Proč se mileniálové mohou stát americkou Achillovou patou

4. 8. 2017

čas čtení 4 minuty
"Buď tak silný, abys věděl, kdy jsi slabý," radil kdysi generál Douglas MacArthur. Ale na čem záleží ještě víc je vědět, kde jste zranitelní, napsal Matt Cavanaugh.


Za studené války ředitel US Office of Nett Assessment Andrew Marshall zjistil, že Amerika má "jasnou a smysluplnou výhodu" v tom, že "většina sovětských sil je tvořena branci", kteří jsou "špatně vycvičeni a chybí jim technické know-how". Marshallův nápad zněl využít relativní deprivace sovětských vojáků proti nim. V armádě postavené na plně mechanizované doktríně počítající s pohybem po silnicích fakt že průměrný sovětský rekrut nevyrůstal v kontaktu s auty znamenal slabinu, které bylo možno využít.

Dnes trpí americká armáda opačnou slabinou - nadbytkem. Průměrný americký rekrut, typicky z generace mileniálů, měl vždy přístup k nadbytku informací a zdrojů; jsou tu nepostradatelné smartphony, spousta aut a počítače. V době informačních válek, když nepřítel může dosáhnout na vypínač, jde o Achillovu patu Ameriky.

"Mileniálové mohou být nejméně podnikavou generací v americké historii," píše David Brooks v recenzi na knihu Tylera Cowena "Třída sebeuspokojení" (The Complacent Class). Počet podnikatelů pod třicet od roku 1980 klesl o 65 %. Od roku 1999 klesl počet patentů o 25 %. Ostře klesá počet sedmnáctiletých a osmnáctiletých s řidičským průkazem. Tato generace je méně inovativní a průkopnická než předchozí.

A jsou tu známky toho, že mileniálové jsou také méně nezávislí. Vezměte v úvahu výzkum Rogera Harta ohledně "geografie dětí". Počátkem 70. let Hart zkoumal návyky školních dětí. Zjistil, že "mezi druhou a třetí třídou" došlo k vzestupu, "protože jim bylo dovoleno samostatně jezdit na kole ke kamarádovi domů nebo na hřiště". V páté třídě jim dovolili "dramatickou novou svobodu" jít prakticky kamkoliv "úplně bez kontroly".

V roce 2004 se Hart vrátil do stejného města. Našel většinu předchozích respondentů a požádal o možnost studovat jejich děti a jejich návyky. Zjistil zarážející rozdíly; geografie dětství se smrskla na rozměr zadního dvorku. Normy se změnily; rodiče si zvykli "být vždy svým dětem nablízku a nejsou rádi, když jsou pryč". Navíc, zjistil Hart, děti byly "zvyklé mít životy zorganizovány rodiči". Takto vyrůstala řada mileniálů.

Ačkoliv je pravda, že mileniálové jsou šikovní v zacházení s technikou, jsou také ve stejné míře na technice závislí. Nedávná Nielsonova zpráva zjistila, že 97 % Američanů ve věku 18 - 34 let má přístup ke smartphonu; jejich použití se pro ně stalo "druhou přirozeností". Mnoho z nich bez telefonu nepřejde na druhý konec města.

Proč tento nadbytek a závislost představují problém? Pro začátek jde o odchylku od historické normy, takže Američané nemusejí tuto rostoucí zranitelnost rozeznat.

Za druhé, konkurentům na přibližně stejné úrovni to poskytuje možnost využít slabiny. Rusko předvedlo, že dokáže vyřadit telefony a radiové frekvence a slabinu v tomto typu válčení zdůraznil generál Milley heslem: "Pokud emituješ, zemřeš". To je ale problém, když je armáda plná lidí, kteří emitují po 97 % času (a nedokážou si ani představit, že by to nedělali).

Také to poskytuje komparativní výhodu slabším protivníkům. Znáte ten satelitní snímek Severní a Jižní Korey v noci? Ukazuje, jaká je na severu tma - znamená to, že Severokorejci jsou zaostalí a žijí v době kamenné? Představte si, že odpálí zbraň využívající elektromagnetického pulsu (EMP), což je schopnost, kterou určitě mají - a vyřadí z provozu všechna elektrická zařízení na Korejském poloostrově (včetně počítačů, zbraní, tanků, lodí, letadel, komunikačních zařízení... takřka všechno kromě bajonetů). Jednou ranou mohou Severokorejci přesunout všechny do arény, kde by měli výhodu.

Dobrou zprávou je, že si armáda začíná netradiční problémy uvědomovat.

Ale zůstává mimo pozornost, že i kdyby Spojené státy sestavily správnou příručku, ani ta nemusí vyvážit neschopnost generace mileniálů provést instrukce. Spojené státy se možná chtějí připravit na boj bez elektronických demaskujících příznaků, ale nemusejí mít k dispozici tým, s nímž by tuto hru mohly hrát.

Naneštěstí tato zranitelnost nepřitahuje ani zdaleka dostatečnou pozornost. A někdy to o co se nestaráte může přinést vašim vojákům smrt.

Celý článek v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10204

Diskuse

Obsah vydání | 4. 8. 2017