Anketa Romano hangos:

Co by přineslo sloučení Muzea romské kultury s Moravským zemským muzeem?

24. 5. 2013 / Pavel Pečínka

Pavel Ambrož
Úředník, Praha.
Romové žili, žijí a jistě budou žít po celém státě. Tak by mělo MRK být součástí Národního muzea, i když bude fyzicky sídlit kdekoliv v ČR. Motivem možného slučování je potřeba zajistit financování MRK. Činnost MRK by měla odpovídat názvu muzea.

Petr Vašíček
Lékař, hudebník, Berlín.
Sloučení Muzea romské kultury a Moravského zemského muzea odmítám. Dosavadní exkluzivita MRK jen prospívala, kdežto v rámci MZM by se stalo jen jeho další expozicí. A v brněnském kulturním povědomí MZM hyperaktivitami právě neexceluje. Pouze by se ještě zvětšil administrativně-byrokratický aparát na účet kultury. A to nesmí pokračovat.

Táňa Fischerová
Herečka, Praha.
Sloučení obou institucí -- romského a moravského muzea  -- je samozřejmě nesmysl. Jednak Muzeum romské kultury přijde o sbírky, které soukromě shromáždilo a platilo, což považuju za krádež. Jednak jde o výraz arogance a opovržení oběma institucemi, z nichž ani jedné to nepomůže, ale naopak uškodí. Slučování má jediný důvod: ušetřit peníze. Podle této logiky by se ovšem mohl zrušit celý stát a mohli bychom se vrátit do doby kmenových válek. Bylo by to levnější, jen bychom se asi vyvraždili. Možná si právě tohle někdo přeje.

Jiřina Šiklová
Socioložka, publicistka, Praha.
Jsem proti slučování těchto dvou muzeí. To romské má význam pro formování etnika, jde o "vlastenecký" počin. Když se MRK sloučí s MZM, tak z něj bude státní instituce. Když se v 19. století začínala zřizovat lokální muzea, tak nešlo jen o sbírky výstavních předmětů, ale o místo, kolem kterého se sdružovali lidé, kteří chtěli patřit k sobě. Toto zamýšlené slučování považuju za neuvěřitelně necitlivý zásah.

Dominik Žbánek
Teolog, vychovatel v dětském domově Praha-Dolní Počernice.
Jde o staré známé české specifikum neustále něco měnit, zejména to fungující a funkční. Název Muzeum romské kultury by mělo být zachován. Zda bude samostatným právním subjektem nebo organizační složkou jiného, není pro plnění úkolů tohoto muzea tak podstatné. Důležitý je počet návštěvníků, přitažlivost stálé expozice, jedinečnost jednotlivých výstav a doprovodných programů. Obsahová úspěšnost je závislá na fundovanosti kurátorů, nikoliv na tom, kde se odvíjejí podpůrné činnosti, jako je například účetnictví.

Vanda Holubová
Pracovnice sdružení Romodrom, Horní Suchá.
Sloučení Muzea romské kultury s Moravským zemským muzeem považujeme za nevhodné, a to vzhledem k jejich dosavadní působnosti a odlišnosti. V České republice by rovněž mělo být alespoň jediné romské muzeum, působící samostatně. Jaká je motivace ke sloučení?

Domníváme se, že opravdu finanční -- ovšem na nepravém místě. V budoucnu by MRK mělo působit jako doposud, ale s větším množstvím exponátů.

Julius Beňák
Zámečník, Krupka u Teplic.
Sloučení MRK s MZM by znamenalo pro romskou kulturu velký krok zpět. Naše kultura v nás živí vzpomínky na historii Romů, která se nám jaksi pomalu rozplývá před očima. Ale zároveň je znalost historie důležitá pro náš současný život, který bychom měli podle romských tradic žít. Myslím, že musíme naše mladé k těmto tradicím vést. Činnost MRK by měla ukazovat naší mládeži naše romské osobnosti. Tím nemyslím jen různé činitele, ale obyčejné životy Romů, kteří něco dokázali. A samozřejmě hlavně romskou kulturu.

Milouš Červencl
Ředitel Památníku Lidice.
Sloučení MRM s MZM je zřejmě motivováno ekonomickými hledisky, tudíž v očekávání nějakých finančních úspor, které by teoreticky mohly vzniknout sloučením některých, zejména správních činností obou institucí. K úsporám nemůže zřejmě dojít v oblasti energií, údržby a v dalších pomocných obslužných činnostech. Nelze je ani očekávat u odborného personálu, který je v MRK už vyprofilovaný a stabilní.

Jsem přesvědčen, že MRK má mít pro Romy podobný význam jako například Židovské muzeum v Praze pro Židy apod. Považuji proto za nešťastné a necitlivé řešení slučování tohoto svébytného místa, přibližujícího historii této menšiny jejím příslušníkům i široké veřejnosti, s jinou muzejní nebo paměťovou institucí. Výsledný ekonomický efekt, navíc zatím pochybný, nemůže podle mého názoru vyvážit následné problémy a nepříjemné pocity Romů, které nepochybně vzniknou. Jakým směrem se má MRK dále ubírat je věcí především zkušeného odborného vedení a spolupracovníků této instituce, znění její zřizovací listiny i metodických pokynů zřizovatele, kterým je Ministerstvo kultury ČR.

Michal Marčák
Pracovník Krajského finančního úřadu, Brno.
Úvahu o sloučení Muzea romské kultury (MRK) s Moravským zemským muzeem považuji za špatnou. Činnost tohoto muzea je jedinečná. Domnívám se, že sloučení s jinými typy muzejnictví by jej změnilo jen na jakousi součást velkého celku a dříve nebo později by MRK bylo upozaděno. Líbí se mi v něm třeba poslední otevřená expozice. Je bezesporu perfektně udělaná, ale těžko bude atraktivitou konkurovat jiným expozicím, třeba výstavám obrazů, skla apod., které jsem navštívil. A dnes se vše přepočítává na peníze. Jsem přesvědčen, že by MRK mělo zůstat samostatné a v dosavadní činnosti pokračovat.

Čím je sloučení motivováno? Tuto otázku si kladu např. u škol, kdy se slučují do jedné školy obory, které spolu nemají naprosto nic společného.

Napadá mě jediná odpověď -- nelíbí se třeba náhodou někomu budova MRK? A význam MRK pro Romy? Především Romové si sami musí zodpovědět, čeho se jim z této instituce dostává. Nicméně mě překvapilo, když se mě ptal romský pár na cestu k Úřadu městské části Brno-sever. Já jsem jim odpověděl, že je to naproti romskému muzeu, a oni nevěděli, že takové muzeum existuje. Přitom mi potvrdili, že jsou Brňáci. Byli to starší lidé.

Vyšlo v Romano hangos 3/4 2013 ZDE

0
Vytisknout
3014

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2013