Tiché tragédie daleko od hlučícího davu
1. 7. 2026 / Eleni Akriditu
čas čtení
4 minuty
V České republice zemře pod rychlými žacími lištami strojů
ročně odhadem 60 000 mláďat divoké zvěře a ptactva
Potichu, daleko od hlučícího davu, se na vesnických loukách
odehrávají malé/velké tragédie.
Zemědělská technika, většinou dotovaná státem (protože jinak
by doposud na našich loukách jezdily stařičké pomalé traktory)
Věřím, že řidiči tohoto výdobytku moderní techniky to mají
v kabině opravdu pohodlné. Klimatizace, hudba, příjemná jízda po prázdné
louce. Splněný klučičí sen. Jenže ta rychlost, ta velká rychlost zabíjí. Zabíjí
zvířata, která jsou na louce doma. Víc doma než ten ultramoderní traktor, který
jako rozzuřený hladový dravec kosí vše, co je živé. A věřte, že louka je plná
tvorů. A ti prostě nestihnou utéct.
Stejně jako naše černá kočka Růženka. Nepřišla domů. Hledali
jsme ji týden. 20 metrů od našeho domu jsme našli jen ocásek. Se zbytky míchy.
Nestihla to, láska naše. Zemřela dvacet metrů od bezpečí domova. Zbytek jejího
krásného přírodou tvarovaného kočičího těla je zabalený v balíku sena.
Pečlivě utáhnutého černou plastovou folií. Zřejmě bude nějaká kravka v zimě,
až se bude přikrmovat, překvapená.
Vypadají ty balíky sena, pečlivě rozeskládané po čerstvě
posekané louce, jako umění. Vždy se nad tím dojímám, jak je to krásné. Ale už
nebudu. Při pomyšlení, co se v těch balících skrývá už prostě nebudu.
Majitel zemědělského družstva mi lakonicky sdělil, že je mu
to sice líto, ale že jsme si na kočku měli dávat pozor.
Rychlé moderní sekačky a žací lišty představují pro polní
zvěř, zejména mláďata, vážné riziko. Kvůli vysoké pojezdové rychlosti a velké
pracovní šířce nestačí včas uniknout.
Instinkt jim velí vyčkávat bez hnutí v trávě. A díky
tomuto instinktu jsou vůbec nejkřehčí a nejohroženější skupinou při jarní
senoseči právě srnčata a zajíci.
Základem úspěšné ochrany tak může být komunikace zemědělců s myslivci
a aktivní veřejností, vysekávání od středů k okrajům a využití moderních
technologií ( pachové a akustické plašiče, optické lišty).
Soused říkal, že v balících se senem z naší louky
letos po sečení zahlédl jeho bratr tři rozsekané kočky. A zajíce, divoké
králíky, ptáky. Srnčata snad ne. Protože na Jesenicku začala nově fungovat
iniciativa
V České republice zemře pod rychlými žacími lištami strojů
ročně odhadem 60 000 mláďat divoké zvěře a ptactva ( tento údaj vychází z
dlouhodobých odhadů mysliveckých a ochranářských organizací, např. spolek STOP
sečení srnčat).
Silně ohrožené druhy nelidskou senosečí jsou také chřástal
polní, bažant obecný a koroptev polní.
Je to krutý způsob hospodaření . A rozhodně nepatří do
tohoto století.
Kosení dramaticky zasahuje také obojživelníky, ještěrky či
užovky, které prostě nedokážou před rychlým strojem uniknout. A kompletně
likviduje hmyzí biotopy.
A to jsou přesně tvorové, které jsme tady na louce u domu u
lesa vídali pravidelně. Radovali jsme se s z jejich přítomnosti a
krásy. Ale už je nevidíme. A neslyšíme. Třeba zrovna chřástala polního.
Tento text, to je spíše zamyšlení. Nostalgické a plné
smutku. Protože žací stroje se budou po loukách prohánět dál. A dál v nich
budou sedět pupkatí nelaskavci, kteří ty malé/velké tragédie, odehrávající se
pod koly jejich výkonného stroje, prostě nechtějí vidět.
Tohle je tryzna za všechny srnčata, zajíčky, koroptve, bažanty,
chřástaly, užovky, ještěrky a kočičky, jejichž krásná živočišná těla končí
zmrzačená v balících sena…
Nebo možná je to přání a prosba?
Koukejte kolem sebe, apelujte na své zemědělce. Mluvte
s nimi o tom, co způsobují přírodě a tisícům nevinných zvířat. Třeba
pochopí…třeba se ozve svědomí…
Třeba…
411
Diskuse