Jak se zbavit oligarchů v politice

1. 6. 2017 / Kryštof Kozák

čas čtení 5 minut

Na první pohled to může vypadat, že bez oligarchů se dnes česká politická scéna neobejde – buď stojí přímo v čele stran, nebo jsou dobře napojeni na jejich vedení. Ani dva nové subjekty na české politické scéně – Realisté a resuscitovaná ODA – nejsou výjimkou. V případě Realistů je klíčové osobní přátelství Petra Robejška s Markem Dospivou z Penty, ODA rovnou vede jeden z nejbohatších podnikatelů v České republice. Oligarchové jsou pro politiku důležití zejména v tom, že mají v podstatě neomezené zásoby peněz, které mohou různými způsoby využívat k tomu, aby získali přízeň voličů – ať už nákupem médií, reklam či billboardů. Ze svého podnikání navíc zpravidla mají základní marketingové know-how, respektive kontakty na špičkové odborníky na marketing, kteří pak stranu prodávají jako každý další produkt. Politický souboj se pak zvrhává ve stínohru sloganů, pomlouvačných titulků a vizuálů, která přispívá k tomu, že většina voličů pak volí „menší zlo“.

Každá politická strana peníze potřebuje, například už samotná registrace k volbám stojí 19 000 v každém ze 14 volebních krajů. Tradiční metoda formou povinných členských příspěvků fungovala tehdy, když strany měly masové, statisícové členství. Pro srovnání, nezapomínejme, že Komunistická strana Československa měla v roce 1989 1,7 milionu členů. Dnešní situace s malými členskými základnami (členů všech stran je dohromady jen cca 170 000, navíc z toho 65 000 v KSČM) oligarchickému stylu politiky vyhovuje, neboť strany s málo členy se mnohem snáze kontrolují malou skupinou nejvlivnějších osob. Ty se na vhodném postupu mezi sebou snadno dohodnou, a pak si také nejsnáze rozdělí případné materiální či symbolické zisky.

Bylo by chybou dávat všechny oligarchy do jednoho pytle – řada z nich je poměrně osvícená, pracovitá a v rámci legálních mantinelů i relativně poctivá. Nicméně většina z nich se vypracovala na své pozice tak, že dobře pochopili základní princip důležitosti zisku v kapitalistické ekonomice. Zisk je totiž základní funkcí každé obchodní společnosti, je to ostatně specifikováno i v zákonech. Většina oligarchů tedy maximalizuje svůj zisk, jsou na to zvyklí a jsou v tom dobří. A tento návyk si bohužel snadno přenesou i do politiky, která je jedním z jejich dalších „projektů“ jejich „brandu“. Nemůžeme se tedy divit, že v politice pak oligarchové prosazují zájmy své a nikoli nutně zájmy svých voličů. Donald Trump v USA je toho pěkným příkladem – jeho návrh rozpočtu velmi poškodí chudé bílé Američany, kteří ho s nadšením volili.

V politice lze ale uvažovat i jinak, v tom se od kapitalistické tržní ekonomiky zásadním způsobem liší, nebo by se od ní lišit mohla – například v dlouhodobosti našeho uvažování. Dobrý časový horizont v politice je minimálně budoucnost našich dětí, což je trochu něco jiného než pravidelné čtvrtletní zprávy o aktuálním zisku a ceně akcií. Důležitá je i věcná debata o tom, co by mělo být tím správným „ziskem“ v politice v rámci dané společnosti.

Abychom ukázali, že i dnes lze o politice uvažovat i jinak, bez oligarchů, tak jsme založili novou politickou stranu. Na portálu HitHit je možné straně přispět na volební kampaň pro parlamentní volby, a je také možné do této strany aktivně vstoupit. Řada dobrých míst na kandidátkách je v některých volebních obvodech stále volná. Stránky www.petprocent.cz obsahují ve zkrácené formě základní myšlenky a možnosti spolupráce. 

Základem je politická myšlenka ohledně nutnosti prioritizovat vzdělávání jako klíčové téma pro celospolečenskou debatu a politicky prosazovat hlavní závěry, které se týkají kvalitního moderního vzdělávání pro každého, nejen pro oligarchy.

Pokud nechceme, aby českou politiku nadále ovlivňovali především oligarchové, je potřeba podporovat politické projekty, za kterými oligarchové nestojí. Není to jednoduché, nicméně moderní technologie umožňují vytvořit pro šíření politických myšlenek levnou a efektivní strukturu, která je postavena na velkém množství malých přispěvatelů. V USA takto fungovala kampaň Bernieho Sanderse, který se jako jediný z relevantních kandidátů snažil kritizovat oligarchizaci americké politiky. I když nakonec těsně neuspěl, tak ukázal, že v politice není nic předem nemožné, zvlášť když je pro řadu lidí vláda oligarchů z různých důvodů nepřijatelná.

Politika nikdy nebude procházka růžovým sadem – je však možné o ní uvažovat i jinak a konstruktivněji. Základem je, že pro to každý, komu na tom záleží, alespoň trochu něco udělá, i politicky. Jinak zůstaneme v náruči oligarchů ještě dlouhou dobu.

Podpořit stranu Pět procent můžete na portálu HitHit.cz.




Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte. 

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
10809

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2017