Občanská válka v Súdánu: Otevřená genocida

4. 5. 2026

Prsty má vyhublé až na kost. Prsten, se kterým nervózně pohrává, jí volně visí na prstu. Hassaina – jak si pětačtyřicetiletá Súdánka z bezpečnostních důvodů přeje být nazývána – je hluboce poznamenaná, jak psychicky, tak fyzicky.

Už je to asi šest měsíců, co ona a její čtyři děti přežili masakr ve svém rodném městě al-Fášir v obléhaném regionu Darfúr v Súdánu. Od té doby uprchli do Ugandy, kde nyní žijí jako uprchlíci. Trauma je hluboké: "Viděla jsem genocidu na vlastní oči a zažila ji na vlastní kůži," říká Hassaina DW se slzami.

V Súdánu zuří válka už tři roky. Humanitární organizace odhadují, že v bojích nebo v důsledku války zemřely stovky tisíc lidí. Násilí dosáhlo vrcholu loni v říjnu: milice Rychlých podpůrných sil (RSF), která bojuje proti vládní armádě a spojeneckým milicím, po dlouhém obléhání obsadila al-Fášir, největší město v oblasti Dárfúru, a provedla na civilním obyvatelstvu masakr obrovských rozměrů. Bylo to pár dní, které úplně změnily Hassainin život.

"Tato zvěrstva mají znaky genocidy," uzavírá hlavní vyšetřovatel OSN Mohamed Chande Othman v rozhovoru pro DW. V únoru, po přibližně třech měsících výzkumu, předložil svou třicetistránkovou zprávu Radě OSN pro lidská práva v Ženevě a také ji předložil Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.

Svůj závěr založil na třech klíčových zjištěních. "První je hromadné vraždění. Za druhé, fyzické poškození způsobuje mučení a hrozné násilí na základě pohlaví, což je opravdu traumatizující, jak dokazují důkazy, které máme. A třetím prvkem je dlouhodobé hladovění v důsledku odepření humanitárního přístupu, ničení zdravotnických zařízení."

Obléhání al-Fáširu RSF

RSF předtím obléhaly al-Fášir více než 18 měsíců. Vypnuly internet a telefonní sítě. Ani jedna fazole, zrnko rýže ani kapka benzínu neprošla přes překážky RSF. A nikdo nemohl uniknout. Důvod obléhání: Al-Fášir byl sídlem velitelství 6. divize armády, proti níž RSF bojuje.

Na začátku války se vojákům stále dařilo město ubránit. Pak RSF přerušila jejich zásobovací trasy. Obyvatelstvo bylo prohlášeno za nepřátele. Když se armádní jednotky nakonec vzdaly, přibližně 250 000 zbývajících obyvatel zůstalo bezbranných a vydáno na milost a nemilost RSF.

Mezi nimi byla i Hassaina a její rodina. Když RSF začala v noci z 25. na 26. října 2025 bombardovat město dělostřelectvem a drony, Hassaina utekla se svými dospívajícími dětmi. Ztratila z dohledu svého manžela, který šel organizovat pomoc pro zraněného synovce. Bojovníci RSF však dříve použili bagry k vykopání 30 km dlouhého zákopu kolem města. Za ním byl nahromaděn zemní val – nepřekonatelná překážka, jak Hassaina uvádí: "V chaosu jsem spadla do příkopu a byls jsem pohřben pod zemí s mrtvolami. Viděla jsem kolem sebe tolik mrtvých lidí."

Výměnou za výkupné zaplacené příbuzným v Austrálii Hassaina a její děti konečně získali svobodu a po dalších zvratech se dostali do ugandského uprchlického tábora.

Paramilitární skupina své zločiny podrobně dokumentovala: Po úplném výpadku proudu v al-Fáširu bojovníci využili internet, který obnovili, k zveřejňování videí svých zvěrstev na svém kanálu Telegram, doprovázených velkolepou hudbou. Tato videa ukazují zločiny milice zblízka: letecké záběry ukazují terénní vozidla projíždějící městem. Příkop je viditelný – stejně jako tisíce lidí prchajících přes travnatou krajinu a zastavených tímto příkopem: Smrtící past.

V jednom videu můžete vidět generála RSF Abu Lulua – jasně rozpoznatelného podle rozcuchaných kudrlinek, jak potvrdila různá média a think-tanky – jak střílí na všechny v zákopu, kdo je ještě naživu. Další video ze stejného dne, natočené v nemocnici v al-Fáširu, ukazuje bojovníky, jak procházejí napůl rozbombardovanou budovou a popravují všechny, kteří jsou stále naživu ve svých postelích nebo se krčí na podlaze – válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zachycené na kameru.

Zprávy o hromadném znásilňování

Podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se v den útoku podařilo uniknout pouze asi 100 000 lidem. Někteří, jako Hassaina a její děti, se dostali do tábora pro vysídlené Tawila 70 km jihozápadně, kde jim bylo zajištěno jídlo.

Bob Kitchen z Mezinárodního záchranného výboru, jedné z mála přítomných humanitárních organizací, tam také pracoval. Rozsah brutality, která byla na těchto lidem páchaná, ho hluboce znepokojil. "Téměř každý, s kým jsme mluvili, byl znásilněn." Od kojenců po babičky, řekl DW. "Šlo převážně o skupinové znásilnění s velmi, velmi výrazným násilím. Slyšeli jsme zprávy o znásilňování malých šestiměsíčních kojenců. Měli jsme velmi staré ženy, 72, 75 let, které byly znásilňovány před svými rodinami. Takže je v tom velmi jasný trest."

To, co se odehrálo v al-Fáširu během obléhání zůstalo většinou nepovšimnuto zbytkem světa. V médiích se objevily jen sporadické zprávy. Tým forenzních vědců z renomované Yale School of Public Health v USA sledoval tyto události v reálném čase pomocí satelitních snímků. Ve své poslední analýze tým dokázal, že RSF již před útokem zničila pole a zemědělské vesnice v okolí, které zásobovaly město – a že lidé byli tedy úmyslně vyhladověni.

Z vesmíru byli forenzní experti během říjnových dnů, kdy RSF obsadila město, také schopni spatřit těla a krvavé skvrny na prašných ulicích. Podle Nathaniela Raymonda z Yaleovy univerzity napočítali asi 150 hromad těl a četné hromadné hroby. Jeho tým pracuje na výpočtu počtu obětí na základě odhadů: "To nám dalo asi 70 000 lidí považovaných za mrtvé nebo pohřešované," řekl DW.

Po převážně přehlíženém obléhání al-Fáširu vyvolaly otevřené masakry v říjnu mezinárodní pobouření. Výzvy k vyšetřování sílí. V očích Hassainy se mezinárodní společenství stalo spoluviníkem. "Mezinárodní společenství nás zklamalo. Mělo zasáhnout během obléhání, aby zabránilo nejhoršímu," říká se slzami. "Ale nic se nestalo."

Zdroj v angličtině: ZDE