Jettenův magnetismus není trik, ale jednoduchá kombinace osobnosti a taktiky. Má tvář, která není odtažitá — bývalý juniorský atlet, manažer infrastruktury, zaměstnanec běžného života — což dělá jeho politiku srozumitelnou. Je otevřeně gay, což rozbíjí staré škatulky, a přitom nepůsobí jako symbol na plakátu, ale jako někdo, kdo rozumí každodenním problémům. To vrací politice lidský rozměr, který populisté často napodobují, ale vyprázdní.

Druhé: převzal některé prostředky populistů — emocionální vyprávění jasného protagonisty, jednoduché heslo — a použil je konstruktivně. „Het kan wél“ není prázdný optimismus, ale optimismus spjatý s konkrétní agendou: klima, evropská spolupráce, řešení bytové krize. Místo strachu Jetten nabízí možnost; místo rozštěpení nabízí široké „my“. Tím neutralizuje populistickou logiku, která se živí pocitem vyloučení.

Třetí, strategická disciplína: odmítnutí spolupráce s extremisty ze strany ostatních demokratických sil vytvořilo prostor pro lídra, který nabízí koaliční řešení. Jetten umí mluvit nejen ke svým, ale i k těm, kdo volili jinak — slovy a gesty ukazuje, že politika je umění možného, nikoli aréna totalitního vítězství. To je zásadní: střed musí přestat hrát roli pasivního bránícího; musí být aktivním protagonistou s vizí a plánem.

Tento recept není bez rizik. Musíte umět být emocionální, aniž byste sklouzli do demagogie; musíte slibovat zlepšení, aniž byste nabízeli prázdné naděje; musíte vést kompromisní politiku, aniž byste se ztratili v bezbarvosti. Jettenův úspěch ukazuje, že to jde: autenticita, optimismus a pragmatismus lze spojit v příběh, který lidi přitáhne zpět do demokracie.

Nakonec je to jednoduché: porazit pravicový populismus neznamená jen křičet proti němu. Znamená to nabídnout lepší vyprávění — lidské, náročné a konkrétní. Zdánlivě malá proměna rétoriky a stylu může způsobit velký posun v politickém poli. Vítězství takového lídra je připomínkou, že střed není mrtvý: je to prostor pro obnovu důvěry, pro praktická řešení a pro příběh, který lidi opět zapojí.