Rusko tvrdí, že musí být součástí mezinárodních jednání o bezpečnosti Ukrajiny
21. 8. 2025
Moskva prohlásila, že musí být součástí jakýchkoli mezinárodních jednání o bezpečnosti Ukrajiny, zatímco Rusko nadále zdržuje snahy Donalda Trumpa o setkání Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu uvedl, že Moskva musí být zahrnuta do všech jednání o bezpečnostních zárukách Ukrajiny, a evropskou diplomacii označil za „agresivní eskalaci“ a „neohrabanou snahu ovlivnit Trumpa“.
„Vážně diskutovat o bezpečnostních zárukách bez Ruska je cesta nikam,“ řekl Lavrov během pracovní návštěvy Jordánska.
Lavrov také uvedl, že Čína, spojence Ruska ve válce, by měla být mezi garanty bezpečnosti Ukrajiny, čímž oživil návrh, který poprvé předložili ruští vyjednavači během jednání v Turecku na jaře 2022.
Evropští lídři začali zkoumat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po skončení konfliktu, poté co Trump slíbil, že pomůže chránit zemi v rámci jakékoli dohody o ukončení ruské války.
Ruští představitelé opakovaně prohlásili, že Moskva nepřijme rozmístění evropských sil na Ukrajině, což je jedna z klíčových bezpečnostních záruk, o nichž se diskutuje.
Kyjev bude pravděpodobně skepticky vnímat jakoukoli možnost, že by se Čína, která Rusko během války podporovala, stala bezpečnostním garantem.
Lavrov se mezitím vyhnul jakékoli přímé zmínce o možném summitu Putina a Zelenského a zdůraznil zjevné plány Kremlu odložit jakékoli konkrétní plánování setkání.
Trump tento týden oznámil, že „zahájil přípravy“ na první setkání obou lídrů od začátku ruské invaze.
Trump později tvrdil, že domluvil bilaterální schůzku Putina a Zelenského, a vysvětlil: „Myslel jsem, že je nejprve nechám, aby se setkali.“
Zahájení přímých rozhovorů se Zelenským by bylo v rozporu s narativem, který Putin buduje od invaze v roce 2022, kdy ukrajinského prezidenta vykresluje jako nelegitimní osobu a pouhou loutku Západu.
Putin, který Zelenského téměř nikdy nejmenuje a místo toho hovoří o „kyjevském režimu“, opakovaně zpochybňuje, zda jeho ukrajinský protějšek má vůbec pravomoc podepsat mírovou dohodu. „Můžete vyjednávat s kýmkoli, ale kvůli své nelegitimitě nemá [Zelenskyj] právo nic podepsat,“ řekl Putin ruským úředníkům na začátku tohoto roku.
Trumpův slib setkání však staví Putina do obtížné situace: odmítnutí by znamenalo riziko napětí s americkým prezidentem, zatímco souhlas by povýšil Zelenského na rovnocenného partnera a postavil Putina před mediálně zdatného rivala, který je připraven se setkat téměř bez předběžných podmínek.
Moskva zatím nevykazuje žádné známky příprav na takové setkání.
Lavrov ve středu varoval, že jakýkoli kontakt mezi oběma lídry bude třeba domluvit „s nejvyšší opatrností“, zatímco jiní ruští představitelé Zelenského označili za lehkou váhu, která si nezaslouží vážnou pozornost.
Jak je však často zvykem, Moskva se vyhnula úplnému zavření dveří a naznačila, že setkání Putina a Zelenského by se mohlo uskutečnit, aniž by však dala najevo, že se skutečně chystá.
Analytici se domnívají, že ruský vůdce by se se Zelenským pravděpodobně setkal pouze za účelem přijetí maximalistických podmínek Ruska, které by znamenaly kapitulaci Ukrajiny.
„Putin se za současných okolností se Zelenským setkávat nebude,“ uvedla Tatiana Stanovaja, vedoucí výzkumná pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center. „Opakovaně prohlásil, že takové setkání by bylo možné pouze za dobře připravených podmínek, což v praxi znamená, že Zelenskyj přijme ruské podmínky pro ukončení války.“
Osoby blízké Kremlu zdůraznily, že Putin nevidí důvod spěchat se schůzkou se Zelenským.
„Zjednodušeně řečeno, Putin vidí smysl ve schůzce se Zelenským pouze v případě, že to skončí kapitulací,“ napsal nacionalistický komentátor Alexej Muchin. „Pokud Zelenskyj není ochoten kapitulaci podepsat, Kreml bude na myšlence schůzky ‚pracovat‘, dokud nebude,“ dodal Muchin.
Putin nyní čelí situaci připomínající dřívější okamžiky, kdy ho Trump tlačil k souhlasu s příměřím. Tehdy se mu podařilo tlak obejít a analytici se domnívají, že nyní pravděpodobně zvolí podobný přístup – bude bagatelizovat vyhlídky na rozhovory, aniž by je přímo odmítl.
Klíčovou otázkou je, zda se Trump bude snažit vyvinout tlak na Kyjev, aby přijal některé ruské požadavky, a uvolnil tak cestu ke schůzce obou lídrů.
Ruské vedení ve středu neprojevilo žádné známky kompromisu. Lavrov uvedl, že USA začínají lépe rozumět „hlubokým příčinám“ války – frázi, kterou Putin použil k popisu požadavků sahajících od formálního vzdání se členství Ukrajiny v NATO po její „demilitarizaci“ a „denacifikaci“, což je vágní formulace, která by v praxi znamenala odstranění Zelenského.
Ruský ministr zahraničí také poukázal na dubnová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku jako na vzor. Tato neúspěšná jednání se soustředila na požadavky Moskvy na odzbrojení Ukrajiny, její politickou neutralitu a vzdání se ambicí vstoupit do NATO.
Diskuse