Zelenskyj v dopise Putinovi vyzývá k přímým jednáním o válce na Ukrajině

5. 6. 2026

čas čtení 5 minut


Ukrajinský prezident navrhuje setkání v neutrální třetí zemi, zatímco Trump tvrdí, že obě strany musí „přijmout kompromisy“

 
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímým jednáním v otevřeném dopise adresovaném přímo ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi.

Dopis, první, který Zelenskyj veřejně napsal přímo Putinovi od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022, obsahoval rozsáhlou kritiku 26 let vlády ruského vůdce.

 
Zelenskyj uznal posun v prioritách USA a uvedl, že by bylo chybou pouze čekat, až se Trumpova administrativa opět zaměří na ukončení války na Ukrajině, zatímco se nadále intenzivně soustřeďuje na válku s Íránem.

„Navrhuji setkání,“ napsal Zelenskyj.

 
Zdálo se, že se snaží využít klíčového momentu ve válce, jelikož Ukrajina začala znovu získávat určitou převahu na bojišti, a to především díky vylepšeným schopnostem dálkových úderů, které zkomplikovaly postup Ruska. Současně Moskva zintenzivnila svou smrtící leteckou kampaň po celé Ukrajině a snaží se využít nedostatky Kyjeva a jeho pokračující zranitelnost vůči útokům balistickými raketami.

Putin ve čtvrtek prohlásil, že Rusko posílí svou protivzdušnou obranu, aby čelilo nedávným ukrajinským útokům dronů, které zasáhly hluboko do jeho země a vrhly stín na jeho prestižní ekonomické fórum v rodném Petrohradu.
 
Při setkání s šéfy mezinárodních zpravodajských agentur Putin uznal škody způsobené ukrajinskými útoky dronů. „K našemu zklamání se některé z nich dostanou skrz,“ řekl Putin o těchto útocích. „Rusko má systém protivzdušné obrany, musíme jej vylepšit, posílit, a to také uděláme.“
 
Tato rozsáhlá tisková konference se konala v rámci Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu, Putinovy každoroční přehlídky investic. Několik hodin před zahájením fóra ve středu zapálil útok ukrajinských dronů ropný terminál ve městě a zasáhl také nedalekou námořní základnu.

Putin také uvedl, že Rusko je otevřeno kompromisu ohledně Ukrajiny v souladu s dohodami dosaženými na jeho summitu s Donaldem Trumpem v Anchorage na Aljašce a že Ukrajina je musí přijmout, aby bylo možné uzavřít dohodu o ukončení konfliktu, který trvá již pátým rokem.

Trump ve čtvrtek řekl, že by bylo „skvělé“, kdyby se Zelenskyj setkal s Putinem – dodal však, že obě strany musí učinit kompromisy, aniž by to dále vysvětlil.

„Jsem rád, že možná mluví o setkání. Myslím, že jsme s tím měli hodně společného,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. „Myslím, že by bylo skvělé, kdyby se setkali. Měli by to udělat.

Oba budou muset učinit kompromisy, já jsem ty kompromisy navrhl a víte, měli jsme s tím hodně společného.“

Americká sněmovna reprezentantů mezitím schválila zákon, který by pomohl Ukrajině a uvalil sankce na klíčové segmenty ruského hospodářství, a to navzdory námitkám republikánských lídrů, kteří varovali, že návrh zákona podkopá jednání zaměřená na dosažení srovnatelného, ale silnějšího výsledku.

Hlasování v poměru 226 ku 195 bylo známkou netrpělivosti s Trumpovým přístupem k válce. Zákon podporovaný demokraty se snaží upevnit pomoc Washingtonu Kyjevu poskytnutím více než 1 miliardy dolarů na bezpečnost a obnovu. Dalších 8 miliard dolarů by bylo k dispozici na obranu Ukrajiny prostřednictvím půjček. Návrh zákona by musel projít Senátem, což jeho zastánci uznávají jako nepravděpodobné.

Zelenskyj ve svém dopise uvedl, že navrhovaná jednání by mohla hostit neutrální třetí země, čímž vyloučil Moskvu a Kyjev jako místa konání, a jako možné hostitele jednání navrhl Švýcarsko, Turecko nebo arabské státy.

„Klíčové otázky řeší lídři. Tak tomu vždy bylo a vždy bude,“ napsal. „Navrhuji stanovit jasné datum pro takové setkání.“

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin o zprávě ví, ale dosud neměl příležitost se s jejím obsahem podrobně seznámit. Peskov zopakoval, že Zelenskyj může přijet do Moskvy, pokud chce jednat.

Zelenskyj v dopise uvedl, že ukrajinská rozvědka naznačila, že Rusko zvažuje plány na prodloužení války do let 2027 a 2028, přičemž se stále více spoléhá na údery balistickými raketami, aby dosáhlo toho, čeho se jeho pozemní kampaň nedokázala dosáhnout.

Zelenskyj také obvinil Moskvu, že se snaží vtáhnout Bělorusko hlouběji do konfliktu a destabilizovat situaci kolem Podněstří, odtrženého moldavského regionu podporovaného Ruskem.

Ukrajinský vůdce argumentoval, že Rusko stále více pociťuje náklady války, a poukázal na útoky dronů hluboko na ruském území, ekonomické napětí, nedostatek paliva, rostoucí ceny a nutnost další vojenské mobilizace.

Zelenskyj tvrdil, že jen v květnu bylo na ruské straně zabito nebo vážně zraněno více než 30 000 vojáků, přičemž uvedl, že Ukrajina má „videodokumentaci“ těchto ztrát na bojišti a že takové počty obětí se opakují měsíc co měsíc.

Uvedl, že i Ukrajina nadále utrpěla bolestivé ztráty, a to navzdory tomu, co popsal jako příznivý poměr obětí.

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena zavést úplné příměří po dobu trvání jednání, a jako první krok k ukončení konfliktu navrhl výměnu všech zajatců. Vyzval také k návratu civilistů a dětí, kteří byli během války odvezeni z Ukrajiny.

„Svět se Ukrajiny nenabažil, jak jste dlouho doufali. Ale vůči Rusku roste únava,“ řekl Zelenskyj v narážce na Putina.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
389

Diskuse

Obsah vydání | 5. 6. 2026