Sběratel trofejí

14. 7. 2023 / Soňa Svobodová

 

Nejvíce si cením ocenění Zlatý oříšek pro nejtalentovanější děti České republiky, které jsem dostal v roce 2019, a těch ocenění, které mám z německých soutěží Jugend komponiert. Díky nimž jsem se totiž mohl zúčastnit týdenního mezinárodního skladatelského kurzu, kde jsem nasbíral mnoho další inspirace.

Ano. Je o tobě známo, že kromě hry také velmi rád skládáš – proto se ti také přezdívá Mozart z Vysočiny. Co na to říkáš?

Skládání mě hodně baví. Rád experimentuji s možnostmi akordeonu, ale zajímají mě i další nástroje. Momentálně třeba pracuju na skladbě pro akordeon a klarinet.

Je ti teprve čtrnáct let, a na akordeon hraješ od svých šesti let, takže za tak krátkou dobu jsi ohromně pokročil. Může za to kromě talentu, jímž oplýváš tvoje píle nebo paní učitelka Markéta Laštovičková?

Myslím, že jde o kombinaci obojího. Několikahodinové každodenní cvičení nelze ničím nahradit. A zároveň mám ohromné štěstí, že jsem Markétu potkal. Je skvělá hudebnice, hodně mě inspiruje a práce s ní mě velice baví.

A co říkáš na její slova, jimiž o tobě hovoří jako o talentu, který se rodí jednou za sto let?

Takhle bych o tom nerad přemýšlel. Je důležité, aby člověk zůstal skromný a pořád si kladl nové cíle.

Pod jejím vedením se také věnuješ vlastní tvorbě, z níž vybírám skladby Na saních a Vichřice. Musím přiznat, že jejich názvy mi evokují otázku, že jsi určitě milovníkem zimy a sněhu, nebo se mýlím?

Tyto skladby se zimou přímo nesouvisí. Skladba Na saních má svižnou a veselou melodii a opravdu připomíná jízdu na sněhu s cinkáním rolniček. Vichřice je naopak dramatická skladba s ponurou střední částí. Ve skutečnosti mám ale radši léto a teplé počasí.

Mnoho světových hudebníků mělo ve svých začátcích své vzory, idoly. Máš také nějaký?

Vzorů mám více a snažím se čerpat inspiraci od různých osobností. Kdybych měl ale vybrat jedno jméno, byl by to kromě Markéty Laštovičkové španělský akordeonista a skladatel Gorka Hermosa. Moc se mi líbí hudba, kterou skládá, a měl jsem to štěstí, že jsem se s ním několikrát potkal na mistrovských kurzech i na soukromých hodinách.

A je nějaká z jeho skladeb, kterou jste si společně zahráli?

Společně bohužel ne, ale Gorkovy skladby jsem už hrál v nejrůznějších obsazeních, samozřejmě sólově, ale také v akordeonovém duu, triu, s houslemi nebo se smyčcovým kvartetem.

Jak jsi v předchozí odpovědi zmínil jsou tvému srdci úplně nejblíže skladby Gorka Hermosy, ale i skladby tvé paní učitelky, z nichž je tvou nejoblíbenější...?

Mezi mé oblíbené Gorkovy skladby patří například lyrická skladba Alabei a moderní kompozice Velká čínská zeď. Ze skladeb mé učitelky Markéty Laštovičkové mám nejraději skladbu s názvem Firework, kterou Markéta složila pro mě.

V covidové době jsi se zúčastňoval pouze on-line soutěží, když jsi se dozvěděl výsledky z Vivo International Music Competetion z New Yorku, kde jsi rozhodnutím poroty získal I. cenu s maximálním počtem bodů a zvláštním vyznamenáním Judge´s Pick, jaké pocity jsi prožíval?

Vždy, když uspěji v nějaké soutěži, jsem šťastný a beru to jako odměnu za předcházející mnohahodinové cvičení. Zároveň je to pro mě motivace do další práce. První ceny z této soutěže si vážím hlavně proto, že byl akordeon hodnocen spolu s dalšími nástroji. V době covidu představovaly on-line soutěže jedinou možnost, jak zůstat v kontaktu s ostatními hudebníky a získat zpětnou vazbu od mezinárodní poroty. Pořizování soutěžních nahrávek ale někdy bylo taky hodně únavné. Jsem hlavně rád, že dnes už zase můžeme cestovat a hrát naživo pro opravdové publikum.

Vystupuješ po boku takových věhlasných hudebníků, jakými jsou například violoncellista Tomáš Jamník či houslový virtuos Jaroslav Svěcený. Jak se ti s nimi hrálo, neměl jsi trému?

Přímo trému jsem neměl, ale cítím to vždy jako velkou zodpovědnost. Jsem rád za každou takovou příležitost.

Kromě sólové dráhy také působíš jako komorní hráč v duetu s akordeonistou Martinem Kotem, ale milovníci vašich koncertů vědí, že si říkáte Duo Absoluto. Můžete našim čtenářům prozradit, na čem vaše Duo nyní pracuje?

Neustále rozšiřujeme svůj repertoár a připravujeme se na další koncerty, které nás v příštích měsících čekají. Nápadů máme spoustu, naše publikum každopádně i v budoucnu uslyší pestrý repertoár obsahující barokní hudbu a slavná klasická díla v úpravě pro akordeon, ale i tango a původní moderní tvorbu. Rád bych nám také jednou napsal něco na míru.

Máš na mysli nějaký modernější hudební žánr?

Mám na mysli moderní klasickou hudbu. Koncertní akordeon v dnešní podobě je velice mladý nástroj. Současní skladatelé ho často začínají objevovat a píšou pro náš nástroj úžasné moderní kompozice.

Ve svém volném čase se věnuješ studiu cizích jazyků, lezení na umělé stěně a četbě. U jaké četby (detektivní, dobrodružné, naučné) si nejlépe odpočineš?

Mám rád historické romány a dobrodružné fantasy, momentálně mě nadchl Hraničářův učeň.

Tak to není divu, neboť John Flanagan ho napsal tak, že se čte doslova jedním dechem…

Myslíš, že by tě tato kniha mohla inspirovat i k napsání skladby?

O tom bych určitě mohl přemýšlet.

Děkuji za rozhovor.