Více než dvě stovky lékařských časopisů volají po naléhavých opatřeních v souvislosti s klimatickou nouzí

7. 9. 2021

čas čtení 3 minuty

Více než 220 lékařských časopisů z celého světa v neděli zveřejnilo bezprecedentní společný úvodník, v němž vyzývají k "naléhavým opatřením, aby se průměrný nárůst globální teploty udržel pod 1,5 °C a aby se zastavilo ničení přírody a chránilo lidské zdraví".

Tvrdí, že lidstvo "nemůže čekat, až pandemie pomine", a teprve poté jednat – s cílem rychle snížit emise uhlíku, které jsou příčinou klimatické krize, píše Brett Wilkins na webu commondreams.org.
 
"Stejně jako v případě pandemie covidu-19 jsme na celém světě tak silní, jak silný je náš nejslabší člen," stojí v úvodníku.

Úvodník - který vyšel v časopisech The Lancet, The New England Journal of Medicine, The Chinese Science Bulletin, The East African Medical Journal, Revista de Saude Publica a The National Medical Journal of India apod. - byl zveřejněn před konferencí OSN o biodiverzitě, která se koná příští měsíc v čínském Kunmingu, a před listopadovou konferencí OSN o změně klimatu (COP 26) v Glasgow.

"Vědecké poznatky jsou jednoznačné: globální nárůst teploty o 1,5 °C nad předindustriální průměr a pokračující úbytek biologické rozmanitosti hrozí katastrofálním poškozením zdraví, které nebude možné zvrátit," píší autoři. "Navzdory nezbytnému zájmu světa o covid-19 nemůžeme čekat, až pandemie pomine, abychom rychle snížili emise."

Redakční článek konstatuje, že "zdraví je již nyní poškozováno globálním zvyšováním teploty a ničením přírody," a pokračuje:

"Rizika, která pro lidské zdraví představuje nárůst teploty o více než 1,5 °C, jsou nyní dobře známá. Žádné zvýšení teploty není "bezpečné". Za posledních 20 let se úmrtnost lidí starších 65 let v důsledku horka zvýšila o více než 50%. Vyšší teploty přinesly zvýšenou dehydrataci a ztrátu funkce ledvin, dermatologické malignity, tropické infekce, nepříznivé výsledky v oblasti duševního zdraví, komplikace v těhotenství, alergie, kardiovaskulární a plicní choroby apod. Škody se neúměrně dotýkají nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, včetně dětí, starších osob, etnických menšin, chudších komunit a osob se základními zdravotními problémy.

Globální oteplování také přispívá k poklesu globálního výnosového potenciálu hlavních plodin, který od roku 1981 klesl o 1,8 % na 5,6 %; to spolu s účinky extrémního počasí a vyčerpáním půdy zabraňuje snahám o redukci podvýživy. Prosperující ekosystémy mají zásadní význam pro lidské zdraví. Rozsáhlé ničení přírody, včetně přírodních lokalit a druhů, snižuje bezpečnost vodních zdrojů a potravin, a zvyšuje tak pravděpodobnost vzniku pandemií.

"Důsledky environmentální krize dopadají neúměrně na ty země a komunity, které k problému přispěly nejméně a které jsou nejméně schopné zmírnit škody," píší autoři. "Přesto se žádná země, bez ohledu na to, jak je bohatá, nemůže před těmito dopady ochránit," což bude zahrnovat "více konfliktů, nedostatek potravin, nucené vysídlování a zoonotické choroby".

"Největší hrozbou pro globální veřejné zdraví je pokračující neschopnost světových lídrů udržet růst globální teploty pod 1,5 °C a obnovit přírodní rovnováhu," uzavírá úvodník. "Je třeba provést naléhavé celospolečenské změny, které povedou ke spravedlivějšímu a zdravějšímu světu."

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5343

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2021