Trumpových sto procent a filozofie matematiky
17. 3. 2026 / Boris Cvek
Jedním z nejdůležitějších témat dějin západní filozofie je matematika: co to vlastně je, kde se to vzalo, odkud pochází jistota matematických pravd? Hobbes chápal matematickou jistotu jako intelektuální základ absolutní svrchovanosti panovníka; Spinoza budoval „more geometrico“ systém etiky, který směřoval opačným směrem. Matematika je základem celé platónské teorie rozpomínání: jistota a srozumitelnost matematických pravd vychází z toho, co duše viděla před narozením v nebi.
Prezident Trump nám dnes poskytuje ilustraci pro opačný přístup ve filozofii matematiky. Tento přístup, k němuž se sám hlásím, vychází v souladu s dějinami matematiky z toho, že jsme praktickou zkušeností řemesel, obchodu, zemědělství nuceni nějak zacházet s našimi představami čísel, úseček apod. Protože čísla, body, kruhy atd. nejsou nic jiného než naše představy. Realita jsou ovce, závlahové systémy, boty, chleby atd.
Využijme tedy Trumpovy geniality k jednoduché demonstraci filozofie matematiky. Trump říká, že sto procent vojenské kapacity Íránu bylo zničeno. Ale Írán stále vojenskou kapacitu má, přičemž ta je dále ničena. Představme si, což není nic nemožného vzhledem k Trumpově genialitě, že by Trump každý den oznámil, že zničil sto procent vojenské kapacity Íránu. Nebo jinak řečeno: že by vám někdo řekl, že si vybral právě všechny úspory, a zítra si vybere zase všechny úspory, a pak zase.
Asi si budete myslet, že mluví o několika účtech. Není přece logicky, matematicky možné vybrat si sto procent a pak znovu sto procent z téhož účtu. Ano, je tu možnost, že myslí ten samý účet, ale už mluví o částce, která tam mezi tím přibyla. Co nás tlačí k tomu, že to či ono je logické, nebo naopak není logické? Fyzická realita. Samozřejmě bychom si mohli vysnít svět, ve kterém si vezmete sto procent z účtu, a ještě tam sto procent zůstane. Trump zjevně v takovém světě žije. Bohužel to ale není svět reálný.
Diskuse