Evropští politikové tlačí na Trumpa ohledně plánu mírových sil pro Ukrajinu

5. 9. 2025

Přesné závazky evropských států vůči koalici ochotných jsou z velké části kompletní, ale částečně závisí na tom, do jaké míry USA upřesní pomoc, kterou jsou ochotny poskytnout v oblasti zpravodajských informací, letecké podpory a financování.

Mnoho evropských zemí, včetně Německa, Španělska a Itálie, dosud odmítlo poskytnout vojenské jednotky. Německý mluvčí uvedl: „Důraz by měl být kladen na financování, vyzbrojování a výcvik ukrajinských ozbrojených sil“, což se příliš neliší od toho, co Evropa v současné době poskytuje.

Po schůzce francouzský prezident vedle Volodymyra Zelenského novinářům řekl: „Dnes máme 26 zemí, které se formálně zavázaly – některé další zatím nezaujaly  stanovisko – vyslat na Ukrajinu jednotky „ujistící síly“ nebo být přítomny na zemi, na moři nebo ve vzduchu.“

Ukrajinský prezident tento krok uvítal. „Myslím, že dnes, poprvé po dlouhé době, jde o první tak vážný konkrétní krok,“ řekl.

Vojáci nebudou nasazeni „na frontové linii“, ale jejich cílem bude „zabránit jakékoli nové významné agresi“, vysvětlil Macron.

Znepokojení evropští lídři se vydali do Bílého domu po srpnovém summitu Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce, protože se obávali, že americký prezident možná chystá donutit Volodymyra Zelenského k ponižující kapitulace, včetně ztráty území.
 

Trump reagoval na evropské lobování tvrzením, že získal souhlas ruského vůdce k přímým rozhovorům s ukrajinským prezidentem, ale Rusko jakýkoli takový závazek odmítlo a z velké části trvalo na svém požadavku na kapitulace ukrajinského území a závazku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.

Trump stanovil termín schůzky mezi Putinem a Zelenským na 1. září, ale je známo, že Trump stanovuje termíny, které pak ignoruje. „Měli jsme skvělé vztahy,“ řekl Trump o Putinovi v rozhovoru pro pravicový zpravodajský web The Daily Caller. Řekl, že je nyní velmi zklamaný ruským prezidentem: „Umírají tisíce lidí; je to nesmyslná válka.“

Evropa se zoufale snaží zajistit, aby se Trump nevzdal války, ale nedokázala proměnit Trumpovo vyjádřené zklamání z Putina v plán, jak se pokusit uškrtit ruskou ekonomiku.
 
Macron se v Paříži snažil vyvolat dojem, že Evropa, na rozdíl od Ruska, dodržela své závazky. Řekl: „Příspěvky, které byly připraveny, zdokumentovány a potvrzeny na úrovni ministrů obrany za přísného utajení, nám umožňují říci: tato práce je dokončena a nyní bude politicky schválena.“

Evropa již měsíce doufá, že Trump aktivuje dlouho slibované rozsáhlé ekonomické sankce vůči zemím, které dovážejí ruskou ropu. 50% cla, která USA uvalila na Indii, částečně za dovoz ruské ropy, zřejmě přiblížila tradičně nezařazeného indického premiéra Narendru Modiho k Číně a Rusku.

Trump, dotčený dosavadním diplomatickým neúspěchem, budil dojem, že se chce soustředit na domácí politiku, včetně kriminality a ekonomiky.

USA na pařížských jednáních zastupoval Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který se také samostatně setkal se Zelenským.

Rusko prohlásilo, že nebude tolerovat přítomnost evropských vojsk v poválečné Ukrajině.

Koalice ochotných zahrnuje asi 30 zemí podporujících Ukrajinu, hlavně evropských, ale také Kanadu, Austrálii a Japonsko. Setkala se opakovaně na vojenské a politické úrovni, ale nezveřejnila žádný podrobný akční plán, což odráží vnitřní rozdíly a nejistotu ohledně povahy příspěvku USA.

Jako určitý průlom začal přinášet ovoce plán Evropanů nakoupit americké zbraně pro použití na Ukrajině. Dne 28. srpna oznámilo americké ministerstvo zahraničí dodávku 3 350 dálkových řízených střel ERAM na Ukrajinu v hodnotě 825 milionů dolarů.

Finanční prostředky poskytly Dánsko, Nizozemsko, Norsko a USA, ale finanční příspěvek jednotlivých zemí nebyl zveřejněn. Rakety ERAM mají podobný dolet jako francouzsko-britské rakety Scalp-EG, které Ukrajina vystřelila na okupovaný Krym a ruský region Kursk.

Zelenskyj uvedl, že neviděl „žádné známky toho, že by Rusko chtělo válku ukončit“.
 
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že není na Putinovi, aby rozhodoval o tom, zda budou evropské jednotky rozmístěny na území Ukrajiny. Řekl: „Myslím, že opravdu musíme přestat Putinovi dávat příliš velkou moc.“

Německý kancléř Friedrich Merz popsal Putina jako nejzávažnějšího válečného zločince naší doby.

Ve středu se Putin v Pekingu zúčastnil vojenské přehlídky po boku Si Ťin-pchinga a pochválil pokrok ruských sil na Ukrajině, když řekl, že jednotky postupují na „všech frontách“.

Existují však známky toho, že sankce konečně začínají mít dopad na ruskou ekonomiku po dvou letech vysokého růstu poháněného výdaji na obranu. Šéf Sberbank German Gref, jeden z nejmocnějších ruských bankéřů, ve čtvrtek varoval, že ekonomika stagnuje a že pokud centrální banka nesníží úrokové sazby, země upadne do recese.