Zelenskyj připravuje odvetu, pokud budou ruské útoky na ukrajinskou energetickou síť pokračovat

13. 10. 2026

čas čtení 6 minut

Ukrajinský prezident uvedl, že ho překvapilo Trumpovo oznámení o „energetickém příměří“, které bylo zveřejněno v době, kdy ruské drony útočily na Kyjev

Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zareaguje na pokračující ruské útoky na ukrajinskou energetickou síť, zatímco evropští lídři se sjednocují na podporu Kyjeva uprostřed sporu s Donaldem Trumpem ohledně ukrajinských útoků na ropné rafinerie.

V pondělí na setkání evropských bezpečnostních představitelů ve Varšavě ukrajinský prezident prohlásil, že Kyjev podnikne odvetné kroky, pokud útoky na jeho energetickou síť budou pokračovat: „Pokud Rusko tuto zimu nesouhlasí s energetickým příměřím, budeme reagovat.“

 

V neděli Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Kyjevem a Moskvou, s nímž podle Zelenského žádná ze stran nesouhlasila. V pondělí Zelenský uvedl, že ho tento příspěvek, který se objevil online právě v době, kdy byl Kyjev napaden ruskými drony Shahed, „překvapil“.

O několik hodin později Rusko spustilo „cílený útok“ na elektrárnu v Charkově, zatímco velká část Kyjeva byla ponořena do tmy. „Je jasné, že Putin nečte Truth Social,“ řekl Zelenskyj.

Rusko v pondělí bombardovalo šest energetických zařízení a zranilo 33 lidí, uvedl ukrajinský prezident. „Je stále jasnější, že Rusko nechce souhlasit s energetickým příměřím navrženým USA a hodlá pokračovat ve svých teroristických leteckých útocích proti našim komunitám,“ dodal.

Zelenskyj také naznačil, že nedávné ukrajinské protiúdery na datová centra patřící ruské technologické společnosti Yandex snížily počet botů zveřejňujících příspěvky v Evropě a USA. „Na mnoha sociálních platformách se najednou trochu lépe dýchalo. Bylo tam méně nenávisti, méně rozdělování a méně provokací,“ řekl.

Kreml v pondělí odmítl sdělit, zda souhlasí s Trumpovým příspěvkem na Truth Social, v němž tvrdil, že příměří „nabývá účinnosti okamžitě“. Rovněž odmítl Zelenského návrh, aby Rusko na 60 dní zastavilo bombardování, aby Ukrajina mohla uspořádat prezidentské volby. Moskva údajně nejprve požadovala celkovou mírovou dohodu, což pro Kreml znamená kapitulaci Kyjeva.

Rychle se vyvíjející spor mezi Washingtonem a Kyjevem začal v pátek, kdy Trump oznámil, že ruší sankce na vývoz ruské nafty. Uvedl, že tento krok sníží globální i domácí ceny pohonných hmot před příštími americkými volbami do Kongresu, které se konají příští měsíc.

Tento krok kritizovali jak republikánští, tak demokratičtí politici, kteří poukázali na to, že dohoda porušuje americký zákon, který blokuje dovoz ruské energie. V pondělí se Trump za tento krok postavil. „Učinil jsem správné rozhodnutí pro americký lid – VŽDY, AMERIKA NA PRVNÍM MÍSTĚ!“ napsal v příspěvku na sociálních sítích.

Dříve rozzuřený Zelenskyj označil toto rozhodnutí za „slabé“ a uvedl, že Putinovi přinese „miliardy“ v dodatečných příjmech, což mu umožní vést válku „ještě intenzivněji“. Stejně rozzlobený Trump prohlásil, že Zelenskyj by měl „sakra přestat“ útočit na ruské rafinérie. Ukrajina potřebuje „nového vůdce“, řekl v sobotu.

Ukrajina uvedla, že je připravena vyjednat energetické příměří, které by před zimou ulevilo její elektrické síti. Evropští lídři vyjádřili Kyjevu podporu v jeho sporu s Washingtonem a uvedli, že za pokračující útoky na energetickou infrastrukturu v obou zemích je zodpovědné Rusko.

„Vítáme energetické příměří, pokud bude dodržováno,“ uvedla v pondělí na zasedání evropských ministrů zahraničí šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. „Zatím jsme však neviděli, že by se jím řídilo i Rusko.“

Ministři z pobaltských států kritizovali rozhodnutí USA zrušit sankce na dovoz ruské nafty, který byl zablokován jako součást trestu za to, že Putin v roce 2022 zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

„Tato dohoda nepomáhá ani krizi v oblasti ropných produktů, ani jednotě v rámci transatlantického společenství, pokud jde o Rusko,“ uvedl litevský ministr zahraničí Keʂtutis Budrys. „A není to evropský přístup. Naším přístupem je zvyšovat tlak, protože už vidíme, jak to funguje.“

Rusko před nástupem chladných zimních měsíců zintenzivnilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu, přičemž využívá drony s proudovým pohonem a balistické rakety, což vede k výpadkům elektřiny a nedostatku vody mnohem dříve v sezóně, než bylo během války obvyklé.

Trumpův návrh spočíval v tom, aby obě strany zastavily útoky na ropné rafinerie, ale Kallas uvedl, že tato dohoda by zvýhodňovala Rusko, které má mnohem více rafinerií.

Americký prezident viní z vysokých cen nafty útoky Ukrajiny, nikoli globální otřes na energetických trzích způsobený válkou USA v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu.

Podle deníku Financial Times USA pohrozily zastavením systému dodávek zbraní na Ukrajinu, které hradí její evropští spojenci. Bílý dům rovněž uvedl, že by mohl přerušit sdílení zpravodajských informací, pokud Kyjev nezastaví své údery na ruské ropné rafinerie z velké vzdálenosti.

Deník Kyiv Independent uvedl, že ukrajinský vrchní velitel Mykhailo Drapatyj obdržel telefonát z USA s výzvou, aby zastavil bombardování. „Zavolali všem nejvyšším vojenským představitelům a vyhrožovali jim,“ sdělil deníku jeden z ukrajinských představitelů.

Ben Hodges, bývalý velitel amerických sil v Evropě, označil „dohodu“ o energetickém příměří za fantazii a „klasické ‚trumpovské‘ prohlášení o něčem, co není založeno na žádných faktech“.

„Nikdo by se neměl nechat oklamat,“ řekl a dodal, že Rusko „nikdy nedodržuje žádné dohody, pokud k tomu není donuceno“.

Vyzval ukrajinskou armádu, aby Trumpa ignorovala a „zintenzivnila“ své útoky na ruské ropné a plynárenské komplexy. „Je zřejmé, že to má velmi významný účinek. Jinak byste neslyšeli o tom všem tlaku ze strany Kremlu na Bílý dům, který požaduje, aby s tím přestali. Samozřejmě to má obrovský dopad.“


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
258

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2026