Žlutá linie v Gaze se posouvá vpřed, jak izraelské síly rozšiřují zónu kontroly

23. 4. 2026

 

Od té doby se žlutá linie na několika místech posunula vpřed, čímž se oblast kontrolovaná armádou rozšířila daleko za 53 % území Gazy, které naznačovaly původní mapy příměří. Podle výzkumné agentury Forensic Architecture Izrael do prosince obsadil 58 % pásma a pokračoval v postupu vpřed.

Linie je na některých místech vyznačena žlutými betonovými bloky, z nichž mnohé byly v prosinci a lednu přemístěny, když armáda zabrala další území, zejména v městských oblastech. Po celé Gaze se obyvatelé probudili a zjistili, že se hranice přes noc posunula a oni se náhle ocitli v zóně volné palby.

„Žlutá čára postoupila několikrát,“ řekl 37letý Faiq al-Sakani z al-Tuffah. Uvedl, že se hranice v lednu posunula o 100 metrů a dosáhla kruhového objezdu al-Sanafour poblíž silnice Salah al-Din, hlavní trasy vedoucí severojižně přes pásmo.

„Během těchto postupů se terčem stali vysídlení lidé, kteří pobývali v blízkosti ulice Salah al-Din,“ řekl. V posledních dnech, dodal, došlo k výraznému nárůstu demolic, výkopových prací a výstavby nových budov ze strany armády, spolu s neustálou intenzivní střelbou v této oblasti.

Armáda také podél této linie rozšířila řetězec zemních valů – vyvýšených úseků terénu –, které dominují okolním čtvrtím a poskytují tankistům a odstřelovačům výhled na rozsáhlé oblasti zničených palestinských měst. Podle deníku Haaretz již bylo vybudováno více než 16 kilometrů valů, převážně na severu, ale buldozery začaly stavět nové zemní valy také v Gaze a Khan Younis.

K rostoucímu pocitu trvalosti kolem žluté linie přispívá i to, že armáda buduje stále širší síť opevněných základen. V posledních měsících bylo postaveno sedm nových betonových pevností, čímž se jejich celkový počet v pásmu zvýšil na 32. Veškerá nová výstavba probíhala podél žluté linie.

S posunem těchto fyzických značek na západ se posunula i neoznačená zóna, v níž je každý Palestinec nebo vozidlo považováno za hrozbu a legitimní cíl.

Humanitární organizace působící v Gaze uvedly, že jim izraelští styční důstojníci sdělili, že hranicí této zóny je „oranžová linie“ a že pokud ji překročí, musí své operace koordinovat s armádou. Oranžová linie však existovala pouze na mapách. Nikdy nebyla vyznačena a její vzdálenost od žluté linie se podle tam nasazené izraelské armádní jednotky zdá být proměnlivá, od 200 do 500 metrů.

Když se žlutá čára posune, mnoho Palestinců zjišťuje, že to nejsou oni, kdo překračují oranžovou čáru, ale že oranžová čára překročila je. OSN v březnu oznámila, že byla informována o posunu oranžové čáry a že se nyní 10 zařízení OSN nachází na její nesprávné straně, včetně nouzových úkrytů pro vysídlené osoby.

Ahmad Ibsais, palestinsko-americký právník a komentátor, tvrdil, že skutečným motivem skrývajícím se za žlutou linií a všemi souvisejícími bezpečnostními opatřeními je vyhnání palestinského obyvatelstva. Ve svém příspěvku na webových stránkách think-tanku Al-Shabaka to Ibsais popsal jako „metodu anexe záměrně navrženou tak, aby se vyhnula právním důsledkům“.

Izraelské obranné síly (IDF) obhajují své akce podél žluté linie tím, že jejich vojáci mají právo chránit se před vnímanými bezprostředními hrozbami v napjatém prostředí.

„IDF pracuje na vizuálním označení žluté linie v souladu s terénními podmínkami a průběžně aktualizovaným operačním hodnocením,“ uvedl mluvčí izraelské armády. „V rámci těchto snah IDF informuje místní obyvatelstvo v Gaze o umístění linie a pracuje na jejím označení na zemi, aby se snížilo napětí a předešlo nedorozuměním.

„Oblast sousedící se žlutou linií je citlivým a nebezpečným operačním prostředím. V této oblasti jsou umístěny značky upozorňující na zákaz přiblížení. Je třeba zdůraznit, že IDF nezasahuje proti civilistům a nezaměřuje se na civilisty pouze kvůli jejich blízkosti k linii.“

Tvrzení, že civilisté byli zabiti, když byli vnímáni jako hrozba pro izraelské pozice podél linie, bylo jako právní obhajoba odmítnuto komisařem OSN pro lidská práva Volkerem Türkem, který tento měsíc uvedl: „Útoky na civilisty, kteří se přímo neúčastní nepřátelských akcí, jsou válečným zločinem, bez ohledu na jejich blízkost k liniím nasazení.“

Z více než 700 Palestinců zabitých izraelskou palbou během šesti měsíců příměří bylo podle údajů OSN 269 zastřeleno v blízkosti žluté linie. Z nich bylo více než 100 dětí.

Duaa Taima (29), která žije v opuštěné klinice OSN v uprchlickém táboře Jabaliya 200 metrů od žluté linie, řekla: „Žijeme v neustálé hrozbě i po příměří. Izraelská armáda neustále střílí náhodně a já se s dětmi schovávám za popraskanými zdmi a hledám jakoukoli ochranu.“

Když bylo příměří původně vyhlášeno, demarkační linie poblíž Jabálíje a sousedního města Beit Lahija se zdála vzdálená, ale Taima v prosinci uvedla, že je  mnohem blíž.

„Ten den byl nesmírně těžký,“ řekla. „Přijel velký nákladní vůz s žlutými betonovými bloky, doprovázený jeřábem, který je měl zvednout, zatímco postupovala izraelská vojenská vozidla a začala na nás směřovat těžká a přímá střelba.“

V poslední době byly podél žluté linie u Beit Lahiya vybudovány tři propojené valy, které tvoří vysokou bariéru viditelnou na míle daleko.

Podél celé žluté linie obyvatelé hlásili, že se bojí opustit své domovy, protože jsou pod neustálým dohledem sledovacích dronů a kvůli nepředvídatelnosti izraelské bezpečnostní zóny.

Rafiq Mustafa (60) si myslel, že jeho rodinný dům v Beit Lahiya je v bezpečné vzdálenosti od žluté linie, dokud se 200 metrů od něho neobjevily žluté betonové značky. „Věděli jsme, že se bloky přesouvají, podle zvuku motorů tanků a buldozerů, doprovázeného silnou a náhodnou střelbou,“ řekl Mustafa. „Zůstali jsme uvnitř domu, nemohli jsme ani vyjít na střechu.“

Řekl: „Přiblížit se k žluté linii se stalo extrémně nebezpečné. Každý, kdo se k ní přiblíží, nebo se jen podívá jejím směrem, je pronásledován kvadrokoptérami, ostřelován nebo zatčen a vyslýchán [Izraelem podporovanými] milicemi.

„Teď vycházíme ven jen v případě absolutní nutnosti, a když už to uděláme, postupujeme s extrémní opatrností. Bojíme se o sebe i o své děti. Ty si už na ulicích nehrají.“

Zdroj v angličtině ZDE