Obří čínské bezpilotní ponorky prorazí díry do amerického sledování mořského dna

20. 8. 2025

Tento měsíc Naval News oznámily, že se očekává, že Čína představí dvě nová extra velká podvodní plavidla bez posádky (XLUUV) během vojenské přehlídky 3. září v Pekingu u příležitosti 80. výročí konce druhé čínsko-japonské války.

Odhalení bude prvním veřejným vystoupením těchto bezpilotních prostředků a bude se snažit signalizovat rychlý pokrok Číny v technologii podvodních dronů.

Model AJX002, dlouhý přibližně 18–20 metrů s pump-jet pohonem a modulárními dopravními prvky, byl pozorován odkrytý během zkoušek přehlídky. Druhý, větší design – ukrytý pod plachtou – se vyznačuje dvojitými záďovými stěžni a kormidly ve tvaru X, což naznačuje významné konstrukční rozdíly.

Čínské ministerstvo národní obrany uvedlo, že přehlídka předvede "vylepšené zbraně a vybavení", což podtrhuje záměr posílit schopnosti podvodního boje.

S nejméně šesti XLUUV nacvičovanými k předvedení analytici očekávají jasnější informace o čínských operačních prioritách a technologické vyspělosti, jakmile vozidla projedou kolem Tchien-an-menu.

Pokud dojde k válce, XLUUV jsou logickými nástroji, jak jít po podmořské sledovací síti vedené USA, která obklopuje námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) a omezuje jeho svobodu jednání za hranicemi Prvního ostrovního řetězce.

Desmond Ball a Richard Tanter ve své knize z roku 2015 "The Tools of Owatatsumi: Japan's Ocean Surveillance and Coastal Defense Capabilities" poznamenávají, že v polovině roku 2000 byl americký podmořský dohled v západním Pacifiku soustředěn na podmořskou obrannou linii Fish Hook, moderní řetězec pevných polí pro monitorování čínských ponorek proplouvajících mezi Východočínským a Jihočínským mořem a Pacifikem.

Ball a Tanter píší, že linie se táhne od Kagošimy na Kjúšú dolů přes ostrovy Osumi na Okinawu, pak přes Miyako a Yonaguni kolem Tchaj-wanu do filipínského Balabacu, dále na Lombok ve východní Indonésii a přes Sundský průliv na severní Sumatru a Andamany s klíčovými uzly na Okinawě a Guamu a spojeneckými úseky poskytnutými Japonskem a Tchaj-wanem.

Účel Fish Hooku není rafinovaný a Peking to ví. Ryan Martinson zdůrazňuje hrozbu, kterou síť představuje pro čínské ponorkové síly, a v článku Centra pro mezinárodní námořní bezpečnost z června 2025 píše, že i přes rychlou modernizaci zůstává čínská ponorková flotila kriticky zranitelná vůči americkému podmořskému dohledu.

S odvoláním na důstojníky námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády v časopise Military Art Martinson říká, že čínské ponorky čelí "poměrně vysoké pravděpodobnosti" odhalení během mírových operací, a to i v rámci Prvního ostrovního řetězce.

Říká, že integrovaný sledovací systém amerického námořnictva – zahrnující senzory mořského dna, satelity, letadla a bezpilotní vozidla – může sledovat ponorky PLAN z přístavu až do hlídky. Martinson poznamenává, že toto neustálé odhalování ohrožuje stealth, hlavní výhodu ponorkové války, a vyvolává pochybnosti o operační životaschopnosti.

XLUUV nabízejí způsob, jak vypnout oči a uši senzorů. David Axe v článku pro The Strategist z července 2025 poznamenává, že aby se tyto impozantní schopnosti degradovaly, Čína zkoumá způsoby, jak vyřadit americkou podmořskou senzorovou síť, včetně nasazení dálkově ovládaných zařízení k přerušení kabelů, autonomních ponorek k umístění výbušnin a podvodních dronů dlouhého dosahu schopných zpožděné aktivace pomocí akustických signálů.

Axe poznamenává, že tyto taktiky, jak otevřené, tak skryté, mají za cíl neutralizovat kritickou americkou výhodu ve sledování mořského dna. Pokud by byly takové kapacity nasazeny ve velkém měřítku, výsledkem by nebyla teatrální sabotáž, ale metodická kampaň, která by zaslepila pevná pole, narušila časové osy oprav a donutila USA a jejich spojence spoléhat se na dražší, omezenější a předvídatelnější hlídkové vzorce.

V sázce pro širší čínské válečné plány je jasno. Pokud by se Číně podařilo neutralizovat americké a spojenecké podmořské senzorové sítě, její ponorky by mohly významně přispět k blokádě Tchaj-wanu a její podmořský jaderný odstrašující prostředek by se osvobodil od omezení baštové strategie v Jihočínském moři.

Ve zprávě Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ze srpna 2024 Bonny Lin a další poznamenávají, že čínské ponorky jsou připraveny hrát klíčovou roli při prosazování blokády Tchaj-wanu.

Lin a další říkají, že při operacích s vysokou intenzitou by ponorky PLAN prováděly tajné kladení min poblíž tchajwanských přístavů a námořních tras, narušovaly námořní dopravu a podporovaly společné palebné údery.

Autoři dodávají, že stealth umožňuje včasné nasazení při formování bojového prostoru, zatímco integrace s leteckými jednotkami zvyšuje izolaci protivníka. Dodávají, že ponorky posilují schopnost Číny udržovat trvalý tlak, komplikují námořní spojení Tchaj-wanu a odrazují od zahraniční intervence.

Neutralizace Fish Hooku by měla stejně hluboké důsledky pro čínské jaderné odstrašení. Čína zavádí baštovou strategii v Jihočínském moři, kde její ponorky s jadernými balistickými raketami mohou operovat uvnitř chráněné zóny bráněné umělými ostrovy, pozemními letadly a válečnými loděmi.

Dále, čínské ponorky s balistickými raketami s jaderným pohonem (SSBN) vyzbrojené balistickou raketou JL-2 odpalovanou z ponorky nemají dostatečný dosah, aby zasáhly americkou pevninu z Jihočínského moře, i když JL-3 s delším doletem jim to umožní.

Nicméně v rámci baštové strategie zůstávají čínské SSBN uzavřeny v malé operační oblasti, která je rutinně hlídána americkými útočnými ponorkami s jaderným pohonem (SSN), na rozdíl od tichomořských hlídek na otevřeném moři, které exponenciálně zvyšují obtížnost sledování ponorek.

XLUUV, které by mohly obtěžovat pole na mořském dně, komplikovat práci akustických základen a útočit na opravárenské lodě, by byly multiplikátorem síly pro jakýkoli budoucí přechod od bastionových hlídek k širším, méně předvídatelným odstrašujícím hlídkám na otevřeném moři.

Nic z toho nedělá z XLUUV zázračnou zbraň. USA a jejich spojenci strávili desítky let zdokonalováním protiponorkové války (ASW) a je nepravděpodobné, že by se této iniciativy vzdali.

Zatímco americké a spojenecké protiponorkové prostředky mohou čínské ponorky zachytit, velká velikost čínských ponorkových sil – 60 ponorek podle zprávy amerického ministerstva obrany o čínské vojenské síle (CMPR) z roku 2024 – a obrovská výrobní základna, která předstihla USA na průmyslové úrovni, činí ze stíhání přetíženými americkými a spojeneckými protiponorkovými kapacitami impozantní výzvu.

Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) ve svém asijsko-pacifickém hodnocení regionální bezpečnosti z roku 2024 zdůraznil nedostatek amerických a spojeneckých protiponorkových prostředků v Tichomoří a uvedl, že USA a jejich spojenci nadále čelí výzvám při udržování komplexního povědomí o námořní doméně, i když rozšiřují hlídkové a senzorové sítě v celém regionu.

IISS poznamenává, že Indie a Austrálie rozšířily společné nasazení námořních hlídkových letadel, koordinované hlídky a pobřežní radarové iniciativy s partnery, zatímco menší státy jihovýchodní Asie zůstávají závislé na pomoci zvenčí. Dodává, že mezery v povědomí o ASW a podvodních doménách přetrvávají i přes tyto snahy.

Zda Čína dokáže proměnit rostoucí podmořský arzenál v trvalou výhodu závisí spíše na překonání amerického dohledu a využití mezer ve spojenecké protiponorkové obraně, která je v Pacifiku stále slabá.

Mezi těmito fakty leží skutečná zkouška pro drony na přehlídce – zda dokážou dost brzy oslepit protivníka, který se po desetiletí učil vidět pod vlnami.

Zdroj v angličtině: ZDE