Poslanec Janda v říši divů
14. 12. 2017
Jakub Janda, skokan na lyžích a nyní též poslanec ODS, by chtěl přesunout peníze z genderu a dalších neziskových témat, kterým nerozumí, do sportu.31. 7. 2017
Protože se nám tady stále šíří bludy o "ziskových neziskovkách", dovolím si pár poznámek z praxe. Dlouhý roky jsem dělala v byznysu recruitment a stejně dlouho pro neziskovky fundraising jako dobrovolník (čti bez nároku na odměnu), píše Zuzana Pilzová ZDE. Z této zkušenosti mi moc nedává smysl, co by měla být ona "ziskovost" a onen "byznys":
1) Platy v neziskovkách jsou tak diametrálně odlišné od byznysu, že je jen velmi obtížné tímto směrem někoho přetáhnout. Nevěříte?
- Promluvte si s někým z Nadace Vodafone Česká republika a jejich skvělého programu Rok jinak.
- Podívejte se sem http://bit.ly/
- Podívejte se na reálné nabídky práce v NGOs http://
- Nebo to někdy prostě zkuste. Fakt skvělej byznys!
2) Neziskovky jsou, kdyby to nebylo zřejmý už z názvu, ze své podstaty neziskové, důvodem jejich existence není generace zisku jako u eseróčka a akciovky. I jejich dosažené cíle lze však měřit čísly. Nepočítá se objem prodaných triček, obrat a čistý zisk, ale třeba snížení počtu dětí v kojeňácích v daném kraji, lidí bez domova v té a té oblasti, méně dopravních nehod za to a to období, úbytek nakažených hiv, například a tak dále a tak podobně. Jako společnost potřebujeme fungující oba sektory, ten ziskový i neziskový.
3) Neziskovky, zvlášť u
nás, často de facto suplují roli státu. Sociální služby, děti a
vzdělávání, životní prostředí a kvalita života a tak dále. To jsou
oblasti, kde na západ o nás mají státy silnější postavení a více z této
agendy řeší samy prostřednictvím
Jen na okraj, na Ukrajině se o drtivou většinu 1,4 miliónu vnitřně vysídlených lidí kvůli válce na východě země postarala dobrovolnická sdružení, ne vláda. Nikoho by tu ani nenapadlo spílat jim za to, že dělaj byznys.
4) Neziskovkám lze vytýkat mnohé, určitě ne však ziskovost. Můžou být
ve srovnání s byznysem (ve srovnání se státními strukturami už ale nevim
nevim) často neefektivní, špatně organizované, neproduktivní atd. Ale i
toto se v posledních letech mění. A do značné míry je to způsobeno
právě tou neziskovostí: neinvestují do rozvoje organizace a zaměstnanců
zdaleka tolik, kolik firmy. A zdaleka ne tolik, kolik by měly: Ano,
podle mě by měly více profesionalizov
5) Struktura financování ngos
je různá a většina kritiků o ní zhola nic neví. Většina organizací
získává prostředky kombinací různých zdrojů - EU a jiné - většinou
zahraniční - granty, individuální a firemní dárci, vlastní zisková
činnost (marginální, jde většinou o prodej předmětů apod.) a vládní
podpora. Tu však kvůli nezávislosti principielně řada velkých ngos
odjakživa nevyužívá, např. Amnesty International ČR. Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) přestali přijímat dary i od EU a jejích čl.států.
"Mimochodem", kdo jsou u nás největší příjemci vládní podpory už tu
proběhlo - ano, je to TA Fotbalová asociace v čele s TÍM Peltou, dále
volejbalisti, hokejisti, kanoisti a tak dále http://bit.ly/
6) Jako fundraiser můžu porvrdit, že reportování zpět dárcům je často
velmi detailní a profesionální, zcela standardně jsou projekty/
A jako dobrovolník bych chtěla dodat, že mnoho lidí pracuje v
neziskovkách taktéž na dobrovolnické bázi, ti ostatní rozhodně ne pro ty
směšné platy. Čili provokace na závěr, větší ziskovost by ngos podle mě
neškodila, rozhodně pokud bychom ji chápali jako investici do rozvoje a
ohodnocení jejích zaměstnanců, aby mohli pracovat profesionálněji
Diskuse