Je čas panikařit nad zrezivělou evropskou obranou? Nejspíše ano

16. 2. 2024

Varování před válkou visí těžce ve vzduchu. Nyní přicházejí v hojném počtu – od vojenského šéfa NATO, švédského ministra obrany, estonského premiéra, německého ministra obrany a ministra zahraničí Velké Británie.

Netřeba dodávat, že konflikt spíše naznačují, než aby jej předpovídali; nikdo nechce, aby byli voliči příliš nervózní. A mluví se o časovém horizontu tříletém až dvacetiletém, takže poselství je, že Rusové přicházejí, ale ještě ne úplně.

"Nelze vyloučit, že během tří až pěti let Rusko otestuje článek 5 a solidaritu NATO," řekl v únoru dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. "To nebylo hodnocení NATO v roce 2023. To je nová informace." Poukázal na enormní nárůst ruské vojenské výroby a na to, že Evropa se tomu nedokáže vyrovnat.

Smršť chmurných zpráv od evropské bezpečnostní elity je nepochybně alarmující a odráží dvě věci. Za prvé přesvědčení, že návrat Donalda Trumpa učiní z USA nespolehlivého spojence, čímž povzbudí další ruskou agresi, a za druhé, že evropské NATO není ani zdaleka připraveno bojovat.

Varování jsou všude. Německé ozbrojené síly jsou prý v hrozném stavu, přičemž šéf armády v roce 2022 řekl, že jeho síly jsou "víceméně zlomené".

Francie tradičně poskytuje jednu z největších evropských pozemních armád, ale její bývalý náčelník generálního štábu ve stejném roce řekl, že ozbrojené síly nejsou připraveny na válku vysoké intenzity. Její příslib tří divizí o 50 000 osobách a vybavení připraveného k válce v roce 1994 byl v roce 2013 snížen na jednu divizi o 15 000 mužích.

Velká Británie na tom není o nic lépe. Dvaasedmdesátistránková zpráva Dolní sněmovny s názvem "Připraveni na válku?" zveřejněná 4. února vykresluje armádu ve velmi špatném stavu. Ministerstvo obrany utajilo většinu materiálů, které výbor žádal, ale to, co bylo zveřejněno, bylo bezútěšné.

Britské síly jsou vysoce schopné (viz výkon HMS Diamond v Rudém moři a Typhoonů RAF při dálkových letech, aby zasáhly cíle Húsiů), ale jsou velmi přetížené a trpí akutním nedostatkem personálu.

Na každých pět (většinou nevyškolených) rekrutů odchází osm zkušených pracovníků. Soukromá společnost, která má smlouvu na zajištění personálu, dokázala v letech 2022-2023 zaregistrovat pouze 68 % požadovaného počtu a říká, že letos může dosáhnout 70 %.

Mezi další zjištění patřilo:

• Závazek Velké Británie vyslat do NATO armádní divizi by pravděpodobně vyžadoval přidání brigády vypůjčené od spojence
• Nedostatek bojových vozidel pěchoty
• Nedostatek dělostřelectva
• Akutní nedostatek munice
• Vážný nedostatek bojových letounů a pilotů
• Nedostatečné domácí letecké a protiraketové kapacity
• Nedostatek dělostřelectva pravidelné armády pro blízkou podporu
• Nedostatek letecké dopravy a
• Nedostatek komand Královské námořní pěchoty pro nasazení brigád na severním křídle NATO.

Mnohé z těchto problémů jsou uznávány a řešeny, sdělila vláda výboru. Poukázala na nový program v hodnotě 2,5 miliardy liber (3,2 miliardy dolarů) na rozšíření muničních továren a výroby, aby se doplnily zásoby, které podle vojenských svědků klesly na nebezpečnou úroveň. (Bývalý zástupce náčelníka štábu obrany řekl, že by ho překvapilo, kdyby britské síly měly munici na to, aby vybojovaly déle než týden trvající konflikt vysoké intenzity.)

Vláda se zavázala, že výdaje na obranu letos vzrostou na 2,25 % HDP s "ambicí" dosáhnout 2,5 % k neuvedenému datu.

Pravdou však je, že bude trvat až deset let, než se evropské NATO vrátí alespoň k tomu, aby se přiblížilo své připravenosti na konci studené války.

Nezapomínejme, že Velká Británie a Francie – jediné jaderné státy v Evropě – patří k nejschopnějším armádám na kontinentu. Pokud budou bojovat, ostatní na tom budou hůře.

Vysoce postavený estonský generál řekl New York Times, že: "Posledních několik let také velmi, velmi jasně ukázalo, že v NATO jako vojenské alianci mnoho zemí není připraveno vést rozsáhlé operace – což znamená, řečeno jednoduchým lidským jazykem, mnoho armád NATO není připraveno bojovat s Ruskem."

Vojáci, ministři a další složky bezpečnostního establishmentu nejsou spokojeni. Panuje všeobecné uznání, že 30 let mírových dividend, kdy peníze přetékaly z mečů do radlic, zanechalo vojenskou mašinérii otupělou a zrezivělou.

Německo reaguje. Kancléř Olaf Scholz ve svém dnes již slavném projevu o Zeitenwende neboli přelomu z února 2022 po totální ruské invazi přislíbil na obranu 100 miliard eur (108 miliard dolarů). Výdaje rostou z chudokrevných 1,4 % HDP v roce 2022, i když existují otázky, zda jsou tyto nárůsty dostatečné. Německo také otevřelo svou peněženku pro Ukrajinu a poslalo vojenskou pomoc ve výši 18,5 miliardy dolarů, což je druhé místo za USA.

Francie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu o třetinu, včetně výrazného rozšíření svých záloh (i když ve vojenské pomoci Ukrajině byla mnohem méně štědrá). Seversko-baltské státy zvyšují své výdaje mnohem rychleji, přičemž Finsko je zářným příkladem.

Povědomí o této problematice však nestačí. Evropské vlády potřebují pocit naléhavosti, který prokázaly během reakce na pandemii v letech 2020–2021. To je v době obrovského dluhového břemene, tlaků na životní náklady a nízkého růstu nesmírně obtížné. Neschopnost jednat však činí Evropu zranitelnou vůči zlovolnému a těžce vyzbrojenému sousedovi.

Pokud se za tři roky objeví ruská hrozba, dodatečné výdaje přinesou jen omezené zlepšení.

Ilustroval to náčelník britského štábu obrany admirál Tony Radakin, který uznal, že britská divize slíbená NATO není ve stavu, v jakém by měla být: "Investujeme jako šílení do naší bojové divize, abychom ji pro rok 2030 vylepšili."

Co mezitím udělá Velká Británie a její spojenci, se můžeme jen dohadovat. NATO může být nuceno bojovat s armádami, které má, spíše než s těmi, které potřebuje.

Zdroj v angličtině: ZDE