Jak může NATO nejlépe čelit ruské hrozbě?

29. 5. 2017

čas čtení 1 minuta
S rostoucími obavami ohledně potenciální ruské agrese v Evropě NATO znova prosazuje strategii odstrašování. Ale jsou vyšší vojenské výdaje tou správnou odpovědí?, ptá se Konstantin von Hammerstein.


Představitel NATO nemá jméno, tvář, národnost. Nemá hodnost, vojenský ani civilní status, jazyk ani gender: Vše musí zůstat skryto. Taková jsou pravidla.

Velké tabule s červeným textem ve štábu NATO v Bruselu hlásají přísné varování: Utajované aktivity už teď nesmějí být diskutovány.

Představitel NATO se postaví a ukáže na velkou mapu na zdi kanceláře. Nalevo je Západní Evropa rozdělená na malé barevné flíčky a napravo kolos, kterým je Rusko.

Během studené války byla situace taková, že státy NATO a Varšavské smlouvy ozbrojené po zuby stály tváří v tvář na hranici mezi Západním Německem a Východním Německem/Československem. Šlo o relativně krátkou linii dotyku. Trvalo jen pár hodin vyslat vojáky z Hannoveru na východní hranici Západního Německa.

Dnešní situace je zcela odlišná. Člen štábu NATO ukazuje na Norsko na horním okraji mapy a pak se pohybuje doprava, podél Baltu k Pobaltí, Polsku a nakonec dolů k Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Jde o mimořádně dlouhou linii sahající od polárního kruhu až k východnímu okraji Černého moře. Taková je dnes vnější hranice NATO - a je těžké ji bránit.

Aliance připravila několik plánů rozmístění. Jeden je pro Pobaltí, pro případ, že se Rusko pokusí zopakovat zde ukrajinskou operaci. Další existují pro Rumunsko a Bulharsko. Dosud vznikají plány pro Turecko a severní Norsko.

Norská vláda pozorně sleduje ruskou armádu - cvičení, pohyby vojsk, ponorek, lodí, letadel. V Německu tomu věnuje pozornost málokdo.

Taková je obecně vzato situace z pohledu štábu NATO.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9843

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2017