"Pak by bylo možné ruské použití jaderných zbraní"

21. 9. 2022

čas čtení 10 minut
Taktické chyby, demotivovaní vojáci a vážné potíže se zásobováním. Ruská armáda na Ukrajině se potýká s obrovskými problémy. Půjde proto Kreml v blízké budoucnosti do extrémů? Vojenský analytik Gustav Gressel vidí dva scénáře, ve kterých by Putin mohl použít jaderné zbraně. Ptal se Ibrahim Naber.

WELT: Pane Gressele, ruská armáda se během ukrajinského postupu v Charkivské oblasti za několik dní zhroutila. Vojáci se zdáli být zcela zaskočeni. Sdílíte hodnocení, že šlo o zpravodajské selhání?

Gustav Gressel: Ano, i když ruští vojenští blogeři opakovaně zmiňovali toto soustředění ukrajinských jednotek v sektoru už týdny. Byli tam i analytici, kteří věděli, co přijde. Vedení ruské armády si toho muselo všimnout, ale zjevně vyvodilo špatné závěry. Celkově má ​​ruské zpravodajství jasné slabiny, protože nejde do hloubky. Je to vidět i na náletech proti dodavatelským řetězcům a dodávkám zbraní ze Západu. Chytají toho velmi, velmi málo. Trefují, co je na internetu nebo v telefonním seznamu, zbrojovky a tak dále. Ale s mobilními cíli mají velké problémy.

WELT: Jedno zjištění po sedmi měsících této války se zdá být takové, že Zelenského osvícená demokratická armáda bojuje mnohem lépe a efektivněji než tato skutečně přemožitelná ruská profesionální a žoldářská armáda.

Gressel: Opravdu mě překvapuje, že boje na ruské straně jsou stejně nepružné, stejně schematické jako za sovětských časů. Klíčovým faktorem, proč si ruská armáda v gruzínské válce vedla tak špatně a proč měl Západ ve válce v Perském zálivu výhody nad rámec technické převahy, byla kvalita vojenského vedení. Ruská armáda právě proto, že už není tak velká jako za sovětských časů, potřebuje moderní důstojnický výcvik. Došlo také k reformám, důstojnické školy byly uzavřeny a výcvik se změnil. Ale už v únoru jsme viděli, že výsledek je nulový. Ruská armáda se od roku 2014 stala velmi neprůhlednou.

Všechna ta politicky žádoucí sovětská nostalgie, kterou s sebou Putinův režim přináší, zabíjí jakoukoli vojenskou reformu. Ukrajina v roce 2015 byla přesně tam, kde je nyní ruská armáda. Poté dostali rady od Američanů, Britů a Poláků, aby reformovali výcvik podle západních standardů. Viděl jsem to znovu a znovu, když jsem jel na Donbas. Díky této změně jsou rychlejší, agilnější a lepší. S aspektem demokracie to tak vidím i v této válce, jen bych byl opatrný s paušalizací. Toto flexibilní vedení války měl například i německý Wehrmacht. Nezávislost nižší úrovně řízení byla jedním z důvodů, proč byla dlouhodobě tak efektivní.

WELT: Jaké jsou dopady ukrajinských zisků na celkovou válečnou situaci?

Gressel: Na severním břehu Dněpru je v současnosti odříznuto asi 20 000 ruských vojáků, protože byly zničeny mosty. Možná přejdou pěšky, ale těžká technika zůstane pozadu, ať se vpředu stane cokoliv. I když jsou ukrajinské zisky v Chersonu marginální, nedostatek munice nesmírně omezuje svobodu Rusů v jednání.

Druhým problémem je zásoba sil. Někteří z ruských vojáků aktuálně umístěných na Donbasu podepsali smlouvy na podzim 2021. Tyto smlouvy nyní na podzim vyprší. V zimě končí smlouvy i dalším vojákům. Nyní byste samozřejmě mohli držet lidi v armádě pod nátlakem. To se ale po jarním přeskupení u Kyjeva pokazilo. Tito vojáci prostě neměli motivaci.

Putin tady musí vyvážit dvě zla. To je také důvod, proč jsou lidé v Moskvě tak nervózní. Nevidím žádnou šanci, že by ruská armáda znovu zmobilizovala své síly, aby znovu získala iniciativu. Jen sbírají sílu, aby se zakopali do obrany a drželi se toho, co mají. Iniciativa je ale na ukrajinské straně.

WELT: V Rusku se veřejný diskurz změnil. Analytici v televizi volají po všeobecné mobilizaci, které se Putin zatím zdržel. Tedy náboru všech dostupných sil.

Gressel: Mobilizace není něco, co funguje stisknutím tlačítka. Museli by naverbovat spoustu záložníků od nuly. Nejedná se o plně funkční jednotky, i když s sebou berou své brance. Musí spolu měsíce trénovat, aby vytvořili soudržnou brigádu. Ukrajinské straně to také trvalo měsíce.

Začátkem května rozmístili na Donbasu první teritoriální síly a ty selhaly. Bojovaly mnohem hůř než normální ukrajinská armáda. Tento rozdíl v kvalitě klesá s více bojovými zkušenostmi. Takže pokud nyní Putin vezme brance z Petrohradu nebo Moskvy jako potravu pro děla, bylo by to v tuzemsku vysoce riskantní. Na druhou stranu Putin opravdu nemá čas.

WELT: To znamená, že nevidíte všeobecnou mobilizaci jako potenciální změnu pro Putina.

Gressel: Krátkodobě ne, střednědobě ano. Otázka zní: Troufne si Putin a troufá si na to v časovém horizontu, kdy to může znamenat změnu hry? Putin by také mohl ustoupit za starou kontaktní linii se současnými silami a bránit ji. Usiluje-li však o původní válečné cíle, tedy o vyhlazení Ukrajiny, "přivézt ji domů do Říše", mobilizaci se nevyhne. Proti ukrajinské armádě o síle až 700 000 mužů by musel mobilizovat minimálně jeden a půl milionu vojáků, prakticky s využitím celé své mladé generace. Než budou připraveni k boji, potrvá to nejméně šest měsíců. Jak vysoké by byly ztráty v tak masové bitvě, není jisté. A ani tak by Putin stále neměl zaručený úspěch. To činí rozhodnutí tak obtížné i pro Moskvu.

WELT: Politolog Johannes Varwick nedávno upozornil na takzvanou eskalační dominanci, která je podle něj stále na straně Ruska. To také znamená potenciální jaderný úder. Jak se na to díváte?

Gressel: Pan Varwick žije ve věži ze slonoviny a ve svém vlastním fiktivním světě. Samozřejmě, teoreticky má Rusko eskalační dominanci. Ale teoreticky měly USA také eskalační dominanci nad Afghánistánem nebo Sovětský svaz nad Afghánistánem. Na celkové situaci to nic nezměnilo. Protože vždy jde o to, co podporuje domácí politický systém.

To platí i pro použití jaderných zbraní. Hned v prvních hodinách charkivské ofenzívy ji Rusko pravděpodobně mohlo zastavit jadernou zbraní. Pokud tam hodíte jadernou bombu, brigáda by se zmenšila na polovinu. A kdyby Rusko shodilo 20-30 jaderných zbraní na armádu po celé zemi, Ukrajina by skončila. Ale použití jaderných zbraní by mělo pro Putina obrovské důsledky. Rusové v poslední době posílili mezinárodní diplomatickou frontu směrem k neutrálním státům od Indie po Brazílii. Pro Putina je důležité, aby tyto země nadále nepodporovaly určité finanční sankce, aby zůstaly neutrální. V takovém scénáři by bylo všechno ve velkém nebezpečí.

WELT: Mohlo by v případě ruského použití jaderných zbraní zasáhnout NATO?

Gressel: Ne přes NATO jako alianci. To by byla otázka pro USA bilaterálně. S jedinou jadernou zbraní by válka hned tak neskončila. Ve Washingtonu by padly mnohé překážky, pokud jde o dodávky zbraní a další sankce proti Rusku. Rusové by to pocítili. Navíc Američané a Angličané odposlouchávají poměrně velké množství ruského vojenského rádiového spojení. V každém scénáři by tedy existovalo varovné období. U nestrategických jaderných zbraní je řetězec velení poměrně dlouhý a všechny tyto kroky jsou pozorovatelné.

Podle mého názoru by ruské použití jaderných zbraní bylo myslitelné, kdyby se ruská armáda náhle zhroutila na všech frontách. Pak by se vojáci proudící domů stali pro Putina vnitropolitickým rizikem. S tímto použitím jaderných zbraní se mohl pokusit udržet velení nad svými vlastními silami. Dalším scénářem by byl útok Ukrajiny na Krym. Putin ho dlouho považoval za své vlastní území. Opravdu bych si nebyl jistý, jak by Rusové reagovali.

WELT: Ve společném příspěvku s kolegy požadujete evropský plán na dodání tanků Leopard ze Západu na Ukrajinu. Proč?

Gressel: Ukrajinská ofenzíva otočila vývoj války. Ale to ještě není vítězství. Ukrajina zatím utrpěla značné ztráty. Poláci, Češi, Bulhaři a Slováci nedávno dodali tanky, aby kompenzovali ztráty. Ale pokud by ztráty pokračovaly v tomto tempu, ukrajinské zásoby budou v zimě velmi nízké. Zavedení a zaškolení na takovémho zařízení trvá měsíce. Vlády musejí plánovat s velkým předstihem. To bylo také provedeno s protiletadlovými systémy. Ukrajina má stále odpalovací systémy východního typu. A až dojdou, dostanou systém Iris-T a materiál od Američanů.

A s tanky je to nyní podobné. Řešení s pěti různými modely přinášejí málo. Proto by se Leopard II dobře hodil. Jedná se o systém, který existuje ve 13 zemích. Španělé se už prosadili a jsou ochotni dodat. I kdyby některé státy dodaly jen hrstku tanků, bylo by jich velké množství. Výhodou by bylo, že by výcvik byl jednotný. Že existuje jen jeden logistický řetězec, jen jeden management náhradních dílů. Do tanku Leopard z 80. let lze nainstalovat moderní motor. U ostatních tanků, které se již nevyrábějí, je tomu jinak. Německo chce v Evropě vést. Zde by mohlo vést v nejhorší bezpečnostní krizi od studené války.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
5934

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2022