Stane se Aun Schan Su Ťij modlou českých islamofobů?

Morální pád demokratické ikony Aun Schan Su Ťij

4. 9. 2017 / Daniel Veselý

Barmská politička Aun Schan Su Ťij, mezi jejíž lidskoprávní mentory patří Václav Havel, se před lety stala mezinárodní demokratickou ikonou a symbolem odporu proti barmské juntě. Když se před dvěma lety dostala Národní liga pro demokracii (NDL) v čele se Su Ťij k moci, svět doufal, že temné časy vojenské junty jsou ty tam. Dnes je však kdysi oslavovaná politická vězeňkyně nejedním pozorovatelem vnímána jako symbol bezpráví a apologetka genocidy a etnických čistek.

Západní sdělovací prostředky v těchto dnech přinášejí otřesné zvěsti o kampani barmské armády a paramilitárních jednotek namířené proti muslimským milicím operujícím v Rakhinském státě. Očitá svědectví hovoří o tom, jak jsou civilisté upalováni zaživa a dětem stínány hlavy. Zoufalí lidé prchají před státním terorem do sousedního Bangladéše. Podle bangladéšských humanitárních pracovníků před násilnostmi uprchlo 70 tisíc osob v průběhu 24 hodin, tedy téměř 10 procent rohingyjské populace. Svědkové uvádějí, že armáda a polovojenské jednotky provádějí taktiku spálené země. Human Rights Watch zveřejnila satelitní snímky zcela zničené rohingyjské vesnice, kde bylo zapáleno 700 budov, a naléhá na Rangún, aby byl incident vyšetřen experty z OSN. Barmská vláda však znemožňuje mezinárodním pozorovatelům a novinářům přístup do postižených oblastí.

Postoj Aun Schan Su Ťij k tragédii Rohingyjů je trestuhodný. Tato politička, která si kdysi získala pověst nesmlouvavé zastánkyně lidských práv, šmahem odmítá svědectví rohingyjských žen, jež byly znásilněny příslušníky bezpečnostních sil, a namítá, že se utrpení barmské muslimské menšiny nafukuje. Nejde ale o ojedinělý exces barmské lídryně, jak by se mohlo zdát: její nepřátelský postoj k Rohingyjům je konzistentní téměř od chvíle, kdy získala politickou moc. Necelý rok poté, co se Aun Schan Su Ťij ujala úřadu, zahájila barmská armáda brutální tažení proti Rohingyjům. Roznětkou násilností se stal útok rohingyjských militantů na policejní stanici, kde útočníci usmrtili devět policistů.    

I když západní sdělovací prostředky i politikové Su Ťij v poslední době kritizují za to, že není schopna rázně odsoudit násilí páchané na barmské muslimské menšině, její skutečná vina spočívá v tom, že státní terorismus proti Rohingyům implicitně podporuje. Su Ťij totiž obvinila lidskoprávní organizace a zahraniční novináře, že kauzu barmských muslimů zveličují a falšují informace. Požadovala také, aby americká vláda přestala používat termín Rohingyové, a při životě tak udržuje rasistický mýtus o cizorodém etniku v Barmě. Přitom již v roce 2015 byly zveřejněny věrohodné studie, podle nichž barmští muslimové čelí genocidě.     

Některé indicie dokonce naznačují, že se prominentní politička zaštiťuje buddhistickým nacionalismem a veze na islamofobní vlně. Před přelomovými parlamentními volbami v roce 2015 se Su Ťij postarala o to, aby za NDL nekandidoval žádný muslim, což v praxi znamenalo, že barmští muslimově v prvních demokratických volbách nedostali šanci zvolit kandidáta podle svého gusta. Ba co hůře, Su Ťij paranoidně hovoří o globální moci muslimů a zároveň popírá zprávy o buddhistických masakrech muslimů v Barmě.  

Přestože ve světě kritika kontroverzní nositelky Nobelovy ceny za mír poslední dobou sílí, v české kotlině je celkem ticho po pěšině. Nezapomínejme, že se Aun Schan Su Ťij přátelila s Václavem Havlem a tito dva politikové stále symbolizují triumfální vítězství nad nedemokratickými silami. Nicméně by bylo záhodno, aby se organizace Člověk v tísni, která se před lety tak urputně bila za práva barmských buddhistů, vyjádřila ke stávající tragédii barmských muslimů a odsoudila morální pád Aun Schan Su Ťij.