Evropské země odmítají Trumpovu žádost o pomoc při znovuotevření Hormuzského průlivu

17. 3. 2026

   

Dodal: „Tento íránský režim musí skončit,“ ale že „na základě všech zkušeností, které jsme získali v předchozích letech a desetiletích, není jeho bombardování do podrobení s největší pravděpodobností tím správným přístupem.“

Ministr obrany Německa Boris Pistorius řekl: „Toto není naše válka, my jsme ji nezačali. Co Donald Trump očekává od hrstky evropských fregat v Hormuzském průlivu, co nedokáže zvládnout sama mocná americká námořní pěchota? To je otázka, kterou si kladu.“

Keir Starmer uvedl, že Spojené království se nenechá „vtáhnout do širší války“, ale pracuje na „realistickém plánu“. „Nakonec musíme Hormuzský průliv znovu otevřít, abychom zajistili stabilitu na [ropném] trhu. To není jednoduchý úkol,“ řekl premiér. Nevyloučil žádnou formu zásahu, ale uvedl, že by s ním muselo souhlasit „co nejvíce partnerů“.

Evropští politici kladou důraz na diplomatické úsilí o znovuotevření průlivu, kterým až do jeho faktického uzavření Íránem procházela asi pětina světové ropy a zkapalněného fosilního plynu.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani v pondělí uvedl, že „musí zvítězit diplomacie“ a že jeho země se neúčastní žádných námořních misí, které by mohly být rozšířeny do této oblasti. Zpochybnil rozšíření působnosti stávajících misí EU v Rudém moři na Hormuzský průliv, „jelikož se jedná o protipirátské a obranné mise“.

Postoj tří hlavních evropských zemí je pozoruhodný, protože se vyhnuly kritice Trumpa za jeho rozhodnutí, které učinil společně s Izraelem, zaútočit na Írán před 16 dny. Brzy po prvních úderech americký prezident uvedl, že cílem vojenské kampaně je změna režimu, ale válka se od té doby stala širším regionálním konfliktem, který způsobil prudký nárůst cen energií.

Austrálie, Francie a Japonsko uvedly, že nemají v plánu vyslat válečné lodě.

Na pondělní tiskové konferenci Trump zopakoval svou výzvu spojencům, aby pomohli obnovit lodní dopravu v průlivu, a řekl, že „někteří jsou z toho velmi nadšení a jiní ne“. Zopakoval, že není „spokojený s Velkou Británií“, ale myslí si, že se zapojí.

Trump vyzval ostatní země, aby vstoupily do války vysláním lodí do průlivu s cílem chránit obchodní plavidla a odblokovat dodávky ropy.

Aby zvýšil tlak, řekl v nedělním rozhovoru pro Financial Times: „Je jen správné, aby lidé, kteří z průlivu těží, pomohli zajistit, že se tam nic zlého nestane. Pokud nebude žádná reakce nebo pokud bude reakce negativní, myslím, že to bude velmi špatné pro budoucnost NATO.“

Ministři zahraničí EU se na pondělním zasedání rozhodli proti rozšíření mandátu své malé námořní mise v Rudém moři. Návrh na změnu mandátu operace Aspides s cílem pomoci zajistit bezpečnost průlivu vzbudil u členských států jen malý zájem, uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.

„V našich diskusích zaznělo jasné přání tuto operaci posílit, ale prozatím neexistovala vůle k změně mandátu,“ řekla Kallasová.

Evropští ministři uvedli, že potřebují vědět více o válečných cílech USA a Izraele. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna řekl, že evropští spojenci USA chtějí pochopit Trumpovy „strategické cíle. Jaký bude plán?“

Řecko, které poskytuje velitelství pro operaci Aspides, rovněž v pondělí uvedlo, že se nebude účastnit žádných vojenských operací v průlivu.

Izrael v pondělí oznámil, že zahájil „rozsáhlou vlnu úderů zaměřených na infrastrukturu“ v Teheránu, Šírázu a Tabrízu.

Izrael rovněž tvrdil, že noční údery zničily letadlo používané zesnulým nejvyšším íránským vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím na letišti Mehrabad v Teheránu. Podle izraelských úředníků bylo letadlo využíváno vysokými íránskými politickými a vojenskými představiteli k vnitrostátním i mezinárodním cestám, stejně jako ke koordinaci s partnerskými státy.

Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani novinářům sdělil, že jsou připraveny podrobné operační plány na příští tři týdny, spolu s dalšími plány na delší období.

„Chceme zajistit, aby byl tento režim co nejslabší, a aby byly oslabeny všechny jeho schopnosti, všechny složky a všechna křídla jeho bezpečnostního aparátu,“ uvedl podplukovník.

Konflikt se stále více rozšiřuje po celém Perském zálivu. V přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech byly pozastaveny operace nakládky ropy poté, co útok dronů způsobil požár. Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je výstupním bodem pro zhruba 1 milion barelů ropy denně – což představuje asi 1 % celosvětové poptávky. Týmy civilní obrany pracovaly na uhašení požáru, uvedli úředníci a dodali, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Další incident související s dronem poblíž letiště v Dubaji zapálil palivovou nádrž a na krátkou dobu narušil letecký provoz.

V centrálním Izraeli také zazněly sirény po tom, co Írán vystřelil raketu, která byla zachycena, a její úlomky dopadly poblíž Tel Avivu. Nad Starým městem v Jeruzalémě byly slyšet hlasité výbuchy.

V zprávě zveřejněné v pondělí ráno na Telegramu íránský ministr zahraničí Abbas Araghči odmítl tvrzení, že Teherán usiluje o příměří.

„Naše odmítnutí příměří neznamená, že chceme válku,“ řekl. „Ale tentokrát musí válka skončit tak, aby naši nepřátelé nikdy neuvažovali o opakování těchto útoků nebo této agrese.“

Izrael rozšířil své pozemní operace v jižním Libanonu a přesunul vojáky na takzvaná „nová místa“ v rámci svých operací proti Hizballáhu.

Nasazení následuje po raketové palbě, kterou na Izrael vypálila skupina podporovaná Íránem na začátku tohoto měsíce. V Libanonu bylo hlášeno nejméně 850 mrtvých, včetně více než 100 dětí.

Německo, jeden z nejvěrnějších spojenců Izraele v Evropě, uvedlo, že izraelská pozemní ofenzíva v Libanonu je „chybou“, která by ještě zhoršila již tak velmi napjatou humanitární situaci v zemi. „Naléhavě vyzýváme naše izraelské přátele: nevydávejte se touto cestou – byla by to chyba,“ řekl Merz.

Zdroj v angličtině ZDE

podrobnosti ZDE