"Podnikání" uvnitř katolické církve

Duchovním správcem zloděj v kostele

21. 6. 2013 / Aleš Uhlíř

čas čtení 6 minut

Není nic zvláštního na tom, když se podnikání nedaří a podnikatel skončí v dluzích. Ani důkladná příprava a znalosti nejsou automaticky zárukou podnikatelského úspěchu. Dost lidí, kteří to nikdy nezkusili, alespoň podvědomě ví, oč jde a co všechno to obnáší, když si někdo na svůj chléb vydělává jako osoba samostatně výdělečné činná. Je to něco jiného než každý měsíc dostávat svůj stabilní příjem. Vysmívat se někomu, kdo v podnikání neuspěl, je hloupé. Nejlépe se v Česku daří "podnikání" těm, kteří mají ty správné kontakty a známosti a umí inkasovat peníze z veřejných zdrojů, což představy o podnikání a podnikatelích u většiny české veřejnosti negativně ovlivnilo.

Viděl jsem dost těch, kteří si sáhli na dno. Nejdříve velké plány a nakonec zklamání, rozpady rodin a milionové dluhy. A to i po řadě úspěšných let. Někdy stačí opravdu málo, aby se vše osudově zvrtlo. Ani znalosti a zkušenosti nestačí. Chce to i kus štěstí nebo i té správné "náhody". Ta však, jak se říká, přeje připraveným. Pouhé nadšení a chuť "to zkusit" nestačí, jak se mohl na vlastní kůži přesvědčit katolický farář z Trmic v Ústeckém kraji, který se pustil do podnikání a chtěl zbohatnout zpracováním dřeva. Po třech letech vše skončilo s dluhy, které se mají z části uhradit prodejem kostelů a hřbitova. Sbírky mezi zbožnými věřícími na odvracení toho nejhoršího se konají hlavně na Moravě, jak o případu informuje server lidovky.cz 20. 6. 2013.

V souvislosti s vydáváním majetku katolické církvi jsem se v červnovém čísle Našeho Frýdecko-Místecka dozvěděl, že Biskupství ostravsko-opavské zatím podalo výzvy k vydání lesních pozemků v Beskydech v okrese Frýdek-Místek o rozloze přibližně 15 000 hektarů (pro výzvy na vydání dalšího majetku zpracovává církev podklady). "Chceme převzít tento majetek a nabídnout práci především místním lidem", řekl generální vikář zdejší diecéze. Je to 150 kilometrů čtverečních, jedná se ale jen o lesní pozemky v jednom okrese, takže toho v Beskydech může být podstatně víc.

Vzpomněl jsem si na případ jednoho "podnikavého" faráře, který při uklízení kostela a údajném obstarávání peněz na údržbu farnosti prodal za několik tisíc korun cenný pozdně gotický zvon, jehož úředně stanovená cena byla 2 miliony korun a hodnota historická podle památkářů ještě mnohonásobně větší. Za pakatel několika tisícovek dokázal pan farář rozprodat vzácný mobiliář -- dva oltáře, lavice, kazatelnu, varhanní skříň a jiné věci, o které se měl ve své farnosti starat. Stalo se tak před lety v Dětřichovicích na Bruntálsku. Když památkářka navštívila tamní kostel sv. Michaela Archanděla a podle fotodokumentace z roku 1993 chtěla zařizovat restaurátorské práce, byl kostel prázdný a farář se hájil předložením faktury na prodej zařízení starožitníkovi za 2 000 korun. Podobně "podnikal" se svěřeným majetkem farář v nedalekých Heřmanovicích. Před svým odchodem do jiné farnosti stačil z kostela sv. Ondřeje zpeněžit část oltáře, velký olej Ukřižování a svícny. Při odhalení se hájil tím, že oltář byl shnilý a proto jej spálil. Místní občan však návštěvu překupníka a co se kolem toho dělo nafotil a důkazy předal policii. Překupník vše dobrovolně vydal. Na stránkách obce Dětřichovice, kde jsou tyto případy popsány, je s jistým vtipem uvedeno, že pokud "spálený" heřmanovický oltář vstal z popela a objevil se u překupníka, měla by to církev zkoumat jako zázrak.

Za prodej zvonu a mobiliáře z Dětřichovic byl faráři nejdříve okresním soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 5 let, po odvolání změněný na trest v délce 2 let s podmíněným odkladem na 3 roky a 4 měsíce.

Je zvláštní, že církev se necítí být nijak poškozena. V případě krádeže mobiliáře z kostela v Heřmanovicích se spokojila s tím, že věci byly vráceny. Je vidět, že církevní orgány se za své kněží postaví, aby se takové případy mediálně příliš "nerozmazávaly" a obraz církve na veřejnosti nebyl poškozován.

Vzácný kostelní zvon z roku 1564 zmizel někde za hranicemi. Z kostela ukradli i podlahu. Věci se prý odvážely nákladními auty tři dny. Ze všeho, co podnikavý farář v Heřmanicích rozprodal, policie vypátrala jen velmi málo věcí, mezi nimi např. oltářní svatozář, která zdobila interiér diskotéky. Nyní o obnovu kostela sv. Michaela Archanděla usiluje občanské sdružení...

Dokáže si někdo představit, že by v nějakém zaměstnání šlo napáchat tolik škod, jako se to podařilo "podnikavému" faráři v Dětřichovicích, být za to odsouzen a přitom zůstat dál ve funkci? V Česku asi jen v politice a pak v katolické církvi, kde jsou zvláštní měřítka. Povedený farář poté, co "vybydlel" svou farnost na Bruntálsku, kde na něj v obci i po letech vzpomínají jako na zločinného faráře, byl přeložen na farnost do Dobré u Frýdku-Místku a nyní je duchovním správcem v jedné ostravské farnosti.

Na detailech často vynikne to podstatné. Se stovkami kilometrů čtverečních beskydských lesů bude podnikat ten, kdo je maximálně shovívavý k zlodějským praktikám svých pracovníků a necítí se jimi poškozen. Hlavně aby nic z toho neproniklo na veřejnost. Pokud ještě někdo chodí poslouchat kázání zločinného faráře uklizeného ze zapadlé obce v Jeseníkách do Ostravy, není k tomu co dodat. Duchovním správcem je zloděj, který kradl v kostele. Možná proto velká část voličů  v Česku bude vždy volit zloděje, neboť krást se smí a i oni sami by se nerozpakovali, kdyby tu možnost měli. Práce jako vytváření hodnot a zdroj obživy se necení. Lenost s hloupostí se šíří jako mor.

0
Vytisknout
14125

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2013