Fašismus není levicový

12. 11. 2012

Argumentace je založená na "levicových" vlastnostech nacistické diktatury: kolektivismu, nadvlády státu nad jednotlivcem, zasahování státu do ekonomické sféry. Problémem těchto úvah je výběrovost argumentů. "Pravicovost" a "levicovost" mají řadu atributů a vybráním části z nich můžeme přiřadit "pravicovou" či "levicovou" škatulku čemukoliv a komukoliv (leccos o tom ví ODS, kterou za levicovou stranu považuje prezidentův tajemník Jakl a řada členů Strany svobodných občanů).

Podle výše uvedených kritérií lze za levicové považovat i islámské země, katolickou církev z dob středověku (kolektivismus, nadvláda instituce nad jednotlivcem) či v kmenech žijící přírodní národy. Správným výběrem kritérií dospějeme k závěru, že KLDR je pravicovou zemí: vždyť vláda se dědí z otce na syna (neexistuje rovnostářský přístup k získání funkcí) a vládne zde nepřekročitelná hierarchie vedoucí od téměř všemocných politických špiček před privilegované členy strany až po bezprávné ostatní občany. Ve srovnání s KLDR existuje v západních demokraciích mnohem větší rovnost šancí i možností.

Co mají nacismus, komunismus a fundamentalistické náboženské organizace společného? Není to "levicovost" ani "pravicovost" ale extremismus, tedy nekritické uctívání jedné hodnoty na úkor hodnot ostatních. Jakákoli ideologie bez ohledu na svůj ideál nabývá ve vyhrocené podobě stejných vlastností: zbožštění vůdce, nenávist k "jinověrcům", sklon k agresivitě. Příznivcům názoru o "levicovosti" nacismu se tedy mýlí. Stejně jim ale jde spíše o onálepkování levicových ideologií než o vyjádření názoru na fašismus či nacismus.

Zdroj: Petrák, M.: Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku. Dybbuk, 2001, kap. Nedokonalost ideálů