Velké ropné firmy letos dosáhly uprostřed války a klimatické krize zisku 93 miliard dolarů

5. 8. 2026

 

Analýza odhalila, že těchto osm kótovaných ropných producentů vydělalo za tři měsíce do konce června téměř 93 mld. dolarů – šlo o první celé finanční čtvrtletí poté, co americko-izraelská válka proti Íránu vyvolala prudký nárůst globálních cen ropy na maximum přesahující 126 dolarů za barel.

Tyto firmy využily největšího narušení dodávek fosilních paliv v historii trhu k tomu, aby téměř zdvojnásobily své souhrnné zisky oproti necelým 50 mld. USD ve stejném období loňského roku, přičemž aktivisté varují, že cenu za to zaplatí miliony domácností v podobě vyšších účtů a klimatického chaosu.

Údaje naznačují, že osm ropných společností – Aramco, BP, Shell, Equinor, TotalEnergies, Eni, Chevron a ExxonMobil – dosáhlo během jarního čtvrtletí zisku více než 700 000 dolarů za minutu.

Zatímco jejich tržní hodnota vzrostla o zhruba 600 miliard dolarů na více než 3 biliony dolarů, teploty stoupaly směrem k sérii smrtících vln veder, jejichž výskyt i závažnost jsou způsobeny spalováním fosilních paliv.

Emise uhlíku z největších světových společností zabývajících se fosilními palivy byly poprvé přímo spojeny se smrtícími vlnami horkého počasí, jak ukázala vědecká analýza zveřejněná loni v září. Zjistilo se, že emise kterékoli z 14 největších společností samy o sobě stačily k vyvolání více než 50 vln veder, které by jinak byly prakticky nemožné.

Největší zisky z ropy v jarním čtvrtletí zaznamenala saúdskoarabská státní ropná společnost Aramco, která vykázala 34% nárůst čtvrtletního čistého zisku na více než 33 miliard dolarů, a to i přesto, že její infrastruktura byla poškozena útoky dronů a raket ze strany íránských a húsiovských sil.

Díky své produkci fosilních paliv je společnost Saudi Aramco podle databáze Carbon Majors zodpovědná za větší emise uhlíku než jakákoli jiná společnost v historii, následovaná společnostmi Chevron a ExxonMobil, přičemž Shell a BP se umístily v první desítce. Saúdská Arábie již desítky let vede úspěšné úsilí o blokování a zdržování mezinárodních opatření v oblasti klimatu.

V úterý se společnost BP stala jednou z posledních velkých ropných firem, která zveřejnila své výsledky za období od dubna do června, a vykázala čtvrtletní zisk ve výši 5,73 mld. dolarů – nejvyšší od prvního roku plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině a více než dvojnásobek oproti 2,5 mld. dolarů z předchozích tří měsíců.

Patrick Galey, vedoucí sekce fosilních paliv v organizaci Global Witness, uvedl: „Nebeské zisky společnosti BP jsou skandální připomínkou toho, kdo letos vydělává na lidském utrpení. Zatímco divoké požáry ohrožují komunity po celém světě, sužuje nás sucho a náklady na energii raketově rostou, běžné rodiny platí cenu za to, že ropní giganti upřednostňují bohatství akcionářů před obyvatelnou planetou.“

Dodal: „Je na čase donutit ropné giganty, aby zaplatili za nápravu klimatické krize, kterou sami způsobují. Zamyslete se, kolik protipožárních a protipovodňových zábran bychom mohli postavit nebo kolik solárních panelů bychom mohli nainstalovat, kdyby velké ropné firmy platily spravedlivý podíl na daních.“

Rosie Downesová, vedoucí kampaní v organizaci Friends of the Earth, uvedla: „Zatímco firma BP zaznamenává další kolo obrovských zisků, miliony domácností za to platí cenu v podobě astronomicky vysokých účtů za energii a klimatické krize, která se rychle vymyká kontrole.“

Nová generální ředitelka společnosti BP, Meg O’Neillová, obhájovala zi.sky své firmy tím, že uvedla, že se „zaměřuje na věci, které můžeme udělat, abychom se pokusili situaci řešit“, jako je spolehlivá produkce většího množství ropných produktů, kterých je nedostatek.

Tato firma snižuje výdaje na zelenou energii od té doby, co na začátku loňského roku v rámci „zásadního restartu“ upustila od svých environmentálních ambicí, čímž snížila svůj roční rozpočet na energetickou transformaci z 5 miliard dolarů na 1,5–2 miliardy dolarů.

V posledních letech BP vyčlenila své britské pobřežní větrné farmy do společného podniku a prodala svůj americký podnik zabývající se větrnou energií na pevnině. V úterý pak oznámila, že prodá svůj americký podnik v oblasti bioplynu v hodnotě 4 mld. dolarů, který zachycuje metan ze skládek a je největším výrobcem obnovitelného plynu v USA.

Podle deníku Financial Times vede tato firma  pokročilá jednání o prodeji svého podniku v oblasti solární energie, Lightsource, konsorciu podporovanému kuvajtským státním investičním fondem.

V pátek firma BP uvedla na prodej své ropné a plynárenské aktivity v Severním moři po více než 60 letech jejich provozování, čímž znovu podnítila výzvy vůči britské vládě, aby vyloučila těžbu ze dvou kontroverzních ložisek v Severním moři v této stárnoucí pánvi.

Firma Shell minulý týden oznámila své druhé nejvyšší čtvrtletní zisky v historii, když její čistý zisk vyskočil na 9,84 mld. USD, a to navzdory nižší produkci plynu z jejího katarského plynového závodu v důsledku škod v řádu miliard dolarů způsobených válkou. Zisky firmy Equinor ve stejném období vzrostly na 3,2 mld. USD, což představuje nárůst oproti 1,8 mld. USD ve jarním čtvrtletí loňského roku.

Ve Spojených státech vyvolaly zisky oznámené společnostmi Chevron a ExxonMobil kritiku ze strany Donalda Trumpa. Americký prezident obvinil obě společnosti, že „vydělávají příliš mnoho peněz“ na jeho válce proti Íránu, a varoval, že budou donuceny vrátit zisky veřejnosti, jelikož se blíží listopadové volby do Kongresu a jeho popularita klesá.

Společnost Chevron vykázala za druhé čtvrtletí čistý zisk ve výši 12,2 mld. USD, což představuje více než pětinásobný nárůst oproti stejnému období loňského roku. Společnost ExxonMobil vykázala zisk ve výši 14,5 mld. dolarů, což je dvojnásobek oproti stejnému období před rokem a její nejvyšší čtvrtletní zisk od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Galey řekl: „Je jasné, že nás velké ropné společnosti tahají za nos, když jim i jeden z jejich největších spojenců, Donald Trump, říká, aby omezily své spekulativní zisky.“

Mezi dopady letošního léta patří nejhorší vlna veder v historii Evropy, kterou vědci rovněž označili za „nemožnou“ bez globálního oteplování způsobeného člověkem. Odhaduje se, že v důsledku extrémních teplot zemřelo přibližně 20 000 lidí, z toho téměř 3 000 ve Velké Británii jen v květnu a červnu.

Jižní Korea a Japonsko také zaznamenaly rekordní vedra dosahující až 42,5 °C, přičemž korejská meteorologická agentura nařídila lidem, aby „okamžitě zastavili veškeré venkovní aktivity“, zatímco klimatická krize v červenci vyhnala teploty ve velké části Afriky do výšek. Globální oteplování způsobuje, že každá vlna veder je intenzivnější a pravděpodobnější, a rostoucí globální teploty zabíjejí po celém světě jednu osobu za minutu, odhadla v říjnu zpráva v časopise Lancet.

Šéf klimatického programu OSN Simon Stiell uvedl: „Po celém světě dosahují katastrofy způsobené klimatickými změnami nočních můrových rozměrů. Je jasné, co je třeba udělat: rychleji se zbavit uhlí, ropy a plynu, rozšířit obnovitelné zdroje energie a chránit lidi tam, kde dopady již nyní udeřily nejtvrději.“

Série vln veder v Evropě vysušila půdu a vedla k extrémnímu suchu, které poškodilo zásoby potravin od kukuřice přes slunečnice až po salát. Očekává se ztráta nejméně 9 milionů tun obilí, přičemž například Spojené království čelí nejhorší sklizni v historii.

Suché podmínky také umožnily vznik obrovských lesních požárů ve Francii, Španělsku, Portugalsku a Řecku, které způsobily škody v řádu miliard eur. Požáry způsobují prudký nárůst toxického znečištění ovzduší a odhaduje se, že požáry v USA a Kanadě v období od 15. do 23. července způsobily asi 4 000 úmrtí během týdne po vystavení jejich účinkům. Klimatická krize zhoršuje podmínky pro vznik požárů a kouř z lesních požárů zkracuje život asi 1,5 milionu lidí ročně.

V jižní Asii klimatická krize zesiluje extrémní srážky – vzduch, který je o 1 °C teplejší, pojme o 7 % více vody. Například v Chattogramu v Bangladéši na začátku července za 24 hodin napadlo více než 40 cm srážek, což vedlo k bleskovým povodním. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly lidské životy a připravily obyvatele o živobytí v Pákistánu a Indii. K desítkám úmrtí došlo také v severozápadní Číně, kde byly kvůli silným bouřím evakuovány tisíce lidí.

Zdroj v angličtině ZDE