Ruská agrese na Ukrajině: Rusko se snaží udělat z Charkova frontové město

19. 6. 2022

čas čtení 15 minut
- Ruské školy začaly umisťovat plakety na památku usmrcených bývalých žáků:



- Kyjev byl v neděli ráno opět napaden ze vzduchu, ukrajinským hlavním městem se rozléhal zvuk leteckých poplachů a výbuchů.

"Výbuchy byly dnes ráno slyšet ve Vyšhorodské oblasti. Protivzdušná obrana střílela na nepřátelské cíle," uvedl v neděli na svém kanálu Telegram vojenský gubernátor Kyjevské oblasti Oleksiy Kuleba.

Dodal, že ostřelování nezpůsobilo ve městě škody ani zranění, ale požádal obyvatele Kyjeva, aby se nadále ukrývali v krytech.

- Japonská nízkonákladová letecká společnost Zipair Tokyo Inc. uvedla, že se vzdá svého loga s písmenem Z, které je často vidět na ruských vojenských vozidlech, aby se předešlo nedorozumění.


Prezident dceřiné společnosti Japan Airlines Co. na tiskové konferenci na letišti Narita u Tokia uvedl, že někteří lidé by mohli současné logo vnímat tak, že společnost schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu,

"Myslím, že někteří lidé by to tak mohli vnímat, když ho uvidí bez jakéhokoli vysvětlení," řekl Šingo Nišida.

- Válka na Ukrajině může trvat roky, říká šéf NATO


Šéf NATO varoval, že válka na Ukrajině může trvat "roky", když prezident Volodymyr Zelenskij v neděli po své první návštěvě tamní fronty přislíbil, že jeho síly nevydají jih země Rusku.

Ukrajina dále vzdoruje a ,generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že západní země musí být připraveny nabídnout Kyjevu dlouhodobou podporu.

"Musíme být připraveni na to, že to bude trvat roky," řekl Stoltenberg německému deníku Bild.

"Nesmíme oslabit naši podporu Ukrajině, i když náklady jsou vysoké - nejen pokud jde o vojenskou podporu, ale také kvůli rostoucím cenám energií a potravin."

Toto varování je ozvěnou výroků britského premiéra Borise Johnsona, který vyzval ostatní západní představitele, aby Kyjevu poskytli trvalou podporu, jinak riskují "největší vítězství agrese" od druhé světové války.

"Čas je nyní zásadním faktorem," napsal Johnson v článku pro Sunday Times po návratu ze své druhé návštěvy Kyjeva a vyzval Západ, aby zajistil Ukrajině "strategickou výdrž, která jí umožní přežít a nakonec zvítězit".

 - Napětí mezi Ruskem a Západem zhoršuje rozhovory o budoucnosti jedné z největších a nejnebezpečnějších mírových operací OSN, jejímž cílem je pomoci Mali vzdorovat deset let trvajícímu povstání islámských extremistů.

Mise OSN známá jako MINUSMA v této západoafrické zemi, kde sílí útoky extremistů, má být tento měsíc obnovena, zatímco Francie a Evropská unie  své vlastní vojenské operace v Mali ukončují

Tento měsíc byli zabiti tři příslušníci mírových sil OSN a hospodářství Mali dusí sankce uvalené sousedními zeměmi poté, co vojenští vládci odložili slíbené volby.

Členové Rady bezpečnosti OSN se obecně shodují, že mírová mise, která začala v roce 2013, musí pokračovat, ale debata v Radě tento týden byla provázena třenicemi ohledně budoucí role Francie v Mali a tamější přítomnosti ruských žoldáků.

MINUSMA nyní čítá zhruba 12 000 vojáků a asi 2 000 policistů a dalších příslušníků. Od začátku mise zemřelo více než 270 příslušníků mírových sil.

Francie vede jednání o prodloužení mandátu mise a navrhuje pokračovat v poskytování francouzské letecké podpory, proti čemuž Mali důrazně protestuje.

Mali požádalo Francii, svého bývalého koloniálního vládce, o vojenskou pomoc v roce 2013. Francouzské armádě se přičítá pomoc při vytlačení povstalců z Timbuktu a dalších severních center, ti se však přeskupili na jiných místech a začali útočit na malijskou armádu a její spojence.

Trpělivost s francouzskou vojenskou přítomností slábne v souvislosti s rostoucím počtem extremistických útoků a vazby mezi Mali a Ruskem se v posledních letech utužily, částečně kvůli nepřátelství obou zemí vůči Západu.

V hlavním městě proběhla řada protifrancouzských demonstrací, které podle některých pozorovatelů podporuje vláda a ruská žoldnéřská společnost Wagner Group.

Kreml jakékoli spojení s touto firmou popírá, ale západní analytici tvrdí, že jde o válečný nástroj Vladimira Putina, který se snaží získat vliv v Africe.

Podle obvinění EU a organizací na ochranu lidských práv se skupina Wagner Group dopustila závažného porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

Organizace Human Rights Watch obvinila ruské bojovníky a malijskou armádu ze zabití stovek převážně civilistů ve městě Moura. mali tvrdí, že zabití byli "teroristé".

Vyšetřování vedou mírové síly OSN a malijská vláda.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v květnovém televizním rozhovoru uvedl, že Wagnerova skupina je v Mali "na komerční bázi", a zástupkyně ruského velvyslance při OSN Anna Evstigněvová řekla Radě bezpečnosti, že africké země mají plné právo angažovat nájemné vojáky.

- Ukrajinské jednotky úspěšně odrazily ruské útoky na vesnice poblíž  města Severodoněck, kde již několik týdnů zuří krvavé boje, uvedly v neděli kyjevské ozbrojené síly.

OSN tento týden varovala, že zbývajícím civilistům v Severodoněcku ve východní oblasti Donbasu dochází čistá voda, potraviny a hygienické prostředky.

"Naše jednotky odrazily útok v oblasti Toškivky," uvedla ukrajinská armáda na Facebooku. "Nepřítel ustoupil a přeskupuje se."

Uvedla, že útok ruských sil, které útočily směrem k obci Orichove, byl odražen.

Podle ukrajinských představitelů je Severodoněck z větší části, ale ne zcela, pod ruskou kontrolou.

"Všechna prohlášení Rusů, že Severodoněck  ovládaí, jsou lži. Skutečně kontrolují většinu města, ale neovládají ho zcela," uvedl v neděli na Telegramu místní gubernátor Sergej Hajdaj.

"Nyní používají takzvanou plíživou taktiku, snaží se prosadit krok za krokem, metr za metrem," dodal.

Úřady podle něj pokračují v evakuaci z Lysyčansku, který leží přes řeku od Severodoněcku a byl těžce zasažen ostřelováním, ale evakuace ze Severodoněcku není možná už několik dní poté, co byl vyhozen do povětří poslední most, který ho s Lysyčanskem spojuje.

Podle ukrajinských úřadů se stovky lidí ukrývají před ostřelováním v chemickém závodě Azot v Severodoněcku, který byl podle Hajdaje "zasažen dvakrát" během 24 hodin.

- Stovky lidí se v sobotu shromáždily, aby uctily památku politického a ekologického aktivisty Romana Ratušného (24)  poté, co byl  zabit v bojích poblíž druhého největšího ukrajinského města Charkova.

"Všichni naši nejchytřejší a nejstatečnější muži umírají. Válka si vybírá obrovskou daň na společnosti," řekla ve čtvrtek třiadvacetiletá aktivistka Ivana Sanina během vzpomínkového obřadu za Ratušného.


- Německo dělá "velkou chybu", když neposkytuje těžké zbraně, varuje ukrajinská poslankyně

Ukrajinská poslankyně Ivanna Klympuš-Tsintzadze vyčetla Německu, že neposkytlo dostatečnou vojenskou pomoc armádě její země.

Klympuš-Tsintzadzeová, která je předsedkyní parlamentního výboru pro integraci Ukrajiny do EU, sice uvítala, že vedoucí představitelé EU podpořili status kandidátské země pro Ukrajinu, vyzvala však blok, aby poskytl "velkou humanitární pomoc" a výzbroj.

Poukázala zejména na Německo a uvedla, že "dává menší množství zbraní". "Chápeme, že už to byla velká změna v jejich politice. Ale zatím těžká výzbroj z této země opravdu nepřichází. A myslím si, že je to velká chyba Německa, že se snaží tato rozhodnutí jaksi odkládat."

Klympuš-Tsintzadzeová dodala, že doufá, že  návštěva kancléře Olafa Scholze v Kyjevě ho přesvědčí o poskytnutí větší pomoci, když teď on i další představitelé "skutečně na vlastní oči viděli ty trosky a zkázu, kterou Rusové přinesli na naši zemi u Kyjeva". "Možná by to mohlo změnit jejich osobní připravenost přijmout rozhodnutí o dodatečném vyzbrojení, abychom se chránili - protože se chráníme sami."

- Ukrajina ztrácí území a snaží se je získat zpět od chvíle, kdy Rusko začalo soustřeďovat své vojenské útoky na východě země, uvedla ukrajinská poslankyně Ivanna Klympuš-Tsintzadze.

Řekl v televizi Sky News, že doufá, že se vojenská situace na východě Ukrajiny brzy změní. "Bohužel, v tomto konkrétním okamžiku Rusko shromáždilo všechny vojenské kapacity na východě země. Ztrácíme některá území a a zůstávají v tuto konkrétní chvíli v rukou okupantů. Doufáme, že nastane okamžik a možnost, abychom tato území a lidi získali zpět."

V některých oblastech je vojenský potenciál Ukrajiny v poměru 1:10 převyšován ruským, uvedla.

"V této válce nás agresor přišel vymazat z mapy světa a my chceme žít, budovat svou zemi a zachovat svůj národ. Proto musíme zvítězit."

- Ukrajina: Rusko se snaží udělat z Charkova frontové město


Vadym Denyšenko, poradce ministra vnitra, řekl v ukrajinské státní televizi: "Rusko se snaží udělat z Charkova frontové město."

Amnesty International tento týden obvinila Rusko z válečných zločinů na Ukrajině a uvedla, že při útocích na Charkov - při nichž byly mnohdy použity zakázané kazetové bomby - zahynuly stovky civilistů.

- USA převedly na Ukrajinu 1 400 protiletadlových systémů Stinger a 6 500 protipancéřových systémů Javelin, uvedl vůdce ukrajinské politické strany Golos.


Stalo se tak poté, co americké ministerstvo obrany začátkem tohoto týdne oznámilo další zbrojní pomoc Ukrajině ve výši 1 miliardy dolarů.

- Vedle Ukrajiny budou lídři EU příští týden rozhodovat také o tom, zda udělí Moldavsku a Gruzii status kandidátských zemí EU, ačkoli plné členství by pravděpodobně trvalo několik let.
Evropská komise již uvedla, že by Ukrajina měla získat status kandidátské země, a doporučila jej i Moldavsku, v případě Gruzie však byla zdrženlivější.

Uprchlické organizace varovaly, že Ukrajincům, které Britové hostí v rámci programu "Domovy pro Ukrajinu", hrozí po skončení jejich umístění "propad" a že by jim mohlo být znemožněno pronajmout si byt v soukromí.

- Podle německého kancléře Olafa Scholze dá skupina sedmi předních demokracií na nadcházejícím summitu jasně najevo, že Ukrajina může očekávat potřebnou podporu "tak dlouho, jak bude třeba".

V rozhovoru pro německou tiskovou agenturu dpa, který byl zveřejněn v sobotu, Scholz uvedl, že chce využít setkání s ostatními lídry G7, které se uskuteční příští týden v bavorském Elmau, k diskusi o dlouhodobých vyhlídkách Ukrajiny.

"Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba," řekl Scholz. "Chceme se ujistit, že kalkulace Vladimira Putina nevyjdou.

"Putin zjevně doufá, že vše bude zapomenuto, jakmile dobude dostatečné území, a mezinárodní společenství se vrátí k obvyklému chodu věcí," dodal. "To je iluze."

Agentura Associated Press uvedla, že Scholz se svými protějšky z Francie, Itálie a Rumunska během čtvrteční návštěvy Kyjeva jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským o dalších dodávkách zbraní pro Ukrajinu, konkrétně munice a dělostřelectva.

Čtyři vedoucí představitelé rovněž podpořili ukrajinskou žádost o členství v Evropské unii, což je postoj, který, jak Scholz uvedl, doufá, podpoří všechny země bloku na setkání v Bruselu příští týden.


-  Volodymyr Zelenskij uvedl, že navštívil vojáky na jižní frontě v Mykolajivské oblasti, asi 550 km jižně od Kyjeva.


"Mluvil jsem s našimi obránci - armádou, policií, národní gardou," uvedl v neděli na videu na Telegramu, které bylo zřejmě natočeno v jedoucím vlaku.

"Jejich nálada je jistá: nikdo nepochybuje o našem vítězství," dodal Zelenskij. "Jih nikomu nedáme a všechno, co je naše, si vezmeme zpět."

Na dalším videu Zelenskij ve svém charakteristickém khaki tričku rozdával medaile a pózoval pro fotografie s vojáky.

Zelenského kancelář podle agentury Reuters uvedla, že navštívil také pozice národní gardy v Oděské oblasti na jihu západně od Mykolajivu.

Zelenskij se od ruské invaze zdržuje převážně v Kyjevě, ačkoli v posledních týdnech neohlášeně navštívil Charkov a dvě východní města v blízkosti bojů.

- Dva vrchní velitelé bojovníků, kteří bránili ocelárnu Azovstal v Mariupolu, byli převezeni do Ruska k vyšetřování, uvedla ruská státní tisková agentura Tass. S odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruských orgánů činných v trestním řízení Tass v sobotu pozdě večer uvedl, že do Ruska byli převezeni Svjatoslav Palamar, zástupce velitele praporu Azov, a Serhij Volynskij, velitel 36. námořní brigády ukrajinských ozbrojených sil.


Podle místních úřadů bylo v sobotu při ukrajinských úderech na východní separatistické město Doněck zabito pět civilistů. "V důsledku bombardování ukrajinskými silami bylo v Doněcké lidové republice zabito pět lidí a 12 dalších bylo zraněno," uvedly úřady v prohlášení zveřejněném na Telegramu.

- Několik ruských raket zasáhlo plynárnu v okrese Izium na východě Ukrajiny, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Synehubov. "Vypukl rozsáhlý požár, záchranáři požár lokalizovali," napsal v sobotu v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. Podle agentury Reuters dodal, že poškozeny byly i některé další budovy.

. Ruské rakety zničily sklad paliva ve městě Novomoskovsk na východě Ukrajiny. Podle sobotního vyjádření šéfa regionální správy byli tři lidé odvezeni do nemocnice.

- Pentagon zvažuje vyslání dalších čtyř raketometů na Ukrajinu, píše Politico. Podle představitelů amerického ministerstva obrany, kteří s listem hovořili pod podmínkou anonymity, mohou USA pravděpodobně poslat další čtyři vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy, takže jejich celkový počet bude asi osm. Rozhodnutí bude "vycházet z okamžitých potřeb Ukrajiny", uvedl jeden z úředníků.

-   Rusko a Ukrajina provedly výměnu zajatců, píše Kyiv Independent. Podle zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany bylo 18. června vráceno na Ukrajinu pět zajatých ukrajinských osob výměnou za pět zajatých ruských osob.

- Julija Pajevská alias "Taira", zajatá ukrajinská zdravotnice, která byla v průběhu týdne propuštěna z ruského zajetí, zveřejnila video, v němž děkuje ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své propuštění
. "Vždycky jsem věřila, že všechno bude přesně takhle, a všichni, kdo jsou teď na druhé straně, vědí, že se všechno vyřeší," řekla.
 
- Zelenskij předal státní vyznamenání pohraničníkům v Oděse
, když navštívil vojáky na jihu Ukrajiny. "Chci vám poděkovat od ukrajinského lidu, od našeho státu, za skvělou práci, kterou odvádíte, za vaši hrdinskou službu," řekl v sobotu prezident. "Je důležité, že jste naživu. Dokud žijete, existuje silná ukrajinská zeď, která chrání naši zemi."

0
Vytisknout
2130

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2022