Demokracie umírá. Je děsivé, že většině lidí je to jedno

1. 8. 2017

Nad tím vším stojí trojúhelníkový ústavní konflikt v USA mezi Trumpem (obviňovaným z vazeb na Rusko), jeho ministrem spravedlnosti (který si zakázal svou účast na vyšetřování ruských vazeb) a mimořádným prokurátorem, který Trumpa vyšetřuje, jehož se Trump snaží vyhodit z funkce.

Řekněme to brutálně: Demokracie umírá. A nejvíce ohromující je, jak málo obyčejných lidí je tím znepokojeno. Namísto toho tento problém rozdělujeme a dáváme ho do místních škatulek. Američané, kteří jsou znepokojeni nynější situací, jsou nejtypičtěji znepokojeni Trumpem - nikoliv tím, jak lehce lze nejuctívanější demokratickou instituci na celém světě podrobit kleptokratické vládě.

Politikové z Evropské unie vyjadřují zdvořilou diplomatickou nelibost, zatímco se stranická mašinérie Erdoganovy strany AK snaží rozložit jejich vlastní demokracii. Jako začátkem třicátých let, vždycky nám to připadá, že smrt demokracie hrozí někde jinde.

Problém je, že to vytváří nové normy chování. Není náhodou, že bylo oživeno heslo "nepřátelé lidu": Orbán ho používá proti Georgi Sorosovi. Trump ho používá proti liberálnímu tisku. Čína ho použila k uvěznění básníka Liu Xiaoba, jehož věznila až do jeho smrti.

Jinou oblíbenou technikou je mikromanažerské vynucování si poslušnosti. Erdogan nejenže vyhodil ze zaměstnání desetitisíce s ním nesouhlasících akademiků, z nichž některé uvěznil, ale odebral jim i jejich práva na sociální podporu, odebral jim právo vyučovat a v některých případech i cestovat do zahraničí.

Trump provádí podobné mikromanažerské útoky proti takzvaným "městům-útočištím" v USA. Asi 300 amerických místních komunálních správ se rozhodlo - zcela legálně - nespolupracovat s federálním imigračním úřadem ICE, který chce deportovat imigranty. Minulý týden pohrozil americký ministr spravedlnost Jeff Sessions, že těmto komunálním úřadům odepře vyplacení federálních grantů na provoz místního soudnictví, což je manévr, který Trump oslavuje prostřednictvím další módní techniky - neověřeného tvrzení.

Trump řekl na shromáždění v Ohiu, že tím federální vláda flastně "osvobozuje" americká města od imigrantských zločineckých gangů. Tyto gangy prý "si vezmou krásnou mladou dívku, 15, 16 let, a rozsekají ji noži, protože chtějí, aby před smrtí pocítila nevýslovnou bolest." - Opravdu? Kde to Trump sebral? Americký tisk nenašel žádné důkazy, i když našel případ, kdy se členové gangů navzájem noži rozsekali.

Tento repertoár autokratické vlády není nic nového - to, co je nové, je, že ho nyní systematicky užívají zvolení vládci - Putin, Erdogan, Orgán, Trump, Maduro, Duderte na Filipínách a Modi v Indii. Zcela zjevně se tak rychle snaží zlikvidovat demokracii.

Šokující také je, že   v současnosti žádná země na světě není připravena určit pozitivní globální normu pro demokracii.

Ve své knize  z roku 2015 Undoing the Demos (Likvidace lidu) argumentovala politoložka z Berkeley Wendy Brown, že motorem světového úpadku demokracie je přijetí neoliberální ekonomie.

Ekonomické mikrostruktury, vytvořené za posledních třicet let, "mění veškeré lidské úsilí, včetně lidí samotných, podle určitého specifického obrazu ekonomie". Všechno, co děláme, je posuzováno jen podle toho, jako by to mělo ekonomický důsledek: svoboda projevu, vzdělávání, politická participace.

Implicitně se od nás očekává, abychom posuzovali zásady, jako by to bylo zboží. Ptáme se: "vyplatí se", aby některá města chránila ilegální migranty? Jaký bude mít ekonomický dopad, vyhodíme-li ze zaměstnání desetitisíce akademiků a budeme-li jim diktovat, jaký výzkum smějí dělat?

Ve svém vlivném testamentu z roku 2010 Indignez-Vous (Rozčilte se") naléhal  Stéphane Hessel, bojovník francouzského hnutí odporu za války, na mladou generaci aktivistů za sociální spravedlnost, aby si pamatovali, jak obrovské úsilí vyvinuli Hessel a jiní při vypracovávání Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Bojovali za slovo "Všeobecná" (ne "mezinárodní", jak to navrhovaly hlavní vlády), při plném vědomí, že se brzo vynoří argumenty o suverenitě ve snaze upřít tato práva. Zdálo se tehdy podivné, že Hessel zdůrazňoval, jak důležitý je koncept univerzálnosti. Ale Hessel věděl, co říká.

Tragedií dneška je, že na světě není jediná demokratická vláda, která by byla ochotna tento princip univerzality hájit. Jistě, vlády vydají nóty vyjadřující nespokojenost nad smrtí Liu Xiaoba nebo nad Madurovým vražděním. Avšak odmítají znovu zdůraznoit, že tyto činy porušují zásadu univerzality.

Boj za všeobecné principy musí začít - jak Hessel uznával - od jednotlivých lidí. Musíme opakovat sobě i všem ostatním, že naše lidská práva jsou, jak je to uvedeno v deklaraci z roku 1948, "rovná a nezcizitelná". To znamená, že když jeden vzdálený kleptokrat tato práva odebírá svým poddaným, je to, jako by je odebral nám všem.

Veškerý demokratický pokrok v historii, od anglické revoluce r. 164 až po pád sovětského komunismu r. 1989 začal, když si lidé uvědomili pojem práv, s nimiž se narodili, práv, která se neudělují ani nemohou být odebrána.

Dnes to znamená, že se musíme naučit myslet jako svobodná lidská bytost, nikoliv jako ekonomický objekt.

Kompletní článek v angličtině ZDE