uvedl: "Takovéto studie samotné neposkytují důkazy o klesající míře ochrany od vakcín, ale jsou důležité pro to, abychom pochopili, co se děje, pokud se ukáže, že s odstupem času od očkování začne být hospitalizováno víc lidí. Pokles protilátek v krvi po očkování se dá očekávat a neznamená to nutně zvýšené riziko onemocnění. Ochrana proti infekci zřejmě především závisí na tom, zda jsou protilátky ve stěnách dýchacího traktu, a ocharnu před vznikem vážného onemocnění zřejmě poskytují buňky typu T. Avšak je jasné, že se nedá očekávat, že vakcíny budou očkované osoby chránit celé měsíce až léta, a tak je nutno sledovat s velkou bdělostí, pokud by došlo k nárůstu hospitalizace očkovaných osob."

Podrobnosti v angličtině ZDE 


2
Vytisknout
6855

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2021