Umělá inteligence představuje pro lidstvo hrozbu podobnou té v Hirošimě, pokud nebudou zavedeny globální předpisy, říká britská ministryně zahraničí

6. 7. 2026

Britská ministryně   zahraničí varuje před kombinovanými riziky umělé inteligence, klimatické krize, migrace a zahraničního vměšování

Umělá inteligence představuje pro lidstvo riziko podobné Hirošimě, pokud se vlády nedohodnou na omezení jejího vývoje, varovala ministryně zahraničí.

Yvette Cooperová vyzvala země, včetně USA a Číny, aby se dohodly na mezinárodních přšedpisech pro umělou inteligenci, a v rozhovoru pro deník Guardian uvedla, že podle jejího názoru bude tato otázka v příštích dvou letech dominovat zahraniční politice.

V eseji, v níž se zamýšlí nad širokou škálou témat od nových technologií až po Palestinu, Cooperová uvedla, že svět se nachází v nebezpečném okamžiku, a to mimo jiné kvůli tomu, co vnímá jako trvalé odstoupení USA od role globálního arbitra.

A v samostatném rozhovoru pro deník Guardian podrobně popsala své obavy ohledně umělé inteligence a zejména mírového procesu v Palestině.

Ve svém článku, který v pondělí zveřejnil think tank Chatham House, ministryně zahraničí uvedla: „V případě jaderné energie došlo k mezinárodní dohodě teprve poté, co svět viděl děsivou sílu nové technologie v Hirošimě – a položil si otázku, co by se stalo, kdyby se dostala do nesprávných rukou. Nemůžeme si dovolit čekat na ekvivalent Hirošimy v oblasti umělé inteligence, než začneme jednat. “

Pro deník Guardian řekla: „Lidé po celém světě pociťují totéž – existuje zde úžasný potenciál, ale také obrovské riziko. Již nyní žijeme ve světě, kde působí zlovolní aktéři, kteří budou technologii využívat proti nám – ať už jde o hybridní hrozby, o zločinecké skupiny podporované státem či jiné druhy organizací, nebo o extremisty a teroristické skupiny.“

Doplnila: „Myslím si, že umělá inteligence se nakonec stane dominantním tématem zahraniční politiky, kterým se budeme zabývat v příštích dvou letech.“

Cooperová označila umělou inteligenci pouze za jednu z oblastí, které v současné době ohrožují globální bezpečnost, a varovala také před dopadem klimatické krize, nelegální migrace a zahraničního vměšování na západní liberální demokracii.

Její esej poskytuje jeden z nejjasnějších a nejkomplexnějších obrazů světového názoru britské ministryně zahraničí a toho, čemu by podle ní mělo její ministerstvo v nadcházejících letech věnovat pozornost.

To vše v době, kdy se přední představitelé Labouristické strany přetahují o pozice v pravděpodobné vládě Andyho Burnhama, přičemž její bývalý kolega David Miliband je tipován na návrat na ministerstvo zahraničí místo ní. Miliband se o své vlastní názory na zahraniční politiku podělí ve čtvrtek v přednášce s názvem „Moc a její chybějící zábrany“.

Cooperová ve svém eseji píše, že evropské mocnosti se musí smířit s myšlenkou, že USA již nebudou garantovat mezinárodní mír a demokracii, a to ani po skončení prezidentství Donalda Trumpa.

„Neměli bychom již očekávat, že USA budou hrát roli, jakou hrály kdysi,“ říká. „I nadále budou existovat otázky, ve kterých se neshodneme. Menší závislost na kterémkoli jednotlivém spojenci nás však posílí.“

Jedním z řešení, jak uvádí ve své eseji, je, aby Spojené království a EU vyjednaly trvalejší ujednání namísto neustálých pokusů o renegociaci jednotlivých prvků svých obchodních dohod.

Vláda právě dokončuje poslední kolo renegociací s EU, přičemž ministři se snaží uzavřít nové dohody v oblasti zemědělství a obchodu s elektřinou, stejně jako o vízech pro mladé lidi.

Měly být oznámeny na summitu koncem tohoto měsíce, ten však byl odložen, protože představitelé EU doufají, že se nejprve spojí s nastupující Burnhamovou vládou.

Cooperová ve svém eseji argumentuje: „Musíme vybudovat nový, strukturovaný vztah s Evropou a stát v čele vývoje její nové bezpečnostní architektury, jejíž jádro bude tvořit více evropská NATO. A musíme uvést naše vztahy s EU do pořádku tak, aby šlo o užší, ale stabilní partnerství, nikoli o vztah založený na nekonečném postupném vyjednávání.“

Neupřesnila však, jakou podobu by toto stabilnější partnerství mělo mít. Burnham loni pro deník Guardian uvedl, že si přeje, aby se Spojené království znovu připojilo k Unii, ale nedávno prohlásil, že pokud se stane premiérem, nebude o to usilovat.

Varuje také, že vzhledem k tomu, že Trump je plně zaneprázdněn válkou v Íránu a svět obrací svou pozornost k jiným regionům, hrozí, že země zapomenou na zajištění míru v Palestině.

Pro deník Guardian uvedla: „Máte ten dvaceti bodový plán… [ale] moje velká obava je, že se to dostává do slepé uličky.“

Zdroj v angličtině ZDE