Startovací signál pro rozvoj vodíkového průmyslu

25. 1. 2022

čas čtení 15 minut

Energetická politika, energetický průmysl, energetická transformace

Německo podpoří vodíkové technologie celkem devíti miliardami eur

"V krátkodobém horizontu," jak je uvedeno ve federálním vládním konjunkturálním balíčku Corona, bude předložena odpovídající vodíková strategie. A skutečně: za pouhý týden byla tato strategie předložena. Sedm miliard eur by mělo podle předlohy schválené 10. června 2020 umožnit rozvoj interního trhů s technologiemi pro výrobu a využití vodíku a další dvě miliardy eur jsou určeny na odpovídající mezinárodní projekty.

 

Na dotace jsou vázány konkrétní cíle. Snad nejdůležitější rozhodnutí: do roku 2030 má být v Německu postaveno pět gigawattů (GW) elektrolýzy a do roku 2035 dalších pět GW. Tento proces využívá elektřinu k dělení vody na prvky kyslík a vodík. Reverzní proces – při kterém může uskladněný vodík reagovat se vzdušným kyslíkem – opět uvolňuje elektrickou energii, kterou lze následně využít například k provozu elektromotorů nebo pro dodávání proudu do elektrické sítě.

Pokud se elektřina pro elektrolýzu získává z obnovitelných zdrojů energie, nazývá se produkt jako „zelený vodík“. Pro podporu zejména tohoto typu výroby zákon nabízí výrobcům osvobození od EEG daně. Výše daně by se neměla zvyšovat.

Propagace oblastí použití

Nepřímá podpora výroby vodíku by mohla přicházet z chemického a ocelářského průmyslu, kde může vodík výrazně snížit emise CO2. Pro ocelářský průmysl je například zvažován pilotní program pro Contrakt for Difference (CfD), v němž by se rozdíl mezi výrobními náklady konvenční oceli – včetně nezbytných certifikátů EU ETS – a „zelené oceli“ vyráběné s vodíkem, by byl hrazen z federálního rozpočtu.

Aby se bylo možno vyhnut konfliktu s konkurencí v rámci EU, budou zajištěna úzká spolupráce s odppovídající bruselskou komisí.

Na národní a mezinárodní úrovni chce federální vláda také prověřit, zda lze prodej nízkoemisních produktů, jako je „zelená ocel“, stimulovat kvótami. Předpokladem k tomu by byl spolehlivý a funkční certifikační systém.

Federální vláda chce také zavést „realizovatelnou“ kvótu udržitelně syntetizovaného petroleje pro leteckou dopravu, který se vyrábí mimo jiné ze zeleného vodíku. „Pokud jde o ambiciózní nárůst trhu, diskutuje se o kvótě ve výši nejméně dvou procent v roce 2030,“ cituje Handelsblatt strategický dokument.

13.05.2020

Zdroj: https://www.en-former.com/australien-erforscht-neue-energiequellen/ 

Energetická změna, ochrana klimatu

Austrálie zkoumá nové zdroje energie

Rok 2019 byl pro australskou energetickou transformaci mezníkem. Nyní bude rozšiřovat zdroje v rámci pobřežní větrné energie

Australské obnovitelné energie měly v roce 2019 rekordní rok – jak z hlediska rozšíření kapacity, tak výroby elektřiny. V září vláda oznámila, že země dosáhla svého cíle z roku 2001, to je zvýšit roční výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů o 33 terawatthodin (TWh), což je celý rok před plánovaným termínem.

A letos expanze pokračuje: S jedenácti gigawatty ve výstavbě nebo alespoň se zajištěným financováním by expanze v roce 2020 mohla znovu překonat rekord předchozího roku.

Nové obzory

Podle australské průmyslové asociace pocházelo v loňském roce 24 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů energie – především z větrné, vodní a solární energie. S 6 279 gigawatty (GW) výrobní kapacity byla větrná energie v loňském roce poprvé největším ekologickým zdrojem energie. Doposud však byly větrné elektrárny pouze na souši. A tak je vlastně větrná energie na moři možná největším nevyužitým zdrojem energie v Austrálii. Mohlo by to být nejen řešením sporadického nedostatku plynu na jihovýchodě země, ale také opuštění uhelné energie.

Se svými 25 miliony obyvatel a dvojnásobnou plochou než Indie má Austrálie potenciálně tak velký energetický přebytek, že se uvažuje o vývozu zelené elektřiny a vodíku. Rozvoj větrné energie na moři by mohl být krokem tímto směrem. Pro Austrálii by to ale bylo příznivé i bez toho, protože 85 procent obyvatel žije méně než 50 kilometrů od pobřeží.

Hvězda jihu

První velký projekt má vzniknout u pobřeží regionu Gippsland na jihozápadě. S 574 turbínami se očekává, že „Star of the South“ bude mít kapacitu 2,2 GW, bude stát osm až deset miliard australských dolarů (AUD) a ročně vyrobí kolem osmi terawatthodin elektřiny. To by bylo kolem 18 procent elektrické potřeby státu Victoria, v jehož mělkých vodách se má realizovat.

Síťové připojení má být provedeno přes údolí Latrobe do vnitrozemí. Tímto způsobem by mohl být zásobován zelenou elektřinou tamní průmysl, ale také spotřební centra ve Victorii. Hnědouhelná oblast pokrývá rozhodujícím způsobem energetické potřeby státu s pětimilionovým hlavním městem Melbourne.

Obrovský potenciál

"Jižní hvězda" by mohla být jen začátkem pobřežní větrné energie Down Under. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svém Offshore Wind Outlook 2019 odhaduje technický potenciál Austrálie na 16 132 TWh ročně. To je 44 procent odhadovaných energetických potřeb Evropské unie a Velké Británie dohromady. A je to 70násobek produkce elektřiny v Austrálii v loňském roce. Jen mělké vody poblíž pobřeží nabízejí prostor a vítr pro více než 4 000 TWh ročně.

Načasování by bylo také dobré: po krizi Covid 19 jsou potřeba investice. Navíc díky pokroku v severní Evropě náklady na větrnou energii na moři za poslední rok výrazně klesly – podle Bloomberg New Energy Finance o neuvěřitelných 32 procent. Je možné vystačit s 50 USD za megawatthodinu. Mohla by konkurovat pobřežní větrné energii a finančně by byla téměř výhodnější než všechny konvenční nové elektrárny. V neposlední řadě by Austrálie mohla těžit z toho, že toto průmyslové odvětví roste také v Číně, na Tchaj-wanu a v Japonsku.

Síťová integrace již ve výstavbě

Integrace obnovitelné energie, která není vždy jednoduchá, je také v Austrálii na dobré cestě. Plánují se nové přenosové trasy a od roku 2019 je ve výstavbě 15 velkých bateriových úložných systémů. Nový Jižní Wales chce po korona-virové krizi oživit ekonomiku výstavbou přečerpávací elektrárny o skladovací kapacitě 3,5 TWh. S výkonem dva gigawatty by podle plánovačů mohl zásobovat tři miliony domácností po celý týden.

Přečerpávací zařízení na ostrově Tasmánie se mají v rámci projektu „Battery of the Nation“ dále rozšiřovat a propojit s pevninou kabelem o výkonu 1,5 GW.

Zelené exportní produkty

Vývojáři projektů již nacházejí způsoby, jak zpeněžit obrovský přebytek australských zdrojů. V Severním teritoriu má být vybudován solární skladovací park o výkonu 10 GW za 20 miliard AUD. Jeho akumulační kapacita 20 až 30 GWh by z velké části dokázala udržet napájení přes noc. Většina elektřiny se má ale do Singapuru vyvážet 4500 kilometrů dlouhým podmořským kabelem.

Dalším exportním médiem by mohl být vodík. Energetická rada Rady australských vlád (COAG), kde se scházejí federální a státní vlády, a jednotlivé státy Jižní a Západní Austrálie představily vodíkové strategie. Export by mohl alespoň částečně nahradit současný export zemního plynu a uhlí. Podle odhadů COAG by Austrálie mohla v roce 2050 vydělat až 26 miliard AUD.

Vodík jako prvek je považován za nosič energie s nízkým obsahem CO2, pokud se získává ze zemního plynu se skladováním CO2 nebo z vody přes udržitelnou elektrolýzou. To by zase vyžadovalo velké množství obnovitelné elektřiny – z jakéhokoli zdroje.

11. 11. 2020

Zdroj: https://www.en-former.com/deutschland-schmiedet-weltweite-wasserstoff-allianzen/ 

Inovace ochrany klimatu, energetický průmysl

Německo vytváří celosvětové vodíkové aliance

Maroko, Austrálie, Francie: Federální vláda hledá partnery pro rozvoj vodíkové ekonomiky

S národní vodíkovou strategií Německo udává jasný směr v energetické transformaci: namísto využívání fosilních paliv má průmysl, doprava a části teplárenství pokrýt své energetické potřeby kromě obnovitelné elektřiny také zeleným vodíkem, aby se staly klimaticky neutrální. Federální vláda investuje devět miliard eur do rozvoje vodíkové ekonomiky. Dvě miliardy eur z toho jsou vyhrazeny pro mezinárodní vodíková partnerství. Protože tohoto ambiciózního cíle nelze dosáhnout samostatně, jednoduše proto, že kapacity obnovitelných zdrojů energie na místě jsou omezené. K výrobě suroviny elektrolýzou je však zapotřebí velké množství elektřiny z větrné energie a solárních systémů. Spolkové ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) proto aktuálně hledá partnery v Evropě, ale především mimo ni.

Vědci z Fraunhoferova institutu vypočítali očekávanou poptávku po vodíku v Německu v Road Map. V roce 2050 se tedy bude poptávka pohybovat mezi 250 až 800 terawatthodinami (TWh) ročně – podle toho, jak jsou jednotlivé oblasti elektrifikované. Poptávka tak bude výrazně vyšší než množství, které lze – podle současných poznatků – v zemi vyrobit. Institut Maxe Plancka pro přeměnu chemické energie v současnosti předpokládá, že Německo bude muset do roku 2050 dovézt kolem 45 milionů tun vodíku.

První zelená vodíková továrna v Africe

Proto ještě předtím, než vláda schválila svou vodíkovou strategii, BMBF vytvořil potenciální atlas. V něm jsou analyzovány různé africké země s ohledem na jejich možnosti výroby zeleného vodíku. Důraz je kladen na regiony, které jsou ideálními lokalitami pro systémy obnovitelné energie, například proto, že mají zvláště velký počet hodin slunečního svitu nebo silný vítr. Pro Německo jsou atraktivními kooperačními partnery v rozvoji vodíkové ekonomiky. Dvě z devíti miliard eur na financování implementace vodíkové strategie jsou vyčleněny pro mezinárodní partnerství.

Německo již našlo vhodného partnera v Maroku. V severoafrické zemi má vyrůst první výrobní závod na zelený vodík v Africe za 300 milionů eur a výzkumná platforma. V prohlášení o záměru se vlády dohodly na spolupráci na „Power-to-X“.

Plánovaný dodavatelský řetězec s Austrálií

A jsou tu i další slibné nabídky: například Austrálie nedávno projevila zájem o navázání vztahu s Německem na dálkové vodíkové vztahy. BMBF chce spolupráci zahájit ještě do konce roku, protože slunná země se zdá být ideálním partnerem: Nejenže má velmi dobré podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, přijala také národní vodíkovou strategii. Federální ministryně výzkumu Anja Karliczek a australští ministři pro zdroje, vodu a severní Austrálii Keith Pitt a pro obchod, turistiku a investice Simon Birmingham nyní mají myšlenku přivést slunce z Down Under do Německa ve formě vodíku.

Za tímto účelem podepsali ministři v létě prohlášení o záměru. Plánují společný dodavatelský řetězec pro surovinu. Německé firmy by měly poskytnout technologie, Austrálie by měla zelený vodík vyrábět a vyvážet do Spolkové republiky. Obě strany chtějí možnosti prověřit ve 24měsíční studii proveditelnosti. BMBF podporuje německé projektové partnery, německou akademii technických věd a federaci německého průmyslu e. V., s 1,5 miliony eur. RWE Supply & Trading je partnerem v projektu HySupply a přispívá svými odbornými znalostmi v mezinárodních dodavatelských vztazích.

Spolupráce by neměla pouze urychlit přechod v oblasti energetiky přes hranice. V obou zemích by z toho měla těžit i ekonomika. Spolková ministryně výzkumu Anja Karliczek zdůrazňuje: „Je pro mě důležité, že Německo nyní udává kurz pro mezinárodní sponzorství zeleného vodíku, aby německé společnosti otevřely dveře na prodejní trhy pro vodíkové technologie „vyrobené v Německu“ v rané fázi.“ Simon Birmingham dodává: „Spoluprací s průmyslem vybudujeme obnovitelný vodíkový průmysl, který vytvoří pracovní místa v Austrálii a Německu.“

Diskuze o „Gigafactory“ ve Francii

Spolková vláda ale hledá partnery i v nejbližším okolí. Ministr hospodářství Peter Altmaier a jeho francouzský kolega Bruno Le Maire se na začátku září na schůzce ministrů financí EU přiblížili k tématu vodíku. Francie právě představila svou vodíkovou strategii za sedm miliard eur. Nyní se zjevně uvažuje o společném vybudování „Gigafactory“, která bude surovinu vyrábět udržitelně. Obě země chtějí do projektu investovat až 1,5 miliardy eur. Další deteily je třeba ještě upřesnit.

Jak zdůrazňuje Anja Karliczek, Německo se vždy vidí v partnerství v roli tahouna inovací. Její ministerstvo již financuje různé výzkumné projekty v oblasti vodíku. Například v projektech Kopernikus, jedné z největších německých výzkumných iniciativ na téma energetické transformace, vědci již několik let pracují na tom, jak lze surovinu získat, skladovat, přepravovat a využívat udržitelným a efektivním způsobem.

Přeshraniční financování výzkumu

Přijetím Národní vodíkové strategie ministerstvo zahájilo další programy financování, včetně soutěže nápadů „Vodíková republika Německo“. Cílem je pokročit v základním výzkumu v oblasti vodíkových technologií a realizovat hlavní projekty o využití zeleného vodíku v průmyslu, dopravě a stavebnictví. Kromě toho bude BMBF financovat německé univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují s institucemi z asijsko-pacifického regionu na výzkumu vodíku.

Tímto způsobem chce federální vláda položit základy pro další spojenectví, vybudovat celosvětovou síť a vytvořit si tak strategickou výhodu. Protože pokud se bude na surovinu v budoucnu spoléhat stále více zemí, partneři se silnými zdroji mají cenu zlata – nebo bychom měli říci: vodíku.

Zdroj: https://www.en-former.com/startschuss-fuer-den-aufbau-der-wasserstoffindustrie/

(Připravil Milan Lelek)

1
Vytisknout
6313

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2022