"Už jsem prodala své dcery, teď musím prodat i svou ledvinu": Zima v Afghánistánu

24. 1. 2022

čas čtení 3 minuty
Drtivá chudoba nutí hladovějící uprchlíky k zoufalým rozhodnutím
 
Teploty v západním Afghánistánu klesají pod nulu a Delaram Rahmati se snaží sehnat jídlo pro svých osm dětí. Od chvíle, kdy před čtyřmi lety opustili rodinný dům v provincii Badghis, žijí Rahmatiovi v hliněné chatrči s plastovou střechou v jednom z herátských slumů. Kvůli suchu se v jejich vesnici nedalo žít a půda se nedala obdělávat. Stejně jako přibližně 3,5 milionu Afghánců, kteří byli nuceni opustit své domovy, žijí nyní Rahmatisovi ve čtvrti pro  vysídlené osoby uvnitř Afghánistánu. Nemají zde žádnou práci. Padesátiletá Rahmáthová však musí platit poplatky v nemocnici za své dva syny, z nichž jeden je ochrnutý a druhý trpí duševní chorobou, a také za léky pro svého manžela.


"Byla jsem nucena prodat dvě své dcery, osmiletou a šestiletou," říká. Rahmati říká, že své dcery prodala před několika měsíci za 100 000 afghánských liber (zhruba 21 000 Kč) každou, a to rodinám, které nezná. Její dcery u ní zůstanou, dokud nedosáhnou puberty, a pak budou předány cizím lidem.

V Afghánistánu není neobvyklé domluvit se na prodeji dcery do budoucího manželství, ale vychovávat ji doma, dokud nenastane čas odejít. S prohlubující se ekonomickou krizí v zemi však rodiny hlásí, že děti předávají ve stále mladším věku, protože si nemohou dovolit je živit.

Prodej budoucnosti jejích dcer však nebyl jediným mučivým rozhodnutím, které byla Rahmati nucena učinit. "Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu," říká Rahmati před svým domem v herátském slumu.a.

Podle OSN je Afghánistán na pokraji "humanitární krize a hospodářského kolapsu". Velvyslanec OSN v Afghánistánu uvedl, že "země zažívá nejhorší humanitární krizi ve své novodobé historii". Sucho, Covid-19 a ekonomické sankce uvalené po převzetí moci Talibanem v srpnu 2021 mají katastrofální důsledky pro ekonomiku. Dramatický nárůst inflace vyústil v prudký růst cen potravin.

V Afghánistánu se již delší dobu rozmáhá obchod s ledvinami. Od nástupu Tálibánu k moci se však změnila cena a podmínky, za nichž se nelegální obchod s orgány uskutečňuje. Cena ledviny, která se dříve pohybovala mezi 3 500 a 4 000 USD, klesla na méně než 1 500 USD. Počet lidí prodávajících svou ledvinu  však stále stoupá.

Rahmatiová prodala svou pravou ledvinu za 150 000 afghánských liber (30 000 Kč). Její rekonvalescence po operaci však nebyla dobrá a nyní je stejně jako její manžel také nemocná a na návštěvu lékaře jí nezbývají peníze.

Podle agentury OSN pro uprchlíky UNHCR se více než polovina z odhadovaných 40 milionů obyvatel země potýká s "extrémní mírou hladu a téměř 9 milionům z nich hrozí hladomor". Pro stále větší počet Afghánců je prodej ledvin jedinou možností, jak získat peníze na jídlo.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
2647

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2022