Digital black out

5. 8. 2024 / Beno Trávníček Brodský

20:00

První František pase dobytek. Je pozdní léto, tak už se šeří. Jedna kráva zlobí jako jatá a nechce jít na kutě. Františkovi se klíží oči, už se vidí v peřinách. Paličatá Líza si nakonec dá říct. Fratišek si doma ohřeje kulajdu s kusem domácího chleba, vycachtá se v trenkách pod pumpou a jde spát. Však zítra zas bude rachota. Taky už musí namlít tu mouku. Ruční mlýnek, co se mu včera rozpadl pod rukama, spravil soused Jožka.

Druhý František na pohovce u svého večeního pivka nervózně sleduje televizní noviny. Redaktorka najednou přichází s rychlou zprávou: Padají světové digitální sítě, kolabují servery i běžné počítače. Nelétají letadla, zavírají se banky, problém mají některé nemocnice, některé televizní stanice už nedokážou vysílat... možná za chvíli už nebudeme ani my... František se štípl do ucha, aby se ujistil, že nespí, jako většinou. Zařval jako tygr, protože to přehnal. Šel do ložnice a vytáhl šuplík, aby se podíval jakou má doma hotovost. S kartou na mobilu logicky může být za chvíli problém. Našel 2025 korun a trochu se rozklepal. Byl zvyklý do všech stran mávat kartou v mobilu, bankovky a mince dávno považoval za opruzný středověk. Jenže dvoutisícovka a pár mincí není úplně dostatečná výbava do krize neznámého druhu a délky. Jeho banka otevírá ráno v 8:00, ale bankomaty jsou přece všude! Shodil pyžamo, nahodil své úřednické montérky a vyrazil autem do centra – asi je dobrý i dotankovat.

21:00

První František se převalil na opačný bok spíce spánkem spravedlivých.

Druhý František míjí pumpu - rovnou přibrzdí - tankuje - jde platit. „Nefunguje vám karta!“ dí pumpař. To sem blbec, pomyslí si František – tu dvoutisícku sem nechal doma. Nechá v zástavě občanku a jede domů pro bankovku. Když se vrátí, vidí, že udělal dobře – na tankovacích stojanech je cedule PORUCHA. Fronta aut už možná nenatankuje. Pokračuje k bankomatu svojí banky. Na něm sice žádné info není, ale nefunguje taky. Před bankou stojí fronta asi sto lidí a někdo haleká, ať si radši stoupne do fronty - na ráno, že ostatní bankomaty ve městě už taky nejdou. Je sice léto, ale hic zrovna už v noci není a František vyběhl nalehko. To by bylo dvanáct hodin čekání – a ve stoje! To nedám - vyhodnotil situaci - přijdu brzy ráno.

22:00

První František se otočil zpět na původní bok a spí dál.

Druhý František se pokouší usnout. Bolí ho hlava, škvrčí břicho a v myšlenkách mu putují nejrůznější fantaskní scénáře. Run na banky, zavřené markety, co úpravny vody – ty asi také řídí jedničky a nuly... (?)

6:30

První František je už od kuropění na nohách. Obstaral zvířata a teď snídá sám. Na chleba si natáhl natlusto loňskou jahodovku. Ta se povedla! Jahody měly spousta cukru.

Druhého Františka probudil mobil, který nastavil na 6:30. Chvíli si rovnal v hlavě co byl sen a co realita, ale opakované zvonění ho definitivně probralo. Skočil do oblečení, do kapsy dal hotovost, vlezl do auta a jel do banky. Široká ulice, kde banka sídlí, byla úplně plná lidí tak, že ji nešlo jednoduše projít. Kde končí „fronta“ nikdo nevěděl. Když se snažil najít její konec, jedna obstarožní paní mu skoro propíchla kramflekem tenisku. V tom davu se fakt nedá zorientovat, všichni jsou jak šílený! A vůbec, má hlad a žízeň, jde se nakupovat.

7:30

První František požene na pastvu. Dneska bude vedro, tak co nejdřív k potoku pod topoly. Ještě si pustil tranzistorák - kvůli počasí. Někdo v něm panicky blábolí, že padá nějaký ínternet... to mě nezajímá, pomyslí si František a přepne chvíli na country.

Druhý František vidí, že před marketem je stejné hemžení jako před bankou, lidé bouchají na vchod a volají něco o hajzlech, kteří kašlou na lidi. Nějaký pán do něj šťouchl, ať si de do fronty, až na chvíli ztratil balanc – kdyby tam nebyly ty košíky, rozplácl by se o zem. Na rohu je trafika. Zatím otevřená. Vlezl dovnitř... mají tu sladkosti... koupil pět balíčků hořických trubiček, troje gumové medvídky a kofolu. Nějak mu ale ubývají peníze. Aspoň není hlad.

8:00

První František žene na pastvu. Líza zase provokuje. Kdyby byly všechny krávy takový, tak se může jít oběsit na vrbu u potůčku, jako nebohej hajnej z Černýho lesa.

Druhý František sedí na obrubníku pod platanem a dojídá druhé hořické trubičky, první medvídky a popíjí kofolu. Na oběd půjde do bufetu, tam jedou za hotovost. Nejvíc ho ale štve ten bolavej zub. Musí do lékárny pro nějakej oblbovák, zubař v tomhle zmatku je iluze. Na lékárně visí cedule Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ UZAVŘENO. Stejně jako na zbylých dvou, které oběhl. To je ale bordel, ulevil si, „světovej!“ Lehl si na trávník před poslední lékárnou a čekal, „až zahřmí“.

9:00

První František sedí u studánky, dobytek se strká u napáječky. Myje si obličej, trochu se napil, za chvíli si dá to uzené, co dělal v sobotu... ňam.

Druhý František koutkem oka vidí, jak se pootevřely dveře lékárny a nějaký ženský hlas na něj volá... „Co potřebujete? Ale musíte mít hotovost a přesně. Analgetika za 370 korun, odevzdal dvě dvoustovky a mávl rukou. Když vylezl ven, všiml si, že mu naskočil signál na mobilu, který od rána nešel. Už v noci si vzpomněl na kamaráda, který má Večerku, jestli by mu nenechal nějaký jídlo. Telefon vzal a povídá: „Vzali mě útokem, ale je tu ještě ve sklepě pár konzerv a kompotů, tak jestli přijedeš hned, jsou Tvoje.“

10:30

První František přežvykuje uzené, zapíjí pivem a kouká do potoka, kde blbnou pstruzi. Možná si pak nějakýho našátrá pod kamenem. Po jídle dříme.

Druhý František dorazil do večerky a bouchá na rampě na plechová vrata. Kámoš rovnou nese bedýnku čehosi. „Otevři kufr“ povídá a vyklápí asi 10 konzerv. „Ještě ty kompoty.“ Když bylo naloženo, ptá se František na cenu. „Dej co můžeš“ odvětí kamarád. František dá tisícovku. Kámoš vytáhne pětistovku se slovy: „Neplejtvej, není všem dnům konec.“

12:00

První František se i se skotem vrátil domů. K obědu budou brambory na loupačku a rozkvedlá si zkyslý mlíko. Pak zapřáhne žebřiňák a pojede za Pepíkem do Lhoty, co mu slíbil dva balíky sena za rozumnej peníz. Vytáhl z almary plechovou krabici od leštidla, kde má svoje úspory - důchod a tak. Vzal si pár bankovek - radši i něco do foroty.

Druhý František veze poklady domů. Zkusil autorádio. Starý auto má ještě analog. Po chvíli ladění hlas, který právě komentuje situaci: „Hekři napadli slabá místa všech operačních systémů pomocí falešných aktualizací. Nic netušící majitelé computerů si při jejich nahrání zrušili počítač. Víc se neví, protože počítač, který je takhle „zavirován“ se definitivně vypne. Ekvivalenty počítačů už téměř nejsou. Někde ještě běží uzavřené systémy, které se neaktualizují z veřejného netu, ale těch je málo. Do ulic vyjeli další policisté a armáda. Očekává se hospodářský, sociální a zdravotnický kolaps, rabování, nepokoje. Vláda jedná o vyhlášení stanného práva“.