Spotřeba vody v JE Dukovany

3. 8. 2026 / Oldřich Maděra

Protože Jaderná elektrárna Dukovany je nedaleko mého rodného města Brna, tak jsem se rozhodl se na to podívat poněkud důkladněji. Předem uvádím, že nejsem hydrolog, tak pokud uvedu něco chybně, tak prosím odborníky z oboru hydrologie, aby mě opravili.

JE Dukovany čerpá vodu z vodního díla (dále jen VD) Mohelno. Parametry VD Mohelno jsou uvedeny zde, zde a zde. Celkový objem nádrže je 17,1 miliónů metrů krychlových (0,0171 km³). VD Mohelno je však napájeno z daleko většího VD Dalešice o objemu 127,3 mil m³ (viz zde). Celkový objem obou vodních děl je 144,4 miliónů metrů krychlových vody.

Pokud by do přehrad nepřitékala žádná voda, tak by jen jejich objem stačil na chlazení JE Dukovany po dobu asi 2,6 roku. Z tohoto pohledu se mi zdá, že v té době to bylo navrženo rozumně a s dostatečnou rezervou. Nikdo v té době nevěděl, že bude nějaké globální oteplení, které s celkovou hydrologickou bilancí může pořádně zahýbat.

Jaké je tedy situace nyní? Nejprve je nutné ještě uvést, že z celkového objemu vody v obou přehradách je možné použít jen tzv. zásobní prostor. U VD Mohelno je to 11,3 mil m³ a u VD Dalešice je to 116,3 mil m³. Celkem tedy 127,6 mil m³.

Použil jsem data z 2. srpna 2026 viz zde. Ve VD Mohelno je jen asi 1,39 mil m³ vody (12%) a ve VD Dalešice 99,34 mil m³. (85,4%). Celkem tedy 100,7 mil m³ z 144,4 mil m³ (69,7%). Jako normální smrtelník bych předpokládal, že kapacita těch přehrad je dostatečná a že je proto možné odpouštět v létě dostatek vody na to, aby se vyrovnalo suché léto a zásoba vody se pak na podzim zase doplnila. Zřejmě tomu tak není.

Podíval jsem se na průtoky řek. Pro řeku Jihlavu je v Mohelně uvedeno zde 1,27 m³/s (to je nad Dalešicemi). Pro řeku Jihlavu je v Bransouze uvedeno zde 0,527 m³/s (to je pod Mohelnem). Rozdíl je tedy 0,743 m³/s. Při tom Dukovany údajně spotřebovávají jen 0,1763 m³/s. To ostatní je asi nějaké další spotřeba nebo prostý odpar z obou přehrad.

Z pohledu hydrologie je průměrný roční průtok Jihlavy 9,15 m³/s. Nyní je to jen 0,527 m³, což je pouhých 5,76% průměrného ročního průtoku. To je namísto řeky jen potůček. Řeka Jihlava se vlévá do Svratky a ta napájí VD Nové Mlýny. VD Nové Mlýny má tři nádrže - horní (Mušov), střední (Věstonice) a dolní (Nové Mlýny). Jejich objemy jsou uvedeny viz zde : 12,19 ; 34,0 a 87,75 mil m³. Celkem tedy objem 133,94 mil m³. To je velmi srovnatelné s VD Dalešice a VD Mohelno viz výše.

Z VD Nové mlýny vytéká řeka Dyje. Ta pak tvoří přirozenou hranici s Rakouskem. Pak se vlévá do Moravy a ta zase tvoří přirozenou hranici mezi Slovenskem a Rakouskem, až se pak u Bratislavy vlévá do Dunaje.

Průměrný roční průtok Dyje je 34,1 m³, viz zde. Nyní je jen 12,7 m³ (37,2%). Také žádná sláva na ty obrovské přehrady nad ní. Není se co divit, že zde došlo k rozsáhlému úhynu ryb. Pokud se podíváme na objemy vody v jednotlivých nádržích VD Nové Mlýny, tak zjistíme, že je v nich v současné době jen asi 122,32 mil m³ vody, což je asi 91,3% jejich plné kapacity. Problémem tedy asi není naplnění přehrad, ale vysoké znečištění vody. Samozřejmě chybí těch 56,6 miliónů m³, které odpaří Dukovany. Ty by tomu do značné míry pomohly. Rozředily by do jisté míry ty tisíce tun fosfátů a zvýšily by výměnu vody v nádržích a stavy kyslíku ve vodě.

Z výše uvedených čísel je tedy zřejmé, že celková hydrologická situace jižní Moravy je katastrofální a bude se zřejmě dále zhoršovat se vzrůstajícím globálním oteplováním a s mnohem delšími a teplejšími léty. Budování dalších jaderných bloků v Dukovanech se mi z tohoto pohledu jeví jako naprostý nesmysl. Hydrologické situaci na jižní Moravě by naopak pomohlo urychlené odstavení JE Dukovany a výstavba čistíren odpadních vod, které by dokázaly eliminovat tisíce tun fosfátů, které do VD Nové mlýny v současné době přitékají. Je to největší ekologická ostuda České republiky.

Je to historie tzv. ONI indexu za posledních 76 let. ONI Index je vyjádřením teplotní odchylky ve stupních Celsia povrchové vrstvy mořské vody v Tichém oceánu, na rovníku, tisíce kilometrů od ČR. Jak se však ukazuje, tak právě tato oblast tvoří do značné míry globální počasí. Byl jsem velmi překvapen, když jsem zjistil, že právě dva roky silného El Nino (2015 a 2023) byly i léty povodní v Irsku, kde bydlím. Ta střední čára pak ukazuje téměř lineární růst teploty za posledních 76 let (1950 - 2026). Dnes činí asi +1,2°C a dále roste. Navíc rychlost růstu se zvýšila. Rok 2026 je podle všeho rokem Super El Nino. Předpokládá se hodnota vyšší než 3 a s tím budou velmi pravděpodobně spojené další jen těžko předvídatelné globální výkyvy povětrnostní situace.

Velmi dobře to vyjadřuje graf Univerzity v Arizoně (USA) viz zde. Letos je teplota povrchové vrstvy mořské vody asi 29,5°C, což je asi o 2,5°C více, než je dlouhodobý normál. Máme se tedy na co těšit. V ČR to pravděpodobně vyvolá delší léto a další sucho. V Irsku velmi pravděpodobně nové záplavy. To další sucho samozřejmě nepříznivě ovlivní celkovou katastrofální hydrologickou situaci jižní Moravy.

Na základě výše uvedeného bych se velmi opatrně vyjadřoval o problémech jaderných elektráren ve Francii, V Maďarsku a v Rumunsku. Spíš bych se obával toho, aby se k nim ČR velmi rychle nepřipojila.