Rusko vyhostilo novináře, který kritizoval Putinovu "válku s teroristy"

15. 1. 2014

David Satter je bývalým dopisovatelem Financial Times a autorem tří ceněných knih o Rusku a Sovětském svazu. Na Štědrý den mu bylo oznámeno, že má na pět let zakázán pobyt v zemi. Nejprve ruské orgány odmítaly podat vysvětlení, později oznámily, že tento krok byl údajně podniknut proto, neboť Satter porušil migrační předpisy.

Satter pobýval v Moskvě od září a v prosinci odcestoval do ukrajinského Kyjeva obnovit si vízum. Tam mu na ruském velvyslanectví diplomat přečetl připravené prohlášení, podle nějž je jeho další přítomnost na ruském území nežádoucí.

Americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul jednal předem o Satterově případu s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rybakovem. Následně velvyslanectví podalo diplomatický protest a požádalo o vysvětlení. Ruské orgány vysvětlení odmítly.

V úterý však ministerstvo zahraničí Sattera obvinilo, že porušil migrační pravidla. Údajně čekal pět dní, než změnil původní vstupní vízum na vízum umožňující opakovaný vstup do země, což je prý "flagrantní porušení".

Vyhoštění západních novinářů bylo běžnou věcí během studené války. Posledním z řady vyhoštěných byl šéf kanceláře Newsweeku Andrej Nagorskij v roce 1982. Další reportér, Nicholas Daniloff, byl krátce uvězněn v roce 1986 poté, co FBI v New Yorku zatkla sovětského špiona.

V Putinově éře FSB opět zavedla metody obtěžování zahraničních novinářů z repertoáru bývalé KGB. To znamená demonstrativní vloupání do bytů, sledování a výslechy.

Podle samotného Sattera způsob jeho vyhoštění ukazuje, že je považován za hrozbu, a tyto způsoby jsou používány v případě špionů.

Satter poprvé navštívil Moskvu v roce 1969 jako student univerzity v Oxfordu. V letech 1976-1982 zde pracoval jako korespondent listu Financial Times. V roce 1979 mu místní úřady hrozily vyhoštěním za "chuligánství". Vrátil se do Ruska v 90. letech a pak znovu vloni na podzim.

Naposledy působil jako poradce pro Rádio Evropa/Rádio Svoboda financované americkým Kongresem. Pracoval také na knize o dějinách postkomunistického Ruska. Po svém vyhoštění musel zanechat v moskevském bytě poznámky, oblečení a další osobní věci.

Satter neví, proč byl vyhoštěn, avšak domnívá se, že postup FSB může souviset s jeho články o bombových útocích v Rusku v roce 1999. Tehdy bylo při sérii nevyprovokovaných explozí v Moskvě a dvou dalších městech zabito více než 300 osob. Putin obvinil z útoků čečenské teroristy a zahájil pod touto záminkou druhou čečenskou válku.

Satter patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že tyto útoky byly ve skutečnosti tajnou operací FSB, která měla zvednout Putinovu popularitu a zajistit jeho zvolení prezidentem. V knize z roku 2003 Tma za úsvitu: Vzestup ruského kriminálního státu Satter tvrdí, že důkazy o spáchání útoků FSB jsou "zdrcující".

V září 1999 byli příslušníci FSB přistiženi, jak kladou bombu pod obytný dům v Rjazani. Šéf služby a Putinův blízký spojenec později tvrdil, že šlo o cvičení. Satterova kniha vyšla rusky vloni v únoru pod titulem Jak se Putin stal prezidentem.

Několik prominentních Rusů také obvinilo FSB, včetně novinářky Anny Politkovské a Alexandra Litviněnka. Oba byli následně zavražděni. Putin jejich tvrzení odmítá jako pomluvu.

Satter plánoval rozšíření investigativní žurnalistiky v Rádiu Svoboda. V Rusku, kde je většina médií buď státních, nebo vlastněných prokremelskými oligarchy, jde o jeden z mála nezávislých informačních zdrojů. Od návratu Putina do Kremlu v roce 2011 nabírají oficiální média stále jasnější protizápadní kurs.

Satter kritizuje Obamovu ruskou politiku a říká: "Myslím, že mé vyhoštění ukazuje skutečnou podstatu tohoto restartu. Byl od počátku nesmyslný. Ignoruje realitu ruského života a ruské politiky."

"Zachází s Ruskem jako s normální demokratickou zemí, místo aby s ním zacházel jako se společností ovládanou malou skupinkou oddanou pouze sobě samé, materiálně i politicky. Je to sebeobelhávání. Komplikuje to vyrovnání se s důsledky."

Americko-ruské vztahy se už nějaký čas zhoršují. Vloni způsobil krizi azyl, který Putin poskytl Edwardu Snowdenovi. Zahajovacího ceremoniálu olympiády v Soči se v únoru nezúčastní žádný vysoce postavený americký politik a Bílý dům zařadil do oficiální delegace několik členů, kteří se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, jako odpověď na represívní zákony schválené vloni ruskou Státní dumou.

Než se Putin stal v roce 1999 premiérem a o rok později prezidentem, byl šéfem FSB. Tato organizace je známa konspiračním světonázorem a nepřátelským vztahem k USA. Zdá se, že právě ona dnes v poslední instanci rozhoduje o tom, komu bude povolen vstup do země.

Podrobnosti v angličtině: ZDE