Britští novináři „z bezpečnostních obav sami cenzurují své články o Trumpovi a o pravici“

26. 7. 2026

  

Stovky novinářů z celého Spojeného království anonymně vyjádřily rostoucí obavy o svou bezpečnost. Někteří uvedli, že kvůli zastrašování se vyhýbají nebo upravují zpravodajství o určitých tématech, což vede k autocenzuře a k „zúžení veřejné debaty“.

Tyto závěry vyplývají z vládou podporovaného šetření zaměřeného na bezpečnost novinářů, které bylo nařízeno v souvislosti s rostoucí nepřátelskou náladou vůči tradičním médiím v celém západním světě.

„Určitě se stávalo, že jsme měli před sebou informaci  která byla možná ve veřejném zájmu a možná stál za to, abychom o ní informovali, a přesto jsme vedli upřímné diskuse o tom, zda to ‚stojí za to‘,“ uvedl jeden novinář.

Další dodal: „Rozhodně jsem se ohlížel přes rameno a ujišťoval se, že mě nikdo nesleduje a že na mě lidé nezačnou něco křičet.“

Vyšetřovatelé zjistili, že panuje všeobecné přesvědčení, že urážky související s novinářskou činností se zvýšily, zejména na internetu. Zaznamenali také kulturu v redakcích, která tento nárůst považuje za nevyhnutelný vzhledem k polarizovanému politickému prostředí – od novinářů se očekává, že "to vydrží".

Největší nápor urážek nesou novinářky, které popisují genderově podmíněné a sexualizované obtěžování, výslovné výhrůžky, nevhodné zprávy a online komentáře zaměřené na vzhled.

Mezi běžná témata, která novináři uvádějí jako zdroj obav o bezpečnost, patří pravicové protiimigrační protesty, Trumpova administrativa, včetně protestů proti americké imigrační a celní službě (ICE), a také  témata týkající se trans lidí.

„Novináři nejčastěji zmiňovali protiimigrační protesty, a to jak z hlediska osobních rizik spojených s účastí na pochodech, tak z hlediska negativních reakcí na jakékoli následné reportáže,“ zjistilo šetření.

Podobné závěry byly zaznamenány i v USA, kde Mezinárodní nadace pro ženy v médiích (International Women’s Media Foundation) zjistila, že novinářky a novináři pracují v prostředí zvýšené politické polarizace, klesající důvěry veřejnosti v média a rostoucího vystavení fyzickým a psychickým rizikům.

Existuje řada svědectví novinářů ze Severního Irska, kteří čelí zastrašování ze strany maskovaných mužů při reportáži o protipřistěhovaleckých nepokojích, jak bylo sděleno britské Národní unii novinářů.

V jiném případě se ve skupině na Facebooku šířilo video novináře, který reportoval o protipřistěhovaleckém protestu, přičemž lidé spolupracovali na jeho identifikaci a vypátrání.

Jeden z respondentů popsal, jak byl svědkem toho, jak byla novinářka na shromáždění „Unite the Kingdom“ terčem misogynních provokací, přičemž záznam byl později zveřejněn na sociálních sítích.

Vzhledem k tomu, že debaty o osobní bezpečnosti reportérů jsou nyní běžným tématem diskusí v redakcích, nařídili ministři provedení šetření společností Alma Economics. Jedná se o jedno z nejkomplexnějších hodnocení bezpečnosti novinářů, jaké kdy bylo ve Velké Británii vypracováno; zahrnovalo průzkum mezi 531 novináři a 55 hloubkových rozhovorů.

Téměř polovina dotázaných uvedla, že obavy o bezpečnost ovlivnily jejich ochotu informovat o určitých událostech, zatímco asi třetina změnila způsob nebo obsah svého zpravodajství.

Šetření zjistilo, že přechod k online a videožurnalistice způsobil, že novináři jsou nyní lépe identifikovatelní.

„Novináři bývali mnohem anonymnější,“ uvedla jedna reportérka. „Teď se od vás očekává, že budete vysílat živě a neustále zveřejňovat videa na TikToku… Lidé mluví o nejrůznějších věcech, jako třeba: ‚Jaká je budoucnost žurnalistiky?‘ a ‚Jak se můžeme přizpůsobit?‘ Ale jen velmi zřídka se diskutuje o tom, ‚Co nás to stojí?‘ A to zejména v případě novinářek.“

Účastníci uznali, že ve srovnání s jinými částmi světa zůstává Velká Británie pro novináře stále bezpečným místem k práci.

Reportéři však uvedli, že rizika se v průběhu času zvýšila, a to v důsledku „klesající důvěry veřejnosti, narativů vykreslujících média jako ‚falešné zprávy‘ a rozostřených hranic mezi novináři a veřejností“ – což znamená nárůst počtu „občanských novinářů“, kteří nemají novinářské vzdělání, ale mají přístup k širokému online publiku.

„Výsledky výzkumu jsou ponuré čtení,“ uvedla Laura Davisonová, generální tajemnice odborového svazu Národní výbor novinářů. „Obtěžování by nikdy nemělo být považováno za součást práce novináře. Toto chování má nejen nesmírně škodlivý dopad na životy lidí, ale má také odrazující účinek na schopnost novinářů vykonávat svou práci a na svobodu tisku.

„Je také na čase, aby společnosti provozující sociální sítě konečně uznaly svou odpovědnost za prevenci zneužívání a obtěžování.“

Mluvčí Ministerstva kultury, médií a sportu uvedl, že vláda spolupracuje s Národním výborem pro bezpečnost novinářů na řešení obtěžování a výhrůžek.

„Je zásadní vytvořit podmínky, v nichž se reportéři budou cítit podporováni a chráněni, aby se mohli soustředit na podávání zpráv o tom, co je nejdůležitější,“ dodal.

Zdroj v angličtině  ZDE