Poprvé laserovým dálkoměrem, podruhé šuplérou

20. 6. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Česká veřejnost sleduje zázrak v přímém přenosu. Totálně zkorumpovaná populistická opozice úspěšně mobilizuje svou třetinu elektorátu kolem kauzy, v níž zdiskreditovaní vládní politici standardně odstoupili z funkce. 

Kauza Hlubuček může zničit STAN, kdežto potenciální příští kauza Blažek by zase dokázala položit ODS. Je děsivé a dokazuje to tristní stav české politiky, když takové osoby ve vrcholové politice vůbec ještě působí a když je vedení jejich partají toleruje.


Dále je stále znova a znova děsivé, jak se v ČR řadu let po sobě vynořují cílené úniky z živých policejních spisů do médií. Zatímco policii je třeba nechat nerušeně pracovat a kauzu vyšetřit, úniky z jejích spisů, kdysi snad relativně oprávněné opatření proti tutlání citlivých kauz, se už dávno proměnily ve faktickou politickou popravu sprostých podezřelých.

Petr Hlubuček patrně nakonec právem usedne za katr a exministr školství Petr Gazdík právem odchází z funkcí. Potud jsou věci relativně v pořádku.

Co ovšem v pořádku rozhodně není je ohlušující pokřik populistů z ANO, jejichž majitel má na hlavě vagón másla připisovaného v dekagramech Hlubučkovi i Gazdíkovi dohromady. Dochází zde totiž k zajímavému paradoxu.

Babišovým voličům přišlo naprosto normální, že trestně stíhaný a v mnoha kauzách obviněný a vyšetřovaný premiér přesto zůstává ve funkci. Ale když jeho političtí oponenti právě v negativním slova smyslu předvedli, jak má vypadat politická kultura schopná samočistícího procesu, ozývá se ze strany příznivců "hnutí" náhle výzva k odstoupení celé Fialovy vlády. Jakoby rezignace těch, kdo si zadali, byla přiznáním "všeobecné zkaženosti poměrů", zatímco tvrdošíjné a neobhajitelné zatloukání jejich idolu naopak argumentem ve prospěch "teorie pouhé kampaně".

Česko má tedy zhruba třetinu voličů občansky tak krutě nekvalifikovaných, že jim teflonový zloděj a podvodník v jasném dlouhodobém střetu zájmů přijde morálně přijatelnější než "obyčejný" zkorumpovaný politik, který si po odhalení své zkorumpovanosti volky nevolky sbalí kufry.

Celá tato záležitost je mimochodem založena na naprostém rozchodu s ideou stejného metru pro všechny.

Voliči Andreje Babiše měří jeho politickým protivníkům vždycky laserovým dálkoměrem, kdežto "panu předsedovi" zásadně mnohem subtilnějším měřítkem, lidově zvaným posuvka či šupléra, s přesností na tisíciny milimetru.

Tak se z ošklivé, leč bohužel ze standardu nijak významněji nevybočující korupční kauzy STANu stává událost údajně dominující Sluneční soustavě, kdežto mnohem větší a zásadnější kauzy ANO - kauzy, po nichž žádné rezignace nikdy nenásledovaly - jsou přesouvány kamsi do dějin mikrosvěta.

Abych si vypůjčil u Haška, podle našich anonistů byl Petr Hlubuček "vožralej jako prase", kdežto Andrej Babiš byl "trochu veselej", třebaže první vypil deset piv a druhému protekl hrdlem celý pivovar.

Dokud ale budeme mít tolik voličů s okatě vychýlenými až nepříčetnými politickými měřítky, na české politické scéně se sotva kdy něco výrazněji zlepší.

0
Vytisknout
8251

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2022