S největší světovou zásobou průmyslových robotů Čína nyní aktivně zkoumá humanoidní robotiku a její aplikace v různých odvětvích. Klíčové strategie předpokládají, že roboti budou šířit umělou inteligenci (AI) v celé čínské ekonomice a společnosti. Společnosti se proto zaměřují na integraci AI s cílem vyvinout roboty, kteří dokážou myslet, učit se a spolupracovat s lidmi.

V nové zprávě pro MERICS China Tech Observatory analyzují Wendy Chang, Rebecca Arcesati a Altynay Junusova úsilí Číny v této oblasti. Zde je shrnutí aktuálního vývoje:

Velký sektor průmyslových robotů v Číně a jeho vedoucí role v elektromobilech dávají Čínské lidové republice výhodu ve vývoji tzv. ztělesněné AI.

Čínští humanoidní roboti stále vykazují nedostatky v přesnosti a jemné motorice a používají se primárně pro omezené úkoly a v testech specifických pro dané místo.

Čínští humanoidní roboti jsou sice levnější než roboti jejich západních konkurentů, ale pro široké použití jsou stále příliš drahí. Aby se stali ekonomicky životaschopnými, musely by se náklady snížit alespoň na polovinu.

Čínská vláda prosazuje svou strategii robotiky navzdory potenciálním rizikům pro trh práce, která by mohla ohrozit hospodářský růst a narušit společenskou smlouvu Komunistické strany Číny.

Šíření umělé inteligence však považuje za konkurenční výhodu, která stojí za riziko.

Evropské společnosti by se mohly snadno ocitnout v závodě podobném závodu s elektromobily a zůstat pozadu, vzhledem k kombinované výhodě Číny v podobě průmyslové kapacity a vládní podpory.

S dalším rozvojem odvětví by čínské společnosti mohly také vyvíjet vlastní špičkové komponenty, v jejichž případě se v současnosti spoléhají na západní a japonské firmy.

Zprávu „Embodied AI: China's Ambitions Towards a State-of-the-Art Robotics Industry" si můžete přečíst online zde nebo si ji stáhnout ve formátu PDF.

Tato studie je součástí projektu MERICS China Tech Observatory (CTO) financovaného Federálním ministerstvem pro výzkum, technologie a vesmír (BMFTR).